Článek
Trvalo to deset let, ale nakonec se Jan Kohout dočkal. Podle informací Seznam Zpráv zamíří na post velvyslance v Římě.
Ambasádu dvojnásobnému „úřednickému“ ministrovi zahraničí podle zdrojů blízkých kabinetu přiklepla vláda. Další krok, tedy podpis prezidenta má jistý – Kohout je dlouhodobou oporou Miloše Zemana.
Kohout nemá v tuto chvíli bezpečnostní prověrku, kterou velvyslanci bezpodmínečně potřebují. Respektive žádal o ni podle svého dřívějšího vyjádření pro Seznam Zprávy letos v únoru. Zejména opozice poukazuje na Kohoutův bezpečnostní „škraloup“: těsné kontakty s Číňany. V minulosti založil a řídil think-tank Nové hedvábné stezky a šéfoval česko-čínské komoře.
Podle nových zjištění Seznam Zpráv má v Egyptě naopak předčasně skončit velvyslanec Jan Fulík, kterého na diplomatický post dosadil Hrad. U prezidenta dříve působil jako šéf bezpečnostního odboru, skončit tam ale musel poté, co na střechu Hradu pověsili umělci ze skupiny Ztohoven obří rudé trenýrky.
S čínskou rozvědkou?
Seznam Zprávám informaci o Kohoutově nominaci tento týden potvrdily dva diplomatické zdroje. Kohout odmítl ve středu informaci komentovat, ale nepopřel ji. Potvrdil ale, že prověrku má teprve „v běhu“.
Post v italské metropoli Kohoutovi zamítli v minulosti hned dva šéfové diplomacie – Karel Schwarzenberg (TOP 09) v roce 2010, loni pak Tomáš Petříček (ČSSD). Poté, co Petříčka vystřídal stávající ministr Jakub Kulhánek, se Kohout přesunul na Ministerstvo zahraničí, kde se stal se náměstkem.
Před tím působil na Ministerstvu spravedlnosti u jiné Zemanovy favoritky, ministryně Marie Benešové. Právě ona se loni prořekla, že Kohout usiluje o funkci velvyslance v Itálii.
Poslanec KDU-ČSL Jan Bartošek kvůli tomu dokonce interpeloval vládu v Poslanecké sněmovně. Vadilo mu zejména to, že Kohout byl šéfem Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce a později jejím členem.
„Angažuje se tedy v lobbistickém sdružení s přímými vazbami na čínskou firmu CEFC, respektive CITIC Group. U CEFC přitom organizace Sinopsis přinesla informace o jejím napojení na čínskou vojenskou rozvědku. Bezpečnostní informační služba upozorňuje na aktivity těchto firem jako na bezpečnostní riziko,“ uvedl loni Bartošek ve své interpelaci.
Kohout má za sebou úspěšnou diplomatickou kariéru, věnoval se hlavně evropským tématům. Byl historicky prvním českým velvyslancem v Bruselu.
Hádka o českou školu
Vláda v pondělí prohlasovala nebývale objemný balík nových ambasadorů. Jde o tradiční silovou přetahovanou – velvyslance nominuje Ministerstvo zahraničí, schvaluje vláda, ale definitivně podepisuje prezident. Krátce před hlasováním o nedůvěře, v níž kabinet premiéra Andreje Babiše závisí na prezidentovi blízkých komunistech, se do něj dostali především hradní favoriti. Případně se „účtovalo“ s diplomaty, kteří měli spory se Zemanem.
Nový post, tentokrát na Slovinsku, získal bývalý policejní prezident Tomáš Tuhý. Ten české policii velel v době návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-Pchinga, kdy byli muži a ženy v modrém kritizováni za příliš horlivé potlačování kritických projevů českých občanů vůči hradnímu hostovi.
Skončit má naopak podle Deníku N i velvyslankyně v Rakousku Ivana Červenková, která se v minulosti dostala do konfliktu se Zemanem, když prezident na své návštěvě ve Vídni kritizoval bývalého primátora Michaela Häupla, že údajně nedal českojazyčné škole Komenského ve Vídni „ani šilink“. Škola následně jeho slova vyvrátila a Hrad pochybení svedl na velvyslankyni.
Předčasně má ve Vídni na postu zástupce Česka při OSN, OBSE a dalších mezinárodních institucích ve Vídni skončit také Ivo Šrámek.
