Článek
Je Miloš Zeman opravdu neohroženým favoritem na příštího prezidenta České republiky?
Rok a čtvrt před historicky druhou přímou volbou hlavy státu nezní odpověď ano.
Během Zemanova prezidentování se sice prezidentský úřad dlouhodobě těší zhruba šedesátiprocentní důvěře veřejnosti, ale zároveň nynější hlavě státu rostou pro začátek roku 2018, kdy se bude volit, vážní soupeři.
Exkluzivní průzkum agentury Median pro Seznam ukázal, že v hypotetickém duelu druhého kola volby by se nyní více lidí než k Miloši Zemanovi přiklonilo k Michalu Horáčkovi či Janu Švejnarovi.
Dalších deset testovaných osobností Zeman v duelu porazil, byť některé jen těsně (zpráva o průzkumu ZDE).
Naděje pro H + Š
I když na výsledkové tabuli vypadají duely Zeman-Horáček a Zeman-Švejnar výrazně proti prezidentovi, výzkumníci zdůrazňují, že nejde o žádnou predikci voleb. Výsledky duelů je třeba brát jako orientační.
„Jsou relevantní jen pro dobu dotazování, ve skutečném duelu se mohou projevit slabiny či silné stránky kandidáta, které respondenti ještě neznají,“ uvedli autoři výzkumu.
Analytik Medianu Daniel Prokop však na otázku, zda by Horáček a Švejnar měli ve skutečné volbě šanci, dává zajímavou odpověď. „Dnes ano," říká. „Byli by v druhém kole spíše mírní favorité – ačkoli ten náskok je tak minimální, že díky statistické chybě a počtu nerozhodnutých z nich nejde nic vyvozovat."
To, že Michal Horáček i Jan Švejnar získali v duelu větší podporu než Miloš Zeman, je tak spíše zprávou, že mezi možnými kandidáty jsou oni dva pro Zemana ti soupeři, které nyní veřejnost nejvíce podporuje.
Oba mají mnohem méně přesvědčených podporovatelů než Miloš Zeman, ale získávají velkou část lidí, pro které je nynější prezident nepřijatelný anebo stejně přijatelný jako Horáček či Švejnar. Díky tomu oba získali v průzkumu větší podporu.
Pokud by lidé v hlasování dodrželi to, co deklarují v průzkumu, stačilo by pak Janu Švejnarovi získat v duelu se Zemanem na svou stranu 30 procent nerozhodnutých respondentů, Michal Horáček by potřeboval přesvědčit 35 procent těch, kteří ještě neví, koho by volili.
Připomeňte si výsledek přímé volby prezidenta v roce 2013
Zemanova síla
Výsledky exkluzivního průzkumu pro Seznam nelze považovat za volební model či volební preference i proto, že jména ani počet kandidátů pro příští volbu nejsou ještě vůbec známa.
Průzkum vybral osobnosti podle toho, že kandidaturu oznámily, nebo se o nich jako o možných kandidátech mluví a ony ji výslovně nevyloučily. A pak zkoumal, v jaké míře jsou tato jména pro veřejnost přijatelná a jak by obstála právě v porovnání s Milošem Zemanem.
Mimochodem výzkum doložil i Zemanovu sílu. Prezident je nyní s absolutní převahou tím, jehož jméno lidé spontánně uvedli na otázku, kdo by měl hlavou státu být. Řekla to celá čtvrtina dotázaných, jméno druhého v pořadí – Michala Horáčka, uvedlo sedm procent.
Miloš Zeman by byl také favoritem prvního kola volby, téměř třetina dotázaných by o něm vážně uvažovala.
Právě Švejnar s Horáčkem mají ze všech dalších soupeřů největší podporu. A na rozdíl od dnešního prezidenta voliče tolik nerozdělují. Pro téměř polovinu dotázaných (48 procent) je totiž Miloš Zeman nepřijatelný.
Babišovi kandidáti a ti další
Tazatelé Medianu se vedle Horáčka a Švejnara ptali na dalších deset osobností, jejichž jména už v souvislosti s volbou padají.
Zcela beznadějně si nestojí například dva kandidáti, za nimiž by mohlo stát hnutí ANO - eurokomisařka Věra Jourová a Martin Stropnický.
Stejně jako pro europoslance Jiřího Pospíšila, exministra Vladimíra Dlouhého, či senátorku Elišku Wagnerovou se sice pro ně v průzkumném duelu vyslovilo méně lidí než pro Zemana, ale kdyby se jim podařilo oslovit větší část nerozhodnutých, mohli by se prezidentovi vyrovnat.
Median nabídl respondentům výzkumu ještě jména Tomáše Halíka, Jaroslava Kubery, Tomia Okamury, lékaře Marka Hilšera či bývalého diplomata Petra Koláře, ale z nich nikdo nyní Miloši Zemanovi nekonkuruje.
O průzkumu
Počet respondentů: 1027 ve věku 18 a více let
Termín dotazování: 22.9.-10.10. 2016
Statistická chyba: Náhodná statistická odchylka činí +/- 1,5 procentního bodu u postojů, které zastává 5 % respondentů až +/- 3,5 procentních bodů u postojů, které zastává 50 % respondentů.
Metodika: osobní + online dotazování, výzkum je reprezentativní z hlediska sociodemografie, pracovního statusu a minulého volebního chování.