Exkluzivní průzkum: Fenomén Havel trvá. Souhlasí i komunisti

I když minimálně dva a půl tisíce Čechů podpořilo v říjnu na internetu návrh, aby jméno Václava Havla bylo v čestném názvu ruzyňského letiště nahrazeno legendou populární hudby Karlem Gottem, zůstává první polistopadový prezident pro českou veřejnost bezkonkurenčně největší postavou posledních 30 let.

Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který těsně před 30. výročím listopadové revoluce zpracoval pro Seznam Zprávy Ústav empirických výzkumů STEM.

Otázku „Kdo je podle vás nejvýraznější postavou spojenou s vývojem v naší zemi po listopadu 1989?“ položil STEM více než tisícovce dospělých občanů Česka.

Jméno Václava Havla vyslovilo celých 60 procent dotázaných.

Kromě Havla padla v průzkumu nejčastěji ještě jména dvou následujících polistopadových prezidentů: Václava Klause a Miloše Zemana. Oba si jako hlavní osobnosti éry po roce 1989 shodně vybavila zhruba desetina dotázaných.

V průzkumu byla položena otevřená otázka, takže si dotázaní nemohli vybrat z nabízených možností a museli jméno osobnosti říci spontánně.

Kromě Havla, Klause a Zemana zazněla od dotazovaných ještě jména Andreje Babiše (čtyři procenta) a v jednotkách případů také Alexandra Dubčeka, Marty Kubišové, Martina Mejstříka, Josefa Luxe, Karla Kryla či Mariána Čalfy.

V úvodu zmíněného Karla Gotta uvedlo jako nejvýraznější osobnost spojenou s vývojem po listopadu 11 lidí. Autoři průzkumu si tento výsledek vysvětlují tím, že otázka byla položena nedlouho po Gottově úmrtí a následném říjnovém pohřbu se státními poctami.

Respekt, který ve výzkumu projevili dotázaní k Václavu Havlovi, jde napříč generacemi.

„Václav Havel si nevybudoval svoje postavení a svůj význam pouze jako prezident, ani pouze jako vůdce listopadové revoluce, ale celým svým životem, svým dílem a neúnavnou obranou svobody a lidských práv bez ohledu na osobní oběti. Tím se zapsal nejen do dějin naší země, ale do moderních evropských a světových dějin obecně,“ řekl nad výsledky průzkumu někdejší Havlův mluvčí a nyní ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský

V nadpoloviční většině (55 procent) tak řekli v průzkumu Havlovo jméno i lidé, kteří přišli na svět až po listopadové revoluci (18–29 let).

„Vysvětlení lze spatřit v tom, že Havlův význam se neomezoval na jeho působení ve funkci. Význam jeho myšlenek a jeho osobního odkazu je nadčasový,“ říká Michael Žantovský.

Stejný výsledek jako u nejmladší skupiny dotázaných byl zaznamenám v generaci seniorů (dotázaní ve věku 60 let a starší). Největší respekt pak v průzkumu Václavu Havlovi projevili lidé ve věku 30–44 let, celých 69 procent z nich na položenou otázku jmenovalo jeho.

Pro Václava Havla se vyslovila i téměř polovina dotázaných stoupenců komunistů (46 procent).

„Není to paradox. I těmto lidem pomohl Havel vrátit důstojnost a svobodu, včetně svobody vyjadřovat odlišné politické názory,“ říká k tomu Žantovský.

Mezi voliči ODS a Pirátů pak Havla jmenovalo téměř 80 procent dotázaných (78 resp. 76 procent).

„Hlas“ pro Havla dávali v průzkumu spíše lidé, kteří sami sebe označili za pravicově orientované. Ale i skoro polovina těch (48 procent), kteří míní, že tíhnou k levici, dali Havlovi v průzkumu spontánně kredit.

Za zmínku stojí, že právě stoupenci komunistů v průzkumu vedle Havla velmi často uváděli jméno současného prezidenta Zemana – byla to více než pětina (21 procent).

Byla to zřetelně větší podpora, než jakou dostal zakladatel ODS Václav Klaus od dnešních voličů této strany (14 procent).

Seznam mimo jiné v této souvislosti oba žijící prezidenty oslovil s žádostí o komentář k výsledkům průzkumu.

Václav Klaus se kvůli zaneprázdnění za dva dny k otázkám nedostal, Miloš Zeman na otázky odpověděl.

„Bezprostředně v polistopadovém vývoji to byl Václav Havel, na to se nemusíte ptát, paní redaktorko, protože to je notorieta,“ uvedl na dotaz, co říká tomu, jaké podpoře se Havel těší.

Jan Hartl ze STEM si pak rozdíl, který je v odpovědích na otázku o osobnosti polistopadové éry mezi Václavem Havlem jeho dvěma následovníky, vysvětluje mimo jiné tím, že „v hodnocení Václava Havla ve srovnání s ostatními polistopadovými prezidenty v mysli lidí převažuje obecný humanitní odkaz“.

„V průběhu svých prezidentských období byl Václav Havel hodnocen někdy lépe, někdy hůře. Pozitivně byl hodnocen zejména jeho přínos k dlouhodobé strategii, k politické orientaci naší země a k hodnotovým a morálním otázkám. Kritický osten se týkal spíše praktické politiky. Tyto prakticky a situačně podmíněné výhrady v dlouhodobém pohledu zpět již ztratily na síle,“ uvedl pro Seznam Hartl.

Odpovědi lidí na hlavní otázku průzkumu korespondují s tím, jak dotázaní odpovídali na další dotazy týkající se hodnocení Havlovy osobnosti a jeho působení v politice.

Ukázalo se také, že například pozitivní náhled na jeho výkon ve funkci prezidenta se spíše upevňuje. Výzkumníci STEM zjistili, že celé tři čtvrtiny Čechů hodnotí působení Václava Havla jako prezidenta pozitivně. Výsledek je ještě o něco vyšší než při průzkumu, který se dělal před 17 lety.

Z odpovědí také vyplývá, že nejkritičtěji se k Havlovi 30 let po sametové revoluci staví nejstarší generace (60 a více let) a také voliči SPD a komunistů. Přesto i více než 70 procent lidí skupiny nad 60 let uvedlo, že Václava Havla jako prezidenta hodnotí pozitivně (23 procent určitě pozitivně, 48 spíše pozitivně).