Článek
I kdybychom připustili, že je český premiér v teoretickém střetu zájmů, pak nejde o kolizi s právem jiného jednotlivce, ale (jen) o kolizi s ústavně chráněným veřejným dobrem. A v takovém případě má mít svoboda jednotlivce přednost.
Přesně takovou konstrukci vytvořili čeští úředníci, když sepisovali další obranu proti rozhodnutí auditorů Evropské komise, že Andrej Babiš porušuje zákon o střetu zájmů a jediným schůdným řešením je, aby jím ovládaný koncern Agrofert nedostával žádnou veřejnou podporu ve formě dotací.
Vyplývá to z posledního obsáhlého dokumentu, který v této bitvě obdržela česká strana. Jde o dopis Evropské komise, kterým reaguje na informace českých úřadů o tom, jak naložily se závěrečnými zjištěními auditu mířícím na premiéra Andreje Babiše.
Osmistránkový list má na 240 stran příloh, které podrobně mapují argumentaci obou stran. Seznam Zprávy stejně jako u předběžné zprávy z jara loňského roku, i u závěrečné auditní zprávy z konce loňského roku přinášejí překlad klíčových pasáží.
Tedy samotného dopisu. A pak první bezmála devadesátistránkové přílohy, která se věnuje právě střetu zájmů českého premiéra.
Struktura přílohy je následující: Na 55 stranách přináší opakování předběžné zprávy auditorů, české odpovědi na ni i s argumenty, proč se dle českých úřadů bruselská byrokracie mýlí, a závěrečné zprávy, která se s námitkami vypořádává.
Dalších 12 stran je věnováno novým připomínkám české strany, která se ovšem primárně měla soustředit na informace o tom, jak se se závěry auditu vypořádala. Zbylé stránky 85stránkového dokumentu pak obsahují reakci útvarů Komise a její přetrvávající závěr, že Andrej Babiš a Česká republika s ním porušují pravidla střetu zájmů.
Významnou novinkou v české argumentaci, proč premiér neporušuje pravidla, je odvolání se na lidská práva. Komise to jednoduše shrnuje na straně 69 přílohy: „České úřady tvrdí, že tam, kde je výklad právní normy nejasný, musí být zvolen výklad, který bude mít co nejmenší dopad na základní práva jednotlivce.“
Jaké přesně argumenty česká strana vznesla?
Odvolala se na ústavní pořádek a článek 4 Listiny základních práv a svobod. Ten stanoví, že lidská práva nesmějí být omezována, a když tak jen na základě zákona, a přitom „musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu“.
„Jde o strukturální princip liberálně demokratického státu, vyjadřující prioritu jednotlivce a jeho svobody před státem,“ píše se v českých argumentech na straně 57 přílohy.
Dále pak následuje citace z nálezu Ústavního soudu: „Případná zákonná omezení musí být vykládána restriktivně s respektem pro zachování základních práv a svobod. V pochybnostech se zde uplatní též zásada upřednostnění svobody, zejména nejde-li o kolizi s jiným základním právem jiné osoby, nýbrž (jen) o kolizi s ústavně chráněným veřejným dobrem.“
Přeloženo do srozumitelného jazyka: Andrej Babiš má právo podnikat a čerpat dotace, i když je premiér. Protože tím neomezuje svobody nikoho jiného. Výklad Komise, který na něj má jiné nároky než na ostatní podnikatele, je „zásah do práv jednotlivce“.
Bruselští auditoři to odmítají a zhruba na třech stranách podrobně vysvětlují proč.
Nejdříve zpochybňují, že by v tomto případě šlo o nejasný výklad práva, který by umožňoval využít zásadu, že v pochybnostech se vybírá mírnější posuzování pro „obviněného“. A stejně tak odmítají, že by čerpání dotací bylo snad nějakým základním právem jednotlivce.
Navíc připomínají, že hlavním cílem zákona o střetu zájmů je vytvořit rovné podmínky mezi podniky vyloučením toho, aby vlivní lidé ze státní správy mohli získat neoprávněné výhody pro „své“ podniky. „V tomto ohledu není pan Babiš ve srovnatelném postavení s ostatními podnikateli právě proto, že vykonává úřad předsedy vlády České republiky,“ píší bruselští úředníci.
A na straně 70 přílohy dodávají: „Mělo by být zdůrazněno, že se zde střetávají dva hlavní zájmy – soukromý zájem být schopen získat dotace nebo veřejné zakázky a veřejný zájem chránit státní rozpočet a zajistit rovné zacházení s hospodářskými subjekty zabráněním střetu zájmů. Jinými slovy, § 4c (zákona o střetu zájmů) chrání „slabší“ jednotlivce před zneužitím moci nebo postavení ze strany ‚vlivného‘ jednotlivce. I z tohoto hlediska je nepřijatelné, aby právě v takové situaci byl upřednostňován výklad ve prospěch soukromého zájmu tak vlivného jednotlivce před výkladem ve prospěch veřejného zájmu chránit ‚slabší‘ jednotlivce.“
Odvolávají se stejně jako česká strana na výklad Ústavního soudu, kdy je možné vlastnické právo a právo podnikat omezit ve chvíli, kdy by výkon těchto práv měl omezovat ústavní zásady výkonu veřejné moci. V opačném případě by prý šlo o návrat do středověku, kdy soukromý zájem panovníka a zájem státu „jedno byly“.
Jak už Seznam Zprávy podrobně popsaly v minulých dnech, závěr je i po této sérii argumentů nezměněn. Tedy Andrej Babiš byl a je ve střetu zájmů a Komise nevidí jiné řešení, než že koncern Agrofert nedostane z dotací ani euro, dokud bude premiér v úřadu.
Pro pořádek dodejme, že co do stránek „nejtlustší“ příloha 2 podrobně rozebírá jednotlivé projekty a operační programy, z nichž Agrofert čerpal dotace. A je výrazně technicistní co do argumentace obou stran. Další tři přílohy jsou doprovodné tabulky k jednotlivým projektům. Projít si je můžete v tomto odkazu v angličtině:
Tyto přílohy prozatím redakce Seznam Zpráv přeložit nenechala. Byla by totiž schopna předložit je čtenářům až po Novém roce.
Přitom právě v lednu má dorazit už oficiální překlad bruselského dokumentu. A redakce se jej pokusí, stejně jako předešlé klíčové dokumenty týkající se střetu zájmů Andreje Babiše, získat.
Až česká strana obdrží tento oficiální překlad, bude mít tři měsíce na to, aby Komisi znovu informovala, jak postoupila v řešení potíží vzniklých tím, že Andrej Babiš nadále ovládá Agrofert.
