Článek
„Místo toho, abychom jí říkali – správná hudba má téma, správná hudba má začátek a konkrétní konec, má mít akordy v určité posloupnosti, má se v ní něco opakovat a podobně, tak počítači ukazujeme příklady – toto je pěkná hudba a toto je také pěkná hudba,“ vysvětluje Jan Hajič mladší, výzkumník z „matfyzu”, který na hudební umělé inteligenci pracuje.
Poté, co program skladby „naposlouchá“, dojde k obecnému výsledku, jak by měla hudba znít a komponuje svoji vlastní. Základem mu jsou „lety prověřená klasická hudba“ a jeho díla také podle toho zní. Z repertoáru pak vychází i název – výzkumníci programu říkají Classical AI (AI = Artificial Intelligence, v překladu tedy umělá inteligence).
Od samého začátku ale řeší tým kolem Classical AI zásadní problém – jak počítači pospat, co to vlastně hudba je, jak na člověka působí, kdy se mu líbí a kdy ne. „Vy nemáte v ruce nic hmatatelného, z čeho byste mohl ta pravidla popsat,“ vysvětluje Hajič.
Umělý skladatel a Nový Rembrandt
Classical AI je inspirováno projektem Next Rembrandt, neboli Nový Rembrandt. V něm jde o to, že počítač s využitím technologií pro zpracování velkého množství dat zanalyzoval celou tvorbu slavného holandského malíře a navrhnul, jak by vypadal jeho další obraz, pokud by žil a mohl ho namalovat.
Stejně jako za Classical AI stojí za Novým Rembrandtem firma Microsoft. Díky jejich chytrým cloudovým technologiím oba programy fungují. Software na skládání hudby pak přímo v Česku vyvíjí společnost Neuron Soundware a tým Jana Hajiče její algorytmus na Matfyzu trénuje.
Výtvor Classical AI si prvně veřejnost mohla poslechnout na konferenci Microsoft DOTS 2018 a můžete si ho exkluzivně poslechnout spolu s celým rozhovorem s Janem Hajičem i vy ve videu nad textem.
