Článek
České úřady čeká klíčový boj o peníze daňových poplatníků. A to kvůli – dle závěrů auditorů Evropské komise – prokázanému střetu zájmů českého premiéra. Už v listopadu dorazila do Česka finální zprávy, podle které bude muset Česko vracet stamiliony z dotací z regionálních fondů.
Právě letos se rozhodne, jak velký postih bude unijní centrála v Bruselu kvůli neoprávněně přiznaným subvencím pro koncern Agrofert žádat.
A auditoři už dokončili i druhou finální zprávu o střetu zájmů, která se týká zemědělských fondů. Jak informoval server Neovlivní.cz, ani tato zpráva nedopadla pro Andreje Babiše. V ohrožení jsou tak i zemědělské dotace pro Agrofert.
Špatné zprávy z Bruselu přicházejí navzdory faktu, že tuzemské úřady skutečně rozporovaly každou větu, kterou auditoři ve své předběžné zprávě Praze adresovali. Jen na prvních sedmi desítkách stran závěrečné zprávy ohledně regionální dotací, je výtek k předběžné auditní zprávě přes stovku.
Seznam Zprávy nechaly celou závěrečnou zprávu přeložit. Vzhledem k náročnosti překladu zveřejňují její pasáže postupně.
V tomto textu předkládáme hlavní kapitolu zaměřenou na střet zájmů českého premiéra.
Z ní je patrné, jak se čeští úředníci snažili vyargumentovat, že se Andrej Babiš ve střetu zájmů nemůže nacházet a také nenachází. Přesto v rámci své argumentace překvapivě přistoupili na to, že premiér může mít v koncernu Agrofert, který zaparkoval do svěřenských fondů, vliv.
Pracují přitom s pojmy „jakýkoliv“ vliv a „dostatečně kvalifikovaný vliv“. Ten první podle nich nepostačuje k tomu, aby mohla být porušena pravidla o střetu zájmů. Ten druhý ano. A po analýze fungování Babišových svěřenských fondů dospívají české úřady k tomu, že Babiš sice vliv na jejich chod má. Ale tak omezený, že to nemůže Komisi vadit.
„Zakladatel svěřenského fondu může mít na správu svěřenského fondu jakýkoli vliv. Tento vliv není v rozporu s povinnostmi uloženými správci svěřenského fondu ve smyslu § 1448 a násl. občanského zákoníku; i v případě, že by zakladatel svěřenského fondu za jistých okolností změnil správce svěřenského fondu, povinnost nového správce fond nezávisle spravovat by nebyla ničím narušena. Takový vliv a priori nenaplňuje koncept ‚ovládání‘ ve smyslu § 4c zákona o střetu zájmů popsaném výše,“ stojí v připomínce s pořadovým číslem 37 na 29. straně překladu (od originálu se stránkování vzhledem k jazykovým rozdílům může lišit).
Auditoři ovšem o pár stránek dál píší, že argumenty Česka berou v potaz, ale stejně si stojí za tím, že Andrej Babiš jednoznačně ve střetu zájmů je. A to proto, že jeho vliv na fungování fondů rozhodně není tak mizivý, jak se snaží české úřady naznačit.
Přesně popisují, že fondy jsou výhradně zřízeny na ochranu jeho vlastních zájmů. Že klíčovou roli v nich hraje jeho manželka Monika a řídí je lidé přímo spojení s chodem koncernu Agrofert. Navíc oba fondy mají svou životnost omezenou jen na dobu, kdy bude Andrej Babiš v politice, a pak se akcie Agrofertu navrátí přímo do jeho rukou.
„Načasování a podmínky, za nichž byly oba svěřenské fondy založeny, doba existence obou svěřenských fondů i podmínky ukončení jejich fungování jasně vedou k závěru, že oba svěřenské fondy byly založeny záměrně tak, aby se zakladatel a jediný akcionář společnosti AGROFERT, a.s., pan Babiš, vyhnul použití § 4b a 4c zákona o střetu zájmů na skupinu AGROFERT,“ shrnují na 54. stránce překladu auditoři.
K témuž závěru pak dospívají pro jistotu ještě jinou cestou než jen přes rodinné a pracovní vazby. Na základě českých paragrafů (konkrétně paragraf 580 občanského zákoníku) docházejí k závěru, že fondy byly založeny protiprávně, a tudíž celá akce se zaparkováním Agrofertu do nich se nestala. A Andrej Babiš je tak nadále ovládající osobou celého balíku 250 firem spadajících pod koncern.
Ty tak nemají právo na veřejnou podporu. A to jak z evropských fondů, tak z české státní kasy. To by v konečném důsledku mohlo pro Agrofert znamenat ztrátu až čtyř miliard korun ročně, které získává nejen díky dotacím, ale také veřejným zakázkám.
Přitom hospodaření koncernu za rok 2018 nedopadlo dobře. Při zhruba stejných tržbách jako dříve, tedy okolo 157 miliard, vykázal agrochemický komplex zisk „pouhých“ 1,7 miliardy korun. Ten převýšily přislíbené dotace ve výši 1,8 miliardy.
Jak ale píše v nejnovějším magazínu Agrofertu (ještě z roku 2019) jeho výkonný ředitel Josef Mráz: „Již se těším na jaro 2020, kdy zveřejníme auditované, konsolidované výsledky koncernu Agrofert, v nichž bude zobrazena významně lepší letošní výkonnost ve všech ukazatelích. Myslím, že aktivističtí novináři – analytici ze Seznam.cz apod. – z toho budou mít zamotanou hlavu.“
Koncern se ale bude muset popasovat s následky auditu. Závěry konečné zprávy jsme v překladu přinesli již před Vánoci. V nich se mimo jiné píše, že české úřady mají prověřit veškeré projekty Agrofertu, kterým byla přislíbena veřejná podpora. Přeložené závěry si můžete projít níže v galerii.
Pro správné pochopení přidáváme i závěry z předběžné zprávy, kterou jsme nechali na konci letošního jara také přeložit.
V nejbližší době pak přineseme i překlad pasáží, které rozebírají pochybení českých úřadů spravujících unijní peníze a jednotlivé projekty Agrofertu, jež auditoři shledali nezpůsobilými pro vyplácení podpory.
Firma jakákoliv pochybení dlouhodobě odmítá a vyjádření auditorů hodlá podrobit pečlivému zkoumání. Hrozí proto také, že se obrátí na soudy.
