Článek
Někteří vězni v USA mají v podmínce, že si po propuštění musí najít a udržet práci. Zaměstnavatelům údajně chybí pracovníci, a proto některá místa obsazují především lidmi, kteří jsou ve vězení nebo se z něj vrátili.
Některé firmy vidí podle serveru The Guardian nabírání jako řešení nedostatku pracovních sil. Podle účastníků nedávné konference na toto téma ale jde o „vykořisťovatelský krok“, který odmítá jednoduché zvýšení mezd, které by přilákalo nové zaměstnance.
Žádný nedostatek řidičů neexistuje. Existuje obrovský nedostatek mezd a benefitů.
„Práce přistěhovalců a vězeňská práce – to vše je vykořisťování, nic jiného,“ myslí si Chuck Stiles z organizace Teamsters, která v USA zastupuje asi 32 tisíc pracovníků v soukromém odpadovém průmyslu. „Žádný nedostatek řidičů neexistuje. Existuje obrovský nedostatek mezd a benefitů, čehož se tyto odpadové společnosti odmítají vzdát,“ dodal.
Podle Stilese neposkytují pracovní programy odpadového průmyslu zaměřující se na propuštěné vězně důstojné mzdy a výhody. Pracovníci také mají nedostatek volna a dlouhou pracovní dobu, čelí značným bezpečnostním rizikům a špatným podmínkám.
Zaměstnavatelé a průmyslové skupiny tvrdí, že nedostatek těchto pracovních sil brzdí zotavení ekonomiky z pandemie. Americká obchodní komora a republikánští guvernéři z toho viní dlouhou podporu v nezaměstnanosti.
Přibližně 26 států předčasně zrušilo prodloužení federálních dávek pro nezaměstnané, ačkoli ekonomové poznamenali, že dostupné údaje ukazují, že v ekonomice nepanuje nedostatek pracovních sil.
To zaměstnavatelům nezabránilo, aby z údajného nedostatku pracovníků udělali záminku k hledání levné pracovní síly. Zaměstnavatelé teď najímají na volná pracovní místa náctileté, automatizují některé levné pracovní pozice, aby se vyhnuli zvyšování mezd a ušetřili. Také lobbují v Kongresu za zdvojnásobení limitu pro pracovní imigrační víza a čím dál víc využívají práci vězňů.
Práce za pár dolarů, bez výhod a volna
Potravinářství ve státech Michigan, Texas, Ohio a Delaware zavedlo program propouštění z věznic pro pracovníky v gastronomii a pohostinství. V dubnu také začaly výrobní závody cukrovinek Russell Stover v Iole a Abilene v Kansasu využívat vězeňskou pracovní sílu v nápravném zařízení Topeka jako reakci na personální problémy, které narušovaly činnost výrobních linek.
V závodě již pracuje asi 150 vězňů, kteří vydělávají 14 dolarů na hodinu bez výhod a placeného volna. Ostatní pracovníci začínají na vyšších mzdách s výhodami a dovolenou. Kansas také strhává vězňům 25 procent z platu na ubytování a stravu a dalších pět procent jde na fond obětí trestných činů. Vězni si také musí sami platit benzín na téměř dvouhodinovou cestu autobusem do závodu a zpět.
Prezidentka kansaské koalice pro reformu výkonu trestu a vězeňství Brandilynn Parksová uvedla, že tyto programy mohou být pro vězně přínosné, ale často jsou pro zaměstnavatele a vězeňský systém způsobem, jak zranitelnou populaci zneužít, přičemž snižují mzdy a berou práci jiným pracovníkům v komunitě.
Poznamenala také, že mnoho soukromých společností zaměstnávajících vězně, je po jejich propuštění už nezaměstná a nepřijme uchazeče o zaměstnance se záznamem v trestním rejstříku.
Nepracujeme na snížení počtu vězňů, ale místo toho budujeme vězeňský průmyslový komplex jako pracovní stroj, kde se z lidí stávají čísla.
Podle ní se kvůli tomu také nesnižuje počet uvězněných. „Kdykoli k nám do kansaského oddělení nápravných zařízení přichází soukromý zaměstnavatel, podepisuje smlouvu, která zaručuje, že zde bude pracovat určitý počet lidí. To znamená, že určitý počet lidí musí být uvězněn. Takže nepracujeme na snížení počtu vězňů, ale místo toho budujeme vězeňský průmyslový komplex jako pracovní stroj, kde se z lidí stávají čísla. Potřebujeme jich určitý počet, abychom je udrželi v zaměstnání a dodržovali smlouvy,“ říká Parksová.
Podle ní zaměstnavatelé odmítají vyplácet mzdy, jež by odpovídaly životnímu minimu, což nepřispívá k řešení problému. „Zaměstnávat lidi, kteří jsou v životě na dně a pak jim házet drobky, je opovrženíhodné. Takže soukromý průmysl vyhrává a snaží se, aby to vypadalo, že vyhrávají vězni, zatímco jsou ve skutečnosti zneužíváni.“
Ještě před pandemií se americký stavební průmysl zaměřoval právě na vězeňskou pracovní sílu, protože se zaměstnavatelé potýkali s nedostatkem lidí. Stavebnictví je také odvětvím, které zaměstnává značný počet pracovníků po návratu z vězení. Například v New Yorku nabírají zaměstnavatelé ve stavebnictví nedávno propuštěné vězně, kteří mají v podmínce po propuštění z vězení, že si musí najít a udržet zaměstnání.
