Článek
Britský ministerský předseda Winston Churchill v roce 1946 ve svém projevu ve Fultonu poprvé prohlásil, že starý kontinent rozdělila železná opona, která se vine od Štětína na Baltu až po Terst na Jadranu. Trvalo dalších 43 let, než padla. Data evropských statistiků naznačují, že kontinent nyní dělí jiná opona, tentokrát složená z jedniček a nul.
A od zbytku Unie odděluje východní křídlo. V průměru se k internetu za poslední tři měsíce roku 2019 připojilo 87 procent všech Evropanů, ale v Bulharsku to bylo jen 68 procent dotazovaných a v Rumunsku 74 procent. Evropský průměr naopak táhli nahoru Švédové, 98 ze 100 použilo v posledním kvartálu roku síť sítí. Ještě výš se podařilo statistiku vyšroubovat Islanďanům – internet na ostrově využilo 99 lidí ze sta.
Češi se v této obecné statistice drží přesně na evropském průměru, internet jakýmkoliv způsobem využilo 87 procent. Lépe jsou na tom s 93 procenty Němci, s Rakušany a jejich 88 procenty se můžeme klidně srovnat a proti Slovákům (83 %) a Polákům (80 %) jsme na tom s využitím internetu o něco lépe.
Jak zásadně se za poslední roky rozšířila dostupnost internetu v Česku, svědčí historická čísla. V roce 2007 využívalo internet jen 49 procent Čechů, zatímco už tehdy evropské špičce dominovali Dánové (81 %) a Nizozemci (84 %). Takže za necelých 15 let se bývalým socialistickým republikám podařilo náskok vyspělých západních zemí podstatně stáhnout.
Velké rozdíly ve vzdělávání a bankovnictví
Detailnější pohled na to, jak Evropané internet využívají, však naznačuje, že mezi Bulharskem, Rumunskem (a případně i Řeckem) a ostatními zeměmi EU zeje pořád hluboký příkop. A v některých kategoriích se pak vydělují internetově nejzdatnější státy od unijního zbytku.
Zvlášť jasně se to vyjevilo, když statistici zaostřili na online vzdělávání. Finové a Švédové používají web k absolvování online kurzů zhruba v pětině případů, Velká Británie dosáhla podobné úrovně… Ale tím to končí. V Bulharsku (2 %) či Rumunsku (3 %) spadá webové vzdělávání do repertoáru avantgardních hnutí. Ale Česko se svými šesti procenty na evropský průměr nedosáhlo, Německo a Rakousko v této kategorii nahlásily osm procent, takže také unijní podprůměr.
Také pohled na situaci v e-shopech naznačí, že Řekové i v 21. století spoléhají na jiné prodejní kanály – jen dvě procenta z nich totiž využila internet k prodeji zboží či služeb, zatímco pro 36 procent Nizozemců jde o běžnou praxi. V této disciplíně mimochodem ani Češi moc neexcelují, internet k prodeji použilo jen 12 procent oslovených.
Obří rozdíly mezi jihovýchodním křídlem EU a zbytkem se však vyjeví v kategorii „internetové bankovnictví“. Jen osm procent Rumunů a devět procent Bulharů využilo v posledních třech měsících loňského roku online bankovnictví. Že jde o specifikum tohoto koutu Unie, naznačují také čísla z Řecka (31 %) či Kypru (41 %). Celé jižní křídlo EU v tomto oboru za unijním průměrem 58 procent pokulhává.
Bankéři rádi zdůrazňují, že Češi jsou sice konzervativní, ale zároveň mají rádi inovace. V tomto ohledu jim eurostatistici dali za pravdu, protože 68 procent Čechů zašlo do banky jen ze svého počítače či mobilu. Na 91 dánských procent to však ještě zdaleka nestačí.
A k čemu využívají Evropané internet bez ohledu na kraj či jazyk? Rozhodně k posílání e-mailů, evropský průměr činí 75 procent. Nepřekvapí, že v Bulharsku je to jen 40 procent, zatímco v Dánsku 94 procent.
