Evropský trojský kůň? Maďarské vztahy s Ruskem blokují celoevropský postoj

V úterý zveřejnili premiéři zemí Visegrádské skupiny (V4), tedy Česka, Slovenska, Maďarska a Polska, deklaraci, ve které kriticky reagují na události ve Vrběticích. „Společně s premiérem Česka silně odsuzujeme nezákonné a násilné činy provedené agenty ruské rozvědky. Nedopustíme, aby tyto aktivity rozdělily Evropu,“ píše se v textu, který visí mimo jiné i na stránkách české vlády.

Polské předsednictví V4 si pochvalovalo rychlou reakci a svolání videokonference premiérů devět dní od vypuknutí kauzy Vrbětice. Deklarace má tři odstavce, podle informací serveru Euractiv.cz byl však původní text o pár odstavců delší. Polsko volalo po tom, aby se v prohlášení objevila i výzva k ukončení výstavby plynovodu Nord Stream 2 a aby se V4 radikálněji postavila na stranu Česka, ale také Ukrajiny a Běloruska.

Maďarsko, respektive jeho premiér a šéf strany Fidesz Viktor Orbán však s původním zněním nesouhlasil, a na veřejnost se tak dostalo okleštěné vyjádření.

Bylo to také právě Maďarsko, které mimo jiné nesouhlasilo s o něco tvrdším vyzněním vyjádření šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella minulou středu. Podle informací Seznam Zpráv nesouhlas některých zemí (Maďarska, ale také Rakouska nebo Kypru) zapříčinil prodlevu, se kterou se Borrellova kancelář k Vrběticím vyjadřovala.

Původní text Borrellovy deklarace však redakci SZ není známý, proto se oproti vyjádření V4 neví, jaké konkrétní informace se do zveřejněného textu nedostaly.

Tento týden se na plenární schůzce europarlamentu má jednat o rezoluci EP nejen k Vrběticím, ale i k tenzi na ukrajinsko-ruské hranici a také k věznění ruského opozičního předáka Alexeje Navalného. Rezoluci společně iniciovaly frakce evropských lidovců, ECR, Renew Europe a Greens/EFA.

Podle europoslance Mikuláše Peksy je připravovaná verze rezoluce velmi tvrdá. Seznam Zprávám potvrdil, že aktuální text obsahuje výzvu k ukončení ruské spolupráce na výstavbě evropské energetické infrastruktury (Dukovany, Nord Stream 2, Paks II). O rezoluci má europarlament hlasovat ve čtvrtek dopoledne.

V maďarských provládních médiích se zprávy o prohlášení V4 během pondělí neobjevily. Portály se omezily jen na zprávu převzatou z facebookového profilu premiéra Viktora Orbána. Šlo o Orbánovu fotku a krátký vzkaz. „Jednání V4: Stojíme solidárně za Českou republikou.“ Nebylo z něj však jasné, zda je to v souvislosti s krizí česko-ruských vztahů.

Polsko-maďarský politolog Dominik Héjj v deníku Gazeta Prawna upozornil na to, že informaci o deklaraci nepřinesli ani jiní vládní politici či vládní weby a agentura MTI. Zmínka o deklaraci nebyla v úterý dopoledne ani na webu maďarské vlády či ministerstva zahraničních věcí.

V úterý ale vyšel v provládním deníku Magyar Hírlap rozhovor s novým ruským velvyslancem v Maďarsku Jevgenijem Stanislavovem. Diplomat si vztahy Budapešti a Moskvy pochvaluje. Jde podle něj o pragmatické partnerství založené na vzájemném respektu. „V posledních deseti letech se konalo deset formálních setkání prezidenta Putina s premiérem Orbánem,“ vypočítává velvyslanec.

V rozhovoru, který se obešel bez jakýchkoli konfliktních dotazů, označil Stanislavov Maďarsko za „příklad toho, jak úspěšně kombinovat evropské a euroatlantické závazky se vzájemně výhodným partnerstvím s Ruskem“. Budapešť pochválil za to, že nepodporuje „diplomacii ultimát“ a „neopodstatněných sankcí“.

Ruský velvyslanec ocenil i „docela těsné“ kontakty během pandemie koronaviru a tři návštěvy maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa v Moskvě. Za klíčové označil dodání ruské vakcíny Sputnik V do Maďarska. „V několika členských státech EU se tato otázka znovu politizuje, což vede dokonce k domácím politickým krizím,“ komentoval Stanislavov dodávky Sputniku V do Evropy. „Bohužel vidíme cílené pokusy o diskreditaci ruské vakcíny, i když její vysoká účinnost byla prokázána v Rusku a na celém světě, včetně Maďarska,“ dodal.

Právě v neděli maďarské úřady zveřejnily statistiky o očkování, ze kterých vyplývá, že čínská vakcína Sinopharm a ruský Sputnik V jsou mnohem účinnější než západní vakcíny. Nevládní odborníci ale data zkritizovali kvůli mnoha chybám v metodologii.

Ruský velvyslanec Stanislavov považuje za klíčové i to, že jdou podle plánu přípravy na rozšíření maďarské jaderné elektrárny Paks. Vláda Viktora Orbána zadala zakázku bez výběrového řízení ruskému koncernu Rosatom a v roce 2014 si na základě mezivládní dohody na stavbu vypůjčila peníze od Ruska. Státní půjčka až 10 miliard eur (cca 260 miliard korun) má krýt 80 procent investičních nákladů na Paks II.

V Maďarsku se tak připravuje dostavba dvou bloků jaderné elektrárny ruskou společností, s díly z Rusy vlastněných maďarských železáren Dunaferr a za peníze z obří půjčky poskytnuté Rusy maďarské vládě. Výstavba nových bloků měla původně začít už v roce 2018, ale nabrala zpoždění. Na stavbě se mají podílet i německo-francouzské společnosti a další evropští a američtí dodavatelé. Podle maďarského serveru Mfor.hu budou bloky uvedeny do provozu nejdříve v roce 2029, pravděpodobněji i později.

Dostavba Paksu dále prohlubuje energetickou závislost Maďarska na Rusku. Až 80 procent spotřeby plynu pokrývají Maďaři importem z Ruska. Nízká maloobchodní cena plynu, která je pro maďarskou vládu klíčová, je s ohledem na kupní sílu jedna z nejnižších v EU. To pomohlo Orbánovu Fideszu při volbách v roce 2014 i 2018.

Polský deník Gazeta Prawna v úterý připomněl, že Budapešť loni v září zablokovala schůzku premiérů V4 s lídryní běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou v polském Lublinu. V minulosti se Orbán dožadoval i likvidace společné politiky EU vůči východní Evropě. Téma připomněl maďarský premiér při nedávní schůzce s polským premiérem Mateuszem Morawieckým a italským politikem Matteem Salvinim, známým kontakty s Kremlem.

Do textu jsme doplnili, že rezoluci, kterou bude schvalovat EP, iniciovalo více europarlamentních frakcí.