Článek
Evropský soud pro lidská práva odsoudil Rusko za to, jak postupovalo při řešení dvou případů, které přilákaly pozornost médií doma i ve světě. Konkrétně se jedná o soud s představitelkami skupiny Pussy Riot a vyšetřování vraždy novinářky Anny Politkovské.
V případě Pussy Riot mělo Rusko porušit pět článků Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a to poté, co byly tři členky punkové skupiny zatčeny za kontroverzní hudební vystoupení v moskevské katedrále. V případě Politkovské pak měly ruské orgány pochybit při postupu vyšetřování její smrti.
Není však pravděpodobné, že ruské úřady budou vyjádření soudu jakkoliv reflektovat. Ruský parlament totiž v roce 2015 schválil zákon, který mu umožňuje rušit rozsudky Evropského soudu pro lidská práva kvůli „ochraně zájmů Ruska”.
Novinářku zavraždili na Putinovy narozeniny
Opoziční novinářku Annu Poliktovskou zavraždil neznámý pachatel 7. října 2006 ve výtahu jejího činžovního domu. Podezření směřovalo na nejvyšší místa v Kremlu, kritička ruského prezidenta Vladimira Putina totiž zemřela v den jeho narozenin.
Ačkoliv soud za vraždu poslal v roce 2014 do vězení pět mužů, kdo si však novinářčinu vraždu objednal, se nikdy nepodařilo zjistit.
Soud pro lidská práva nyní proto konstatoval, že Rusko „nepodniklo adekvátní kroky při vyšetřování”. Úřady se tak provinily porušením článku 2 úmluvy o lidských právech.
„Panno Marie, zbav nás Putina!“
Dvě členky skupiny Pussy Riot Marija Aljochinová a Naděžda Tolokonnikovová si ve vězení odseděly za výtržnictví 16 měsíců. Třetí z nich, Jekatěrinu Samucevičovou, soud propustil a později její rozsudek zrušil zcela.
Tři aktivistky z Pussy Riot byly v roce 2012 zadrženy poté, co v moskevské katedrále Krista Spasitele zahrály punkovou protestní píseň „Punková modlitba - Panno Marie, zbav nás Putina”. Po minutě je však vyvedla ochranka. Ruský soud se pak při vynesení rozsudku odvolal mimo jiné na „urážku boha“.
Ruské orgány měly pochybit při zajištění podmínek při přepravě obžalovaných k soudu. A také kvůli tomu, že v průběhu procesu byly aktivistky zadrženy ve skleněné cele, kde byly podle evropského soudu „ponižujícím způsobem exponovány”.
Dále ruské soudy držely členky Pussy Riot příliš dlouho ve vazbě a neumožnily jim konzultace s právními zástupci.
Rusko také mělo porušit článek 10 úmluvy, hovořící o svobodě projevu, když znemožnilo přístup k videím skupiny na internetu. Ruské soudy se měly údajně zaměřit spíše na obsah protestní písně než na vystupování a oblečení aktivistek. Pochybení tak spočívalo v tom, že víc než obsah hodnotily úřady formu.
