Článek
Předseda vlády dodal, že spor nekončí. Pokračovat podle něj bude na Slovensku. Na Evropský soud pro lidská práva se Babiš obrátil letos v létě, podle Respektu soud 20. listopadu rozhodl o nepřijatelnosti stížnosti.
Babiš tvrdí, že je veden jako agent StB neoprávněně, a zažaloval kvůli tomu dříve slovenský Ústav paměti národa (ÚPN). Slovenské soudy daly nejprve Babišovi za pravdu, verdikty ale zrušil ústavní soud. Na Evropský soud pro lidská práva se premiér obrátil, když neuspěl s dovoláním k nejvyššímu soudu. „Pravda je na mojí straně a jsem přesvědčen, že spor vyhraji, protože jsem nikdy žádnou spolupráci nepodepsal,“ napsal dnes ČTK Babiš.
Informace o odmítnutí Babišova podání by se podle Respektu měla objevit během několika týdnů, soud již ale rozhodl. „Ano, takovou informaci mám. Usnesení nyní studují právníci. Právníci se vyjádřili, že spor nekončí a bude pokračovat na Slovensku, kde jsem několikrát soud vyhrál a ústavní soud ho z nepochopitelných důvodů zrušil,“ uvedl Babiš.
Co se mělo dít se žalobou Andreje Babiše proti slovenskému státu u Evropského soudu pro lidská práva? (30. 7. 2018) (Video: Petr Švihel, Seznam.cz)Video: Petr Švihel, Seznam Zprávy
Slovenská zástupkyně u Evropského soudu pro lidská práva Marica Pirošíková ČTK sdělila, že o výsledku Babišovy stížnosti nemá žádné informace. Odkázala na štrasburský soud. Pokud totiž soud zamítne stížnost z formálních důvodů nebo ji při předběžném přezkoumání označí za zjevně neopodstatněnou, slovenská vláda stížnost ani nedostane kvůli případnému vyjádření a nedozví se, že byla zamítnuta. Podle Pirošíkové takovým způsobem končí většina stížností.
Zrušení verdiktů v případu odůvodnil slovenský ústavní soud tím, že byly podle něj chybně založeny na svědectví bývalých příslušníků StB, kteří nebyli zproštěni mlčenlivosti. Zpochybnil i věrohodnost těchto svědků, kteří vypovídali v Babišův prospěch. Podle ústavního soudu také neměl být žalovanou stranou ÚPN.
Evropský soud pro lidská práva zřídila Rada Evropy, což je mezinárodní organizace nezávislá na EU. Obracet se na něj mohou občané zemí Rady Evropy, kteří se domnívají, že některá z členských zemí porušila jejich lidská práva. Rozhodnutí soudu nemůže zvrátit rozhodnutí justice v dané zemi. Soud může pouze konstatovat, že stát porušil při posuzování kauzy konkrétní lidská práva, a nařídit mu zaplacení odškodnění stěžovateli a soudní výlohy.
