Článek
Z více než 9000 vzorků ryb a mořských plodů z nejrůznějších restaurací, trhů a obchodů bylo 36 procent produktů ve 30 světových zemích prodáváno pod úplně jiným označením. Se zjištěním přišel britský list The Guardian, který analyzoval 44 na sobě nezávislých studií. K nesprávnému označení nabízených ryb může dojít i nezáměrně, data ale naznačují, že jde spíše o rozsáhlý podvod.
Pražma nebo Pangas? Těžko říct
Jedna ze studií, kterou do svého výzkumu Guardian zařadil, se zabývala rybami, které nabízejí restaurace. Přes 100 vědců se zúčastnilo rozsáhlého experimentu, při kterém tajně shromáždili vzorky mořských plodů ze 180 restaurací ve 23 evropských zemích. Do laboratoře zaslali celkem 283 vzorků, ke kterým připojili název jídla, tak jak byl uváděn v menu, datum, cenu, název restaurace a její adresu. Zjistili, že každá třetí restaurace prodávala jiné ryby, než jaké uváděla v nabídce.
Nejhorší je situace ve Španělsku, Finsku, Německu a na Islandu, kde se až polovina ryb a mořských plodů prodávala pod jiným názvem. Naopak ve Švédsku, Švýcarsku či na Slovensku nebyl odhalen ani jeden podvod. Ryby, které bývají nejčastěji chybně uvedené, jsou: kanic vroubený, pestroun zářivý, candát obecný, kambala, tuňák obecný či žlutoploutvý a tresky. Většinou bývají nahrazovány různými druhy pangasů.
V Číně jsou náhražky znepokojivější. Ze 153 otestovaných pečených rybích filetů, které prodávaly známe firmy v supermarketech, bylo 58 procent chybně označených. Ukázalo se, že v některých případech šlo dokonce o jedovaté čtverzubce.
Testy populárního pouličního jídla prodávaného v Singapuru zase odhalily, že skoro 40 procent krevetových kuliček je ve skutečnosti vepřových.
Podvody s rybami a mořskými plody jsou známé a velmi časté. Ryby se obvykle převážejí přes půl světa. Dodavatelský řetězec je neprůhledný a zdánlivě nekonečný. Nedá se rozlišit, zda rybu někdo chybně označil naschvál nebo omylem, a jestli to byl rybář, přepravce nebo koncový prodejce.
Chybně označené ryby s sebou nesou zdravotní rizika. Některé jsou pouze tučnější nebo méně výživné, ale jiné v sobě vzácně mohou mít parazity.
Levnější ryba se vydává za dražší
Většina výzkumů, které do své meta-studie deník zahrnul, stojí na nejmodernějších technikách analýzy DNA, které ukazují, že levnější a méně kvalitní ryby jsou často označovány a prodávány jako jejich dražší příbuzné druhy. U ryb, které jsou u prodejců v USA či Velké Británii, označovány jako velmi populární chňapal červený (red snapper), jde ve skutečnosti ze dvou pětin o úplně jiný druh. Ve Spojeném království vědci v roce 2018 odhalili, že až 70 % ryb označených za chňapaly, byly úplně jiné a často dokonce ohrožené druhy.
Záměny bývají nenápadné, například jeseter nebývá vydáván za lososa. Ryby se jednoduše označí jako jiný ale velmi podobný druh ze stejné čeledi. V Německu testy odhalily, že téměř polovina mořských plodů označených jako hřebenatka kuchyňská byla ve skutečnosti méně žádaná hřebenatka japonská. Podobně velké procento chybně označených produktů bylo odhaleno u žraločích steaků, které se prodávají na italských trzích.
Výsledky do jisté míry potvrzuje i nezávisle provedená studie neziskové organizace Oceana. V roce 2016 podle ní byla chybně označena každá pátá ryba.
Samotný Guardian ale upozornil, že výzkumy, které do své analýzy zahrnul, byly postavené na odlišné metodice a řada z nich se zabývala rybami, které jsou špatným označením notoricky známé. Výsledné číslo 36 procent chybně označených ryb je proto třeba brát s rezervou.
