Článek
Málokdy opustí evropská politika diplomatické ptydepe tak, jako to ukázala nyní v souvislosti s prošetřováním slovenské dotační politiky v zemědělství.
„Snažili se před námi postavit Potěmkinovu vesnici. Není možné, aby toto zůstalo bez důsledků, musíme mít důvěru nazývat věci pravými jmény a vyvozovat důsledky,” řekla na adresu Slovenska europoslankyně Claudia Schmidtová, která se spolu s dalšími kolegy v prosinci účastnila zvláštní delegace.
Ta měla za cíl prošetřit podezření na podivné praktiky, které na Slovensku panují při proplácení evropských zemědělských dotací. Na ty poukázal investigativní slovenský novinář Ján Kuciak, kterého spolu s jeho snoubenkou před jedenácti měsíci zavraždili.
Závěry mise nevyznívají pro Slovensko vůbec příznivě: malí slovenští farmáři podle zjištění čelí výhrůžkám, zastrašování a nezájmu úřadů a policie, zatímco drtivou většinu evropských peněz určených pro zemědělce získává (často podvodně) několik málo velkých koncernů. Slovenská vláda přitom podle závěrů mise takové prostředí zastřešuje a na šikaně malých zemědělců se dokonce podílí.
Šikana malých, nadržování velkým
„Naším hlavním programem byla takzvaná duplicita nároků, ale také zastrašování zemědělců a s tím související role policie. Dostala se k nám obvinění, kdy policie proti takovému zastrašování nezasáhla. Státní zástupci to nebrali vážně a nestíhali ty, kteří se dopouštěli podvodů s evropskými platbami,“ popisoval vedoucí delegace, místopředseda Výboru pro rozpočtovou kontrolu Derek Vaughan.
Slovenští farmáři, o kterých Ján Kuciak psal a se kterými se delegace Evropského parlamentu sešla, popisovali opakující se situace: na jejich pozemek žádal o evropskou dotaci současně také velký zemědělský koncern. A Zemědělská platební agentura, která má na Slovensku proplácení evropských peněz na starosti, obvykle vyhověla právě velkému koncernu.
Kdo se ohradil, musel nezřídka čelit doslova mafiánským praktikám. „Máme důkazy o tom, že někdo zasel obilí, někdo jiný mu je sklidil, a když se farmář ohradil, fyzicky ho napadli, přičemž policie případ odložila s konstatováním, že se čin nestal,“ potvrdil další z účastníků, český europoslanec Tomáš Zdechovský.
Zatímco slovenští malí zemědělci delegaci složenou ze zástupců Evropského parlamentu i Evropské komise vítali, úřady už tak nadšené z návštěvy z Bruselu nebyly.
„Pochopili jsme, že se slovenští zemědělci cítí ignorovaní, když slovenská vláda ignorovala i Evropský parlament,“ glosoval průběh třídenní cesty Vaughan. Slovenská ministryně zemědělství Gabriela Matečná podle jeho slov po setkání s delegací v médiích dokonce tvrdila, že „vůbec neví, kdo jsme a co tam děláme,“ popsal Vaughan.
Farmáři, kteří se nebáli své problémy se získáváním dotací popsat, si ze strany státu záhy vysloužili nejrůznější inspekce a kontroly. „Musíme vyslat jasný signál, že není trestným činem sejít se s Evropským parlamentem! A musíme podpořit ty, kteří mají na dotace EU právo,“ zlobil se kvůli postupu slovenských úřadů další z účastníků mise, europoslanec právě ze Slovenska Ivan Štefanec.
Misí to nekončí
„Není možné, aby toto zůstalo bez důsledků. Jsem ze země, která je čistým plátcem do evropského rozpočtu. Takové věci dělají EU nedůvěryhodnou, to se nesmí stávat,“ vyzývá k razantnímu postupu proti stávající slovenské praxi Claudia Schmidtová, která v Evropském parlamentu reprezentuje Rakousko.
K tomu, aby zpráva nezapadla a vedla k reálným změnám, se zavázala i Evropská komise. Ředitelka jejího zemědělského výboru Christina Borchmannová se delegace také osobně účastnila. A neskrývala pohnutí: „Osobní svědectví ve mne zanechala hluboké dojmy. Moje osobní závěry, které si z této mise beru, jsou, že je potřeba na to reagovat. Něco se na Slovensku musí stát!“, prohlásila a podpořila doporučení, se kterými delegace přišla.
Komise teď bude na Slovensko v první řadě tlačit, aby zahájila pozemkovou reformu. Ta má ukončit stávající zmatky v tom, komu pozemek patří a který z často mnoha vlastníků je oprávněný dotaci získat. Vzniknout by také měl veřejný registr pozemkových nájmů a vlastnictví.
Posvítit si Evropská komise hodlá také na zmíněnou platební agenturu. „Komise už prověřuje vyplácení dotací v rámci operačního programu rozvoje venkova. Nyní se zaměříme také na přímé platby a na to, jakým způsobem agentura v případě sporu o dotační nárok postupuje,“ přislíbila Borchmannová. Šéf agentury Juraj Kožuch během jednání s delegací jakékoliv obvinění odmítl, stejně jako to, že by agentura nadržovala velkým zemědělským koncernům.
Do hry se také pravděpodobně vloží i Evropský úřad pro boj proti podvodům, známý pod zkratkou OLAF, který dohlíží na to, aby se s unijními penězi nakládalo podle pravidel.
„Už třetí mise na Slovensko během jednoho roku svědčí o tom, že země se nalézá v těžké krizi a Evropská komise by se měla Slovensku výrazně věnovat,“ dodal během jednání výboru Zdechovský.
Zemědělská šlechta
Pochyby kolem slovenského systému vyplácení zemědělských dotací můžou mít ale ještě dalekosáhlejší důsledky. Můžou totiž sloužit jako další významný argument pro to, aby unie razantně upravila podmínky pro dotace ve prospěch právě malých zemědělců.
V Bruselu a Štrasburku totiž aktuálně vrcholí debaty o tom, do čeho by Unie měla primárně investovat pro budoucí rozpočtovací období, které začne rokem 2022. Stávající návrh Komise chce ještě výrazněji takzvaně zastropovat částku, kterou jeden zemědělec nebo družstvo dostane na takzvaných přímých platbách. To jsou peníze, které Unie vyplácí automaticky podle výměry plochy nebo počtu zemědělských zvířat.
Proti stanovení maximálního příspěvku protestuje část nových členských států včetně právě Slovenska a také Česka. Uškodilo by totiž velkým zemědělským podnikům, ve kterých je právě v těchto státech koncentrovaná většina zemědělské výroby.
Západní unijní země naopak trvají na tom, že Unie má ze svých peněz podporovat hlavně malé a lokální farmáře, kteří jsou na dotacích existenčně závislí, a ne obří korporace, které generují miliardové zisky.
„Zneklidňuje mě, že zejména v nových členských státech vytváříme novou zemědělskou šlechtu, která roste na evropských penězích a za ty si pak kupuje vliv,“ volala po urychlené změně předsedkyně výboru kontrolujícího nakládání s evropským rozpočtem, Ingeborg Grässlová, „není to tak, že by se v této oblasti nedalo nic dělat. Jde o spravedlnost.“
