Evropskou centrální banku vede poprvé v historii žena. Má ale škraloup z minulosti

Nový post šéfky ECB si může přidat do svého bohatého životopisu. Například v roce 2011 nastoupila do funkce generální ředitelky Mezinárodního měnového fondu (MMF). Nastoupila tam v červenci 2011, po rezignaci generálního ředitele MMF kvůli umělé a zinscenované sexuální aféře. V úřadu setrvala do 1. října 2019, kdy ji nahradila Kristalina Georgievová.

Ještě před nástupem do vedení v MMF zastávala funkci ministryně pro ekonomické záležitosti, finance a průmysl v kabinetu Francoise Fillona, a to po dobu čtyř let. Působila také jako ministryně zemědělství a rybolovu a vedla i resort obchodu. Stala se vůbec první ženou na pozici ekonomické ministryně skupiny největších světových ekonomik G8.

Profesí právnička a advokátka byla také zvolena jakožto první žena ředitelkou mezinárodní právnické firmy Baker & McKenzie. Časopis Forbes ji před časem označil za 17. nejmocnější ženu planety.

Podle Lagardeové je nejdůležitější udržení cenové stability, boj proti klimatickým změnám a dvouprocentní inflační hranice. „Je jasné, že cenová stabilita zůstane hlavní orientací Evropské centrální banky,“ řekla francouzská ekonomka. Například v boji proti klimatické změně a ochraně životního prostředí může být ECB nápomocná. Nákup dluhopisů firem může přispět ke snižování uhlíkových emisí.

Kariérou Christine Lagardeové otřásla v minulosti kauza týkající se sporné arbitráže z roku 2008, která za jejího působení na postu francouzské ministryně financí dopomohla kontroverznímu podnikateli ke stovkám milionů eur. Arbitráž tehdy přiřkla asi 403 milionů eur (10,9 miliardy korun) podnikateli Bernardu Tapiemu v jeho letitém sporu s bankou Crédit Lyonnais. V případě prokázání nedbalosti jí hrozil až rok vězení. Za prokázání přímého podílu na podvodu by jí hrozilo až deset let za mřížemi.

Francouzský soud před 3 lety rozhodl, že je vinna, nakonec ji ale nepotrestal. Její trestní rejstřík zůstal čistý.