Aerolinky zakazují přelety nad Běloruskem. Unáhlené, reaguje Kreml

Několik evropských leteckých společností v úterý oznámilo, že nebudou létat nad Běloruskem. Stalo se tak dva dny poté, co Bělorusko kvůli údajné bombové hrozbě odklonilo letadlo do Minsku a poté v něm zatklo novináře.

Německá Lufthansa dnes například uvedla, že do 3. června včetně ruší všechny své lety z Frankfurtu nad Mohanem do Minsku. Omluvila se za nepříjemnosti, jaké to jejím klientům může způsobit, zdůraznila však, že bezpečnost je pro ni prioritou.

Lety do a z Běloruska zakázalo Polsko a Ukrajina, připomněl server BBC News. Litevské úřady už v pondělí zakázaly létat přes Bělorusko letadlům, které míří do Litvy či opačným směrem. Londýn doporučil britským aerolinkám, aby nevstupovaly do běloruského vzdušného prostoru, a rozhodl, že zakáže běloruskému dopravci létat do Británie. Ten podle BBC News uvedl, že až do 30. října ruší své lety do Británie. Přelety v běloruském vzdušném prostoru zakázala i společnost Air France, informuje BBC. Lety pozastavila „až do odvolání“.

Ještě dříve se k tomuto kroku odhodlaly společnosti Austrian Airlines či Finnair. V pondělí pozastavení letů oznámila nizozemská dceřiná společnost Air France KLM spolu s německým dopravcem Lufthansa a skandinávskou SAS. Vyhýbat se běloruskému nebi budou i Singapor Airlines nebo airBaltic.

V současnosti nad Běloruskem podle agentury RIA Novosti létají letadla z Číny, Jižní Koreje, Turecka a Ruska a jeden let odletěl z Minsku do Stockholmu.

Podle Evropské organizace pro bezpečnost řízení letového provozu Eurocontrol běloruský vzdušný prostor denně využívá 400 civilních letounů, zhruba 300 z nich pouze přelétá. 100 letů provozují aerolinie unijních zemí a Británie. Dopravcům, kteří se chtějí vyhnout běloruskému nebi, doporučila trasu přes Pobaltí.

Odborník na letectví Oleksandr Laneckij z poradenské firmy Friendly Avia Support agentuře Bloomberg řekl, že pokud evropské aerolinie přestanou využívat vzdušný prostor nad Běloruskem, země by mohla přijít až o polovinu ze 60 až 70 milionů dolarů (1,5 až 1,7 miliardy korun), které země ročně vybere na tranzitních poplatcích.

Kvůli uzavření vzdušného prostoru nad východní částí Ukrajiny dosud řada unijních aerolinií využívala běloruský vzdušný prostor při letech do Asie, poznamenala organizace.

Kromě leteckých společností reagují na dění v Bělorusku i další subjekty. Například plánované zápasy s Běloruskem zrušila litevská fotbalová reprezentace. „Za současné situace se mužská ani mládežnická reprezentace těchto zápasů rozhodně nezúčastní, přestože máme s běloruskou federací podepsanou smlouvu,“ řekl v pondělí novinářům generální sekretář Litevské fotbalové federace Edgaras Stankevičius.

„V politickém kontextu je to pro zdraví a bezpečnost našich hráčů příliš riskantní,“ dodal Stankevičius.

Reagovat bude i Česko. Premiér Andrej Babiš předpokládá, že Česko zakáže běloruským aerolinkám cesty na své území. Šéf české vlády to dnes řekl novinářům poté, co se summit EU v pondělí večer dohodl na nových sankcích proti Bělorusku. Podle Babiše je zásadní, aby sankce za akt „státního terorismu“ dopadly na běloruský režim a nikoli na obyvatele.

„Projednám to s ministrem dopravy, vicepremiérem (Karlem) Havlíčkem a předpokládám, že budeme takto reagovat,“ řekl Babiš s odkazem na usnesení schválené všemi 27 unijními lídry. Jeho text počítá s tím, že členské země znemožní přelety a přistání běloruských aerolinek Belavia na svém území.

„Závěry byly velice silné a byli jsme zajedno. Není možné tolerovat akt státního terorismu. Mohlo se to stát i našim občanům,“ okomentoval závěry k incidentu v Bělorusku během prvního dne summitu evropských lídrů český premiér Andrej Babiš (ANO) s tím, že předpokládá, že Česko zakáže běloruským aerolinkám cesty na své území.

Nedělní běloruskou akci dnes rázně odsoudili také lídři dalších unijních zemí. Šéfové států se dohodli rovněž na přípravě nových cílených sankcí, jejichž terčem by se v Bělorusku měli stát lidé odpovědní za vynucené přistání a další činitelé. Dopadnout by měly také na firmy podporující běloruský režim. Podle nizozemského premiéra Marka Rutteho ukazuje zásah úřadů proti aktivistovi pravou podstatu „jednoho z nejodsouzeníhodnějších režimů současnosti“. „Museli byste jít do Severní Koreje, abyste našli horší,“ sdělil Rutte médiím po summitu s tím, že se lídři dohodli na „bleskové“ přípravě dalších sankcí.

Podle německé kancléřky Merkelové to bude „jasný politický signál, že nezůstaneme u pouhého seznamu (sankcionovaných osob), ale že chceme jít hlouběji“. Merkelová označila za „šokující“ pondělní video, na němž se viditelně potlučený Pratasevič doznává k organizaci opozičních akcí, za což jej režim hodlá soudit. EU musí proto ještě naléhavěji usilovat o propuštění novináře i jeho partnerky. „Využijeme k tomu všechny dostupné kanály,“ řekla kancléřka.

Předseda Evropské rady Charles Michel dnes na svém Twitteru zveřejnil mapu z aplikace Flyradar24, která živě monitoruje pohyb letadel ve vzdušném prostoru, kde je vidět volný prostor nad Běloruskem.

Kreml dnes vyjádřil politování nad „uspěchaným“ rozhodnutím summitu Evropské unie doporučit leteckým společnostem vyhnout se vzdušnému prostoru Běloruska, což má potrestat režim prezidenta Alexandra Lukašenka.

„Vyhýbat se území dosti velké země uprostřed Evropy je pro jakoukoli leteckou společnost velice nákladné,“ řekl dnes novinářům mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. „Je třeba chápat, že za toto doporučení zaplatí nakonec cestující, kteří budou muset strávit ve vzduchu půlhodinu či hodinu navíc, což stojí peníze,“ dodal Peskov podle agentury AFP.

Mluvčí Kremlu podle ruské redakce BBC nevyloučil, že Lukašenko bude o okolnostech a příčinách incidentu podrobně informovat Putina na schůzce, která se chystá na konec května. Nevyloučil ani to, že Lukašenko požádá Putina o pomoc kvůli rušení leteckého spojení s Minskem a míjení běloruského vzdušného prostoru.

Běloruské ministerstvo dopravy dnes také zveřejnilo přepis údajné konverzace mezi kontrolorem leteckého provozu v Minsku a pilotem nedělního letu. Přestože dosud nebyl verifikován, jak uvádí BBC, Bělorusko na něm údajně několikrát naznačilo letadlu, aby na základě „jejich doporučení přistálo“. To je ale v kontradikci s dřívějším tvrzením běloruských úřadů, které tvrdily, že rozhodnutí přistát v Bělorusku inicioval samotný pilot.

Bezpečnostní složky zadržely v neděli běloruského novináře Ramana Prataseviče poté, co běloruské úřady s pomocí stíhačky přinutily letadlo společnosti Ryanair na trase z Atén do Vilniusu přistát v Minsku. Ve vlasti opozičníkovi podle ruských médií hrozí 15 let vězení. Zadržena byla i jeho přítelkyně Sofia Sapegaová.