Článek
Komise zároveň žádá soud EU, aby žalobu projednal ve zrychleném řízení a aby v souvislosti s žalobou nařídil předběžná opatření. Polský premiér Mateusz Morawiecki prohlásil, že rozhodnutí komise nepřekvapilo jeho vládu, odhodlanou pokračovat v soudní reformě, odpovídající na volání většiny společnosti po změnách v justici.
Nový polský zákon o nejvyšší soudní instanci snižuje důchodový věk soudců ze 70 na 65 let. Kvůli tomu by 27 ze 72 soudců nejvyššího soudu hrozilo, že budou nuceni odejít do důchodu, připomněla dnes komise. Toto opatření se týká i předsedkyně soudu, jejíž šestiletý mandát stanovený polskou ústavou by byl předčasně ukončen.
Cílem předběžných opatření, o jejichž přijetí soud nyní komise žádá, tak je rozhodnutí o pozastavení platnosti těch částí zákona, které se týkají režimu odchodů do důchodu, a zajištění toho, že soudci, kterých by se věc dotkla, by mohli nadále normálně pracovat. Třetím opatřením by měla být nemožnost jmenovat nové soudce na místa těch, kteří by měli předčasně odejít do důchodu, včetně vedení soudu.
Komise se domnívá, že „polský zákon o Nejvyšším soudu je neslučitelný s právem EU, protože oslabuje zásadu nezávislosti soudnictví, včetně zásady neodvolatelnosti soudců“.
„Chtěli bychom, aby ti, kterých se zákon dotýká, mohli dál plně provádět své soudcovské povinnosti. O to jsme požádali, nyní je na soudu, zda o takovém předběžném opatření rozhodne,“ vysvětlila mluvčí. Rychlost, s jakou bude soud jednat, neuměla Andreevová odhadnout. Připomněla ale, že sama komise s částmi řízení pro nesplnění povinnosti, které žalobě předcházely, postupovala rychlým tempem. O možnosti žaloby komise diskutovala už minulou středu, připustila dnes mluvčí.
Na začátku letošního července poslala unijní exekutiva polským orgánům výzvu týkající se zákona o Nejvyšším soudu a v polovině srpna pak řízení pro porušení povinnosti posunula do druhé fáze. Odpověď polských orgánů v obou případech obavy komise nerozptýlila.
Evropská komise už řadu měsíců bezvýsledně vede s Polskem dialog o stavu právního státu v zemi v souvislosti s tamní justiční reformou. Koncem loňského roku také poprvé využila postup podle sedmého článku unijní smlouvy a vyzvala členské země EU, aby se stavem vlády práva v Polsku zabývaly. Státy mohou teoreticky rozhodnout až o pozastavení hlasovacích práv země v EU. Řízení před unijním soudem s tímto postupem ale přímo nesouvisí.
„Čekáme na formální žalobu. Až se s ní seznámíme, budeme moci na ni odpovědět,“ prohlásil premiér Morawiecki s tím, že Varšava není postupem komise nijak zvlášť udivena. „Mezitím důsledně uskutečňujeme naši reformu. Je velice důležité, abychom odpověděli na volání 80 procent společnosti, která si přeje hluboké změny v justici,“ zdůraznil.
„Neustoupíme před diktátem,“ řekla serveru wPolityce.pl poslankyně vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Krystyna Pawłowiczová. Šéf horní komory parlamentu Stanisław Karczewski se domnívá, že unijní soud by měl žalobu EK odmítnout, čemu by měly napomoci „velmi silné právní a věcné argumenty polské vlády“.
Naopak opoziční politici postup EK vítají. „Jestli politici PiS nezmění politiku válčení s EK, klamání a lhaní, tak za to zaplatí. Přichází čas zúčtování,“ prohlásil šéf opoziční Občanské platformy Grzegorz Schetyna. Jeho kolega Cezary Tomczyk pokládá za paradoxní, že unijní instituce hájí nezávislost polských soudů, zatímco vláda dělá vše pro to, aby se soudci stali závislými na politicích.
„Doufáme, že je to počátek návratu do situace, která by měla platit v demokratickém státu,“ prohlásil soudce Nejvyššího soudu Krzysztof Raczka. „Mlýny mlely pomalu, ale dnes přichází výsledek,“ dodal.
