Článek
Ekonomika Evropské unie loni klesla o 6,4 procenta, za propadem jsou hlavně opatření proti šíření nového koronaviru. V zemích eurozóny byl propad ještě výraznější, činil 6,8 procenta. Ve svém prvním rychlém odhadu to v úterý oznámil statistický úřad Eurostat. Ve čtvrtém čtvrtletí ekonomika rovněž klesla, ovšem propad byl mírnější, než činily odhady.
Evropská unie jako celek si tak vedla hůř než Česko, jejíž ekonomika loni podle Českého statistického úřadu klesla o 5,6 procenta. Ve čtvrtém čtvrtletí proti předchozím třem měsícům překvapivě o 0,3 procenta vzrostla, zatímco analytici počítali s poklesem.
V roce 2019 hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny vzrostl o 1,2 procenta, což byl nejpomalejší růst za šest let. Ekonomika celé EU pak zaznamenala předloni růst o 1,5 procenta.
Ve čtvrtém čtvrtletí ekonomika eurozóny ve srovnání s předchozími třemi měsíci klesla o 0,7 procenta, meziročně pak o 5,1 procenta. Analytici podle agentury Reuters očekávali mezičtvrtletní pokles o jedno procento a meziroční o 5,4 procenta. Celá EU v závěru roku klesla proti předchozímu kvartálu o 0,5 procenta, meziročně o 4,8 procenta.
Z jednotlivých členských zemí, ze kterých jsou údaje už k dispozici, zaznamenalo nejvyšší mezičtvrtletní pokles Rakousko, a to o 4,3 procenta. Italská ekonomika klesla o dvě procenta, francouzská o 1,3 procenta. Naopak nejvíce rostly ekonomiky Litvy, a to o 1,2 procenta, a Lotyšska, kde růst činil 1,1 procenta. Německá ekonomika, která je největší v Evropě, vykázala růst o 0,1 procenta a španělská o 0,4 procenta. Meziročně ale všechny země zaznamenaly pokles.
