Článek
Jen loni napumpovala ECB do evropské ekonomiky 67 bilionů korun. Nepomohlo to. Ekonomika eurozóny zpomaluje (a s ní i další státy Evropy), inflace zůstala na jednom z cílených dvou procent a Německo stojí na prahu recese.
ECB se tak pustila do mohutné ofenzivy: počínaje listopadem začne skupovat dluhopisy za 20 miliard eur měsíčně (přes 500 miliard korun), čímž dostane do oběhu víc peněz a zároveň bude nepřímo nutit banky, aby finance nedržely a nechaly je skrz úvěry kolovat u lidí. Opět totiž snížila úrokovou míru – sazba je teď už –0,5 procenta.
Pravděpodobnost recese eurozóny je podle šéfa ECB Maria Draghiho sice malá, ale zvyšuje se.
Není ale podle něj teď jiné cesty. Banka musí konat. Draghi zároveň upozornil národní vlády, že sama banka k úspěchu ekonomiku nedotáhne. „Na řadě je teď národní fiskální politika,“ řekl při tiskové konferenci po jednání bankovní rady ECB.
ECB vs. USA
Krok ECB rozlítil amerického prezidenta Donalda Trumpa, který si postěžoval a rovnou pokáral i americkou centrální banku. Kroky podle něj jdou proti velmi silnému dolaru a poškodí americký export, zatímco Americká centrální banka podle něj nic nedělá a na situaci nereaguje.
European Central Bank, acting quickly, Cuts Rates 10 Basis Points. They are trying, and succeeding, in depreciating the Euro against the VERY strong Dollar, hurting U.S. exports.... And the Fed sits, and sits, and sits. They get paid to borrow money, while we are paying interest!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) September 12, 2019
Ke snižování úrokové míry, a tím ke stimulaci ekonomiky, přistoupila Evropská centrální banka už v krizových letech 2008 a 2009. Tehdy ji shodila z víc než 3 procent téměř k nule. Do záporných hodnot ji dotlačila v roce 2014. Od té doby jen klesá. Cíl je jasný – tlačit banky, aby peníze půjčovaly lidem.
Mnohamiliardový plán ECB je dlouhodobý – od záporných sazeb a nákupů upustí, až se inflace přiblíží k 2procentnímu cíli. Jak dlouho tedy budou opatření trvat, není jasné. Původně to měl být jen rok.
Že by se podle ECB zachovala třeba i Česká národní banka, není podle analytika J&T Banky Bohumila Trampoty pravděpodobné. „Nemyslím si, že by ČNB v reakci na ECB měla snižovat své sazby. Situace v Česku je trochu jiná. Pro ČNB je rozhodující inflace a inflační tlaky. Na dalším zasedání ČNB 25. září by tak základní sazba měla zůstat nezměněna na úrovni 2,0 procenta," řekl v rozhovoru pro Seznam.
Že by s příchodem nové šéfky Christine Lagardeové, která v listopadu nahradí Maria Draghio ECB změnila kurz, Trampota nepočítá.
