Evropané se chystají na obří operaci. Očkování začne ve většině zemí v lednu

Masivní vlnu očkování plánuje i česká vláda. Ministr zdravotnictví Jan Blatný už oznámil, že vláda objednala 16 milionů očkovacích dávek. Očkovat by se tedy teoreticky mohlo až osm milionů Čechů, protože u většiny typu vakcín je třeba dvou dávek na osobu. Cílem vlády je proočkovat asi 60 procent populace, začít by se mělo po schválení vakcín Evropskou lékovou agenturou, Blatný mluví v rozhovoru pro Seznam Zprávy o lednu či únoru.

Podívejme se, jak se na očkování připravují ostatní evropské země. Jejich strategie popsal server Huffington Post.

Náš západní soused registruje už přes 15 tisíc úmrtí. Vláda kancléřky Angely Merkelové však patří k premiantům, co se týče připravenosti na očkování. Němci už několik týdnů skladují miliony injekčních stříkaček a jehel a vytipovávají místa, kde všude by mohla očkovací kampaň probíhat. Mezi nimi figuruje například i berlínské, nedávno uzavřené letiště Tegel nebo výstavní areály.

Očkování by mohlo začít už před koncem roku, i proto vláda určila šedesátku míst, kde se může začít, jakmile budou vakcíny k dispozici. Jsou mezi nimi i stadiony, kongresová centra nebo vojenská kasárna.

Přednost dostanou nejzranitelnější osoby, jako jsou senioři, pak také zdravotníci a zaměstnanci, jejichž činnost je nezbytná pro fungování společnosti (učitelé, policisté, hasiči a další).

Odpovědnost za očkování ponesou jednotlivé spolkové země, je tedy možné, že se průběh kampaně může podle jejich priorit lišit. V kasárnách německé armády už ale vlády například zajišťují potřebné mrazáky, v nichž se bude uchovávat vakcína firem Pfizer/BioNTech - ta totiž vyžaduje skladování v minus 70 stupních Celsia.

K tomu, aby očkování probíhalo rychle, má pomoci i dodatečné zapojení studentů medicíny a zdravotníků v důchodu. Průzkumy ukazují, že na rozdíl od některých evropských zemí má plán německé vlády velkou podporu veřejnosti.

Země, kde nemoci covid-19 podlehlo až dosud přes 43 tisíc pacientů, se na vlnu očkování cítí rovněž připravená. Vláda premiéra Pedra Sáncheze představila svoji strategii, na níž pracovala od září, ve dnech 20.-24. listopadu. V první půlce příštího roku chce naočkovat „podstatnou část“ ze 47milionové populace iberského království.

Strategie vychází z té, která byla připravena na masivní očkování proti chřipce, kterou vláda schválila letos na podzim. Vakcínu by podle ní mělo dostat až 14 milionů lidí během pouhých dvou měsíců.

V celé zemi otevřou úřady na 13 tisíc míst, kde se bude očkovat. I zde vláda povolá posily, aby ulehčily vytížení stávajících zdravotnických kapacit. Vláda si prostřednictvím Evropské unie objednala 31,5 milionu dávek, zvláštní komise nyní rozhoduje, kdo by měl být očkován nejdříve. Pokud nebude očkování povinné, hodlá vláda imunizovat většinu obyvatel do května, přinejhorším během července.

„Náš zdravotní systém je schopen očkovat v omezeném čase. Je skvělý a my věříme, že dosáhne svého ambiciózního cíle,“ nechal se slyšet premiér Sánchez.

Na Ostrovech už na covid-19 zemřelo přes 55 tisíc lidí. I proto je Spojené království jednou ze zemí, která investovala do vývoje vakcíny vůbec nejvíce peněz. Vláda si už objednala celkem 350 milionů dávek (značnou část z toho tvoří budoucí vakcína vyvíjená na univerzitě v Oxfordu) pro 67milionovou populaci.

Premiér Boris Johnson oznámil svůj cíl naočkovat do Velikonoc velkou většinu zranitelných osob. Na rozdíl od většiny jiných zemí ale nebudou mít zcela přednost - podle plánu, který unikl do tisku, by se do dubna měl naočkovat každý dospělý, jenž o to projeví zájem. Ti nejzranitelnější by se pak měli dočkat vakcíny už do konce února.

Vláda také určila, kdy přesně budou moci jednotlivé věkové skupiny o vakcínu požádat. Časopis Health Service Journal upřesnil, že osoby ve věku 18 až 50 let budou moci požádat o očkování od konce ledna. Zájemci budou muset nejprve absolvovat schůzku ve zdravotním zařízení nedaleko svého bydliště.

Plán britské vlády platí pro celou zemi, konkrétně ve Skotsku by měla být vakcína k dispozici do konce ledna pro milion lidí z celkových 4,4 milionu, kteří by o ni mohli teoreticky požádat.

Na Apeninském poloostrově už koronavirus zabil přes 51 tisíc lidí. Ministr zdravotnictví Roberto Speranza mluví o bezprecedentní kampani, která se rozeběhne do konce ledna. V té době už by měly mít úřady k dispozici první vakcíny pro nejzranitelnější skupinu obyvatel. „Tato očkovací kampaň si vyžaduje neobyčejnou mobilizaci všech přítomných,“ míní ministr.

Problém, na který může kampaň narazit, je velký počet odpíračů očkování v zemi. Podle průzkumu z půlky listopadu se v Itálii hodlá očkovat jen třetina dotázaných, velká většina naopak vakcínu předem odmítá.

V pátek 20. listopadu proto musela vědecká komise, která vládě radí v boji proti koronaviru, připomenout, že „přítomnost Italské lékové agentury a mezinárodních regulačních agentur nám zajišťuje bezpečnost vakcín“. Vědci tak reagovali poté, kdy v televizi vystoupil známý virolog Andrea Crisanti: „Pro výrobu vakcíny je normálně potřeba od pěti do osmi let. Já se v lednu očkovat nenechám,“ prohlásil.

V zemi našeho jižního souseda registrují přes 2600 obětí koronaviru. Úřady doufají, že budou moci očkování zahájit během ledna s tím, že první na řadu přijdou zdravotníci, pracovníci domovů důchodců a jejich klienti starší 65 let.

Vláda by ráda naočkovala polovinu populace, vyhradila na to už sumu 200 milionů eur. Druhá fáze kampaně, která by se dotýkala zbytku populace, by měla začít v dubnu.

„Tím, že dostanou vakcínu zdravotníci, ochráníme systém a osoby, které jsou v práci nemoci zvláště vystavené,“ vysvětlila strategii profesorka Beate Jahnová, která rakouský vládní plán představila.

Rakousko nyní zažívá druhý lockdown, který patří k těm nejstriktnějším. Podobně jako v Česku se i tamní vláda rozhodla uzavřít také školy.