Evropská lyžařská sezóna je v ohrožení. Jak ji zvládli na jižní polokouli?

Itálii a rakouskému středisku Ischgl je často přisuzován původ jarní vlny pandemie covidu-19. Mnozí tak s obavami vyhlížejí, co přinese nadcházející sezóna. Podle posledního vyjádření ministra zdravotnictví Jana Blatného bude provoz lyžařských středisek v Česku nakonec nejspíš možný, ale v omezeném režimu – s rouškou, s rozestupy, bez občerstvení a noclehu.

Zatím ale není jasné, kdy resorty otevřou, a to ani ve zbytku evropských států. K lyžařské sezóně nepřistupuje Evropa jednotně. Některé země včetně Francie, Německa či Itálie v posledních týdnech žádaly, aby se evropská lyžařská střediska přes Vánoce a Nový rok uzavřela. Sama otevřou nejdříve v lednu.

Jako rebel bývá často popisováno Švýcarsko, kde zůstávají sjezdovky otevřené. Za splnění určitých podmínek se ale lyžuje také na Slovensku, ve Slovinsku, v Polsku, ve Španělsku, ve Švédsku, v Norsku či ve Finsku. Rakousko plánuje sjezdovky otevřít od 24. prosince, ale prakticky jen pro místní. Návštěvníci z rizikových zemí budou muset podstoupit desetidenní karanténu. Pomyslné prvenství drží za oceánem. Ve Spojených státech už otevřelo přes 200 středisek.

Pro zodpovězení otázek o tom, jak by mohla vypadat nadcházející zima, se nabízí pohled na jižní polokouli – do Austrálie, na Nový Zéland či do jihoamerického Chile. Zatímco si Evropané v létě užívali sluníčka, na druhé půlce planety se lyžovalo. Jak proběhla tamní sezóna a kde se mohou tuzemské skiareály inspirovat?

Nový Zéland je premiantem nejen ve zvládání pandemie, ale má za sebou také úspěšnou zimní sezónu. Jelikož hranice zůstávají uzavřené, lyžařská střediska v zemi Pána prstenů otevřela pouze pro místní v souladu s vládními pokyny. Tamní vláda vydala před zahájením sezóny jasný čtyřstupňový epidemický plán, kterým se řídili provozovatelé hotelů a restaurací i sportovní areály.

V době, kdy byl Nový Zéland v 1. stupni rizika, fungovaly lanovky normálně bez omezení. Když se ke konci sezóny země přesunula do 2. stupně, na sedačce či v kabince mohl být pouze jeden pasažér. Výjimka platila pouze pro členy domácnosti.

V 1. stupni rizika byly povinné roušky pouze během blízkého kontaktu s ostatními, například při vracení lyžařského vybavení do půjčovny. Během 2. stupně byly povinné roušky i na lanovkách a ve všech vnitřních prostorách. Restaurace a stravovací zařízení musely omezit počty zákazníků. Podle Bridget Legnavské, manažerky dvou největších novozélandských středisek Cardrony a Treble Cone, byl zájem i navzdory omezením velký. Zalyžovat si přijeli lidé z celého Nového Zélandu. Řadu lokálních byznysů se podařilo podpořit a udržet i pro příští sezónu.

Austrálie zaznamenala od vypuknutí pandemie daleko více nakažených než Nový Zéland. Milovníci zimních sportů ale o oblíbenou roční sezónu nepřišli. Ve státě Nový Jižní Wales byly před zahájením zimy dobré epidemické vyhlídky, populární resorty Thredbo a Perisher proto otevřely jen s několikadenním zpožděním.

Na rozdíl od předchozích zim ale stanovily maximální počet návštěvníků na kopci. Střediska operovala zhruba s padesátiprocentní kapacitou, lyžaři se proto museli registrovat předem na webových stránkách. Většina resortů pozastavila prodej denních skipasů na místě. Ve státě Victoria otevřelo kvůli přísnějším koronavirovým opatřením pouze jedno středisko, které muselo nakonec předčasně zavřít.

Jinak platila podobná pravidla jako na Novém Zélandu. Na lanovce spolu mohli sedět pouze lidé z jedné domácnosti. Byly povinné roušky a zaměstnanci středisek dohlíželi na to, aby lyžaři dodržovali předepsané rozestupy. Restaurace ani obchody nepřijímaly hotovost, možné byly pouze platby kartou. Stravovací zařízení rovněž limitovala počet návštěvníků. Některé kavárny a restaurace dokonce stanovily časový limit, který omezoval pobyt zákazníků uvnitř restaurace: na kávu a zákusek 20 minut, na oběd či večeři byla vyhrazena hodina. Všechna střediska zakázala snowtubing neboli jízdu na nafukovací duši i další podobné zábavy.

Lyžařská střediska v Chile nepotkal kvůli přísným covidovým opatřením podobně příznivý osud jako ta australská či novozélandská. Většina zimních resortů zůstala zavřená. Otevřel jen zlomek středisek, a to za velice přísných podmínek. Ubytování zůstala zavřená, lidé směli podnikat pouze jednodenní výlety za lyžováním. Resorty mohly být otevřené pouze ve všední dny, kdy se očekával nižší zájem. V Chile navíc platil zákaz cestování mezi regiony, takže možnosti mohli využít pouze místní. Na lanovce byl povolen pouze jeden lyžař.

V Argentině otevřelo rovněž pouze několik málo středisek, a to se značným zpožděním oproti obvyklému startu sezóny. Kvůli zákazu mezinárodních cest bylo otevřeno pouze pro místní, kteří museli dodržovat přísné podmínky.

Téměř ničím nerušenou zimní sezónu zaznamenalo překvapivě malé středisko Afriski v jihoafrickém Lesothu. Jihoafričtí lyžaři zahájili letošní sezónu už 5. června, tedy jako vůbec první na jižní polokouli. Středisko navíc zůstalo otevřené až do konce října v souladu s původním plánem. Kvůli koronavirovým opatřením jej ale opět mohli navštívit pouze místní. Zaměstnancům a návštěvníkům byla pravidelně kontrolována teplota, povinné byly roušky a dodržování předepsaných rozestupů.