Evropa odmítá íránské ultimátum. Dodržujte jadernou dohodu, vyzvala Teherán

Německo, Francie a Británie ve společném prohlášení vyzvaly Írán, aby nadále dodržoval jadernou dohodu z roku 2015. Tyto státy, jež patří k signatářům dokumentu, také odmítly jakékoli ultimátum ze strany Íránu. Íránský prezident Hasan Rúhání ve středu oznámil, že jeho země přestane plnit některé závazky dané dohodou v reakci na sankce ze strany USA. Náměstek íránského ministra zahraničí Abbás Arákčí sdělil, že Írán bude dohodu z roku 2015 vypovídat postupně.

„Nikdo nemůže Írán vinit z porušení nebo vypovězení jaderné dohody,” sdělil médiím Arákčí. Podle něj Írán dohodu stále dodržuje a neporušil ji ani středečním oznámením.

S Íránem dohodu podepsaly USA, Rusko, Čína, Británie, Německo, Francie a EU. Americký prezident Donald Trump před rokem oznámil, že USA od dohody odstupují. Později obnovil americké protiíránské sankce.

Arákčí ve středu předal velvyslancům zbylých signatářů dopis, v němž Rúhání vysvětluje, které části dohody Írán přestane plnit. Prezident uvádí, že Írán dal zbylým signatářům dostatek času na to, aby kompenzovali odstoupení Washingtonu od dohody a ochránili íránské zájmy. Tyto země ale podle dopisu nedokázaly zavést „praktická opatření" a zmírnit dopad sankcí. Írán chce proto obnovit rovnováhu mezi svými povinnostmi a právy a nemá na vybranou nic jiného, než od části závazků odstoupit.

Ministři zahraničí Francie, Německa a Británie ve společném prohlášení napsali, že středeční prohlášení Íránu posuzují s velkými obavami. „Jsme stále odhodláni plně dodržovat JCPoA (dohodu z roku 2015). Je klíčovým úspěchem globálního uspořádání o nešíření jaderných zbraní, což je bezpečnostní zájem všech. Důrazně Írán žádáme, aby své závazky vyplývající z JCPoA nadále plnil tak, jak to činil dosud, a vyvaroval se kroků, které povedou k vyhrocení situace. Odmítáme ultimátum a budeme plnění dohody posuzovat na základě toho, jak Írán bude dodržovat JCPoA a NPT (Smlouvu o nešíření jaderných zbraní),” stojí v prohlášení ministrů. Upozornili také, že klíčovou roli pro kontrolu plnění dohody má stále Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která dosud konstatovala, že se Írán dohodou řídí.

Podle íránského novináře a spisovatele Jamshida Barzegara Írán svými posledními kroky v zahraniční politice ukončil období umírněnosti, diplomacie a naděje. Země se také postavila do role, kdy má pouze dvě nedobře vyhlížející možnosti. Jednou z nich je couvnout ze stanovisek z posledních dní, jako druhou možnost pak může opravdu Írán upustit od plnění některých částí jaderné dohody, v tom případě mu ale hrozí přísnější sankční podmínky nejen ze strany USA, ale i ze strany Evropské unie, píše Deutsche Welle.

Ekonomická situace v Íránu je v posledních letech velmi špatná. Propad měny a zvýšená inflace pak ještě zvýšily dopad amerických sankcí a nutí Írán snažit se hledat nová řešení v rámci exportu. I z tohoto důvodu pak prezident Rúhání zvolil takto razantní řešení. Dalším aspektem celé situace je, jak upozorňuje politolog Masarykovy univerzity Josef Kraus, že i uvnitř Íránu je několik frakcí, jejichž zájmy jdou v zahraniční politice proti sobě. Jednou z nich je mezinárodně otevřenější část, kterou vede prezident Rúhání, druhá konzervativnější se nachází pod velením ájatolláha Sajjida Alí Chameneí, který je duchovním vůdcem Íránu a de facto hlavou státu. Administrativa prezidenta Rúháního v mezinárodní politice Íránu tahá oproti ájatolláhovi za kratší provaz. Naopak dominanci má v ekonomické politice státu. Prezident se tak dostává do střetu několika zájmů, v nichž ne vždy je on tím hlavním hráčem, uvedl Kraus pro Seznam.

Íránská nejvyšší bezpečnostní rada dala partnerům 60 dní na to, aby splnili své sliby o pomoci Íránu v době sankcí. Záruky se mají týkat ropného a bankovního sektoru. Agentura AFP napsala, že zatímco Teherán požaduje pomoc pro svou ekonomiku, evropské podniky se bojí pokračovat ve svých aktivitách v Íránu ze strachu z uvalení amerických sankcí. „Existuje obava z amerických takzvaných druhotných sankcí, které by se týkaly neamerických organizací zapojených do íránských ekonomických aktivit, na něž se vztahují protiíránské sankce Washingtonu,” sdělila AFP právnička Anahita Thomsová z konzultační firmy Baker McKenzie's International.

Rusko označilo postup Teheránu za důsledek vnějšího tlaku na Írán, za nějž jsou zodpovědné Spojené státy. „Prezident Vladimir Putin opakovaně mluvil o dopadech nepromyšlených kroků týkajících se Íránu, čímž mám na mysli rozhodnutí Washingtonu odstoupit od dohody. Nyní tyto důsledky začínají být patrné,” uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Peskov dále řekl, že Rusko je odhodlané jadernou dohodu dodržovat a že na diskuze o případných nových sankcích proti Íránu je zatím příliš brzy.

Také Čína, která byla společně s USA, Ruskem, Německem, Británií a Francií u podpisu dohody s Íránem, dnes vystoupila s kritikou Washingtonu. „Mrzí nás, že Spojené státy dál vystupňovaly napětí kolem íránské jaderné otázky,“ řekl mluvčí čínské diplomacie Keng Šuang.