Evropa má sondu na Mars, ale neví si rady s přistáním

Souboj s časem. Ten teď čeká vědce a konstruktéry, kteří se podílí na misi ExoMars. Složitý systém padáků, který slouží k tomu, aby sondu při přistání zpomalil na požadovanou rychlost, totiž během nedávných testů katastrofálně selhal.

Evropská kosmická agentura (ESA) tak o pomoc požádala inženýry z NASA. Nové padáky čeká testování v US Jet Propulsion Laboratory v Pasadeně.

Zde je Američané v následujících dvou až třech měsících podrobí zkouškám ve velkých výškách. „Stihnout připravit sondu na letní start bude velmi, velmi těsné,“ řekl deníku The Guardian šéf mise Pietro Baglioni. „Podle mě je to šance tak padesát na padesát, že vše stihneme podle plánu,“ dodal Baglioni.

Britskou sondu, pojmenovanou po průkopnici v oblasti DNA Rosalindě Franklinové, vynese ze Země ruská raketa z kosmodromu Bajkonur. ExoMars rover je vybavený vrtákem, který je schopný se dostat až dva metry pod povrch.

Za úkol bude mít z této hloubky získat horniny, které nenarušily vnější extrémní podmínky Marsu. Vzorky zeminy by pak podle vědců mohly obsahovat důkazy, že byl kdysi na Marsu život.

Misi, jejíž náklady se už vyšplhaly na více než jednu miliardu eur, ale od počátku provázejí potíže. Například v roce 2016 se zpozdila dodávka klíčového vybavení, ESA tak musela vypuštění sondy přesunout z roku 2018 na rok 2020.

Neúspěšná byla i zkušební mise, během které sonda havarovala kvůli selhání počítače. Mezitím inženýři nacházejí nové a nové problémy, především ve spojení s přistáním.

Sonda při přistání použije tepelný štít, který ji má zpomalit z rychlosti 21 tisíc na rychlost 1700 km/h. Následně se otevře patnáct metrů široký padák, který rychlost sníží na přibližně 400 km/h. Poté se otevře ještě 35metrový padák, který s pomocí motorů dopraví dvoutunový ExoMars rover na povrch Marsu.

„Celá sekvence od vstupu do atmosféry po přistání trvá pouhých šest minut,“ popsal proces pro Guardian Baglioni. „I za tak krátkou dobu je toho ale hodně, co se může pokazit,“ doplnil.

Inženýři padáky testovali shozením z výšky třiceti kilometrů, kde řídký vzduch připomíná atmosféru na Marsu. Jak patnáctimetrový, tak pětatřicetimetrový padák ale testy neprošly, po úpravách navíc výsledky testů dopadly ještě hůř. Testy v Americe už ale podle Baglioniho přinesly optimističtější výsledky.

„Je přibližně padesátiprocentní šance, že sondu vypustíme mezi 26. červencem a 12. srpnem,“ řekl Guardianu Baglioni. Pokud ESA nestihne ani tento termín, nedočká se Evropa své sondy na Marsu dříve než v roce 2022.