Evropa a Severní Amerika už v očkování narazily na strop, Afrika zaostává

Česko očkuje proti koronaviru již šest měsíců a za tu dobu se aplikovalo přes 10 milionů dávek. Ukončené očkování má aktuálně více než 4,7 milionu lidí, což odpovídá 44 procentům obyvatel.

Očkovat se momentálně mohou všichni lidé starší 12 let. Se začátkem letních prázdnin však počet vykázaných dávek za den postupně klesá. Sedmidenní průměr se pohybuje nad 50 tisíci, což odpovídá hodnotám ze začátku května.

Při srovnání pořadí dávek se navíc ukazuje, že za poslední měsíc převažují lidé, kteří chodí už na druhou dávku. Na dosud neočkované momentálně cílí očkovací centra bez nutné předchozí registrace, která se v jednotlivých krajích otevírají postupně od poloviny července.

V některých oblastech využívají i mobilní očkovací týmy, aby se vakcíny proti covidu-19 dostaly mezi lidi ve vyloučených či odlehlých lokalitách. A například po Praze bude od soboty jezdit očkovací autobus, který zřídil pražský magistrát a kde se budou moct lidé naočkovat také bez předchozí registrace.

Podle propočtů autorů webu „Covid očkování“, na kterém se snaží zjednodušit orientaci mezi očkovacími místy a jejich výběr, se ukazuje, že k nedostatku nových zájemců o očkování by mělo dojít 17. srpna. Autoři vycházejí z otevřených dat rychlosti očkování, počtu čekajících a rozdílu mezi plně a částečně očkovanými.

Česko však není jedinou zemí, kde počet zájemců o očkování klesá. Ve Francii například schválili zákon, který zavádí povinné očkování proti covidu-19 veškerého zdravotnického personálu. Francouzi budou muset od 1. srpna prokazovat bezinfekčnost (negativním testem, ukončeným očkováním nebo prodělaným onemocněním covid-19) nově i pro návštěvu restaurací a nákupních center či při vnitrostátních letech a delších cestách po železnici. Již po oznámení tohoto kroku vzrostl v zemi počet zájemců o očkování.

Ze států Evropské unie si v očkování stále nejlépe vede Malta, která ukončenou vakcinaci dokonce požaduje i po všech přijíždějících do země. Výjimku mají pouze ti, kteří se ze zdravotních důvodů očkovat nemohou.

Počet očkovaných alespoň jednou dávkou vakcíny vzrostl za poslední měsíc v Dánsku, Belgii a Nizozemsku. Pomalu naopak očkuje Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko, což zdravotní experti z těchto zemí připisují i dezinformacím ohledně vakcín, jak uvádí server Politico.

Česko za průměrem EU také stále zaostává. Ten je podle webu Our World in Data v případě lidí s ukončeným očkováním 47 procent a 58 procent u těch, již zatím obdrželi první dávku vakcíny. Přesto předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý oznámila, že EU dosáhla jednoho z cílů ve vakcinaci obyvatel: Alespoň jednu dávku očkovací látky dosud obdrželo 70 procent dospělých obyvatel EU. Our World in Data podíl počítá z celkového počtu obyvatel.

Největší část populace s ukončeným očkováním má Malta (84 %) i celosvětově. Následuje ji Island (74 %), Seychely (70 %) a Spojené arabské emiráty (69 %). Vysokou proočkovanost mají i britská zámořská území. Gibraltar dokonce podle dat serveru Our World in Data naočkoval již 115 procent své populace, vakcíny totiž aplikuje i přeshraničním pracovníkům ze Španělska. Přes 70 procent naočkovaných obyvatel má pak další britské zámořské území – Kajmanské ostrovy.

V některých zemích však stejně jako v Česku očkování zpomaluje. Například v Izraeli, zemi, která dlouho patřila k těm nejrychlejším, se proočkovanost za poslední tři měsíce zvedla pouze o tři procentní body. Méně zájemců je také ve Spojených státech, kde má ukončené očkování přes 48 procent obyvatel.

Celosvětově má ukončené očkování 14 procent lidí, probíhá však nerovnoměrně. Nejvíce naočkovaných má Evropa a Severní Amerika, kde téměř 40 procent populace obdrželo všechny potřebné dávky. Naopak v Africe je plně vakcinovaných jen 1,6 procenta obyvatel.

„Svět si myslí, že epidemie skončila,“ řekla Fatima Hassanová, zakladatelka jihoafrické iniciativy v oblasti veřejného zdraví a práva Health Justice Initiative (HJI) pro Financial Times. „My ale stále nemáme dostatek proticovidových vakcín, a to i přesto, že svět si uvědomil, jak ničivá je mutace delta,“ dodala.

Na situaci také opakovaně upozorňuje Světová zdravotnická organizace (WHO). V poslední tiskové zprávě například uvedla, že dopady „očkovací nerovnosti“ se podepíšou i na delším zotavování ekonomik.

„Očkovací nerovnost je pro svět největší překážkou k ukončení pandemie a zotavení se z covidu-19,“ řekl šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. „Ekonomicky, epidemiologicky a morálně je v nejlepším zájmu všech zemí použít nejnovější dostupná data k tomu, aby byly život zachraňující vakcíny dostupné pro všechny.“

Britský ministr zahraničí Dominic Raab ve středu varoval, že současným tempem očkování bude svět „adekvátně naočkován“ koncem roku 2024. Termín by prý ale bylo možné posunout už do poloviny roku 2022, pokud se ostatní země připojí k Londýnu a vakcíny chudším státům darují, uvedla s odvoláním na ministra agentura Reuters.

Ekonomicky silné země skupiny G7 se na červnovém summitu v Británii zavázaly, že v následujícím roce poskytnou miliardu vakcín proti covidu-19 buď přímo, nebo prostřednictvím financování programu COVAX, který zajišťuje přístup k očkování převážně chudším zemím.

Británie oznámila, že tento týden odešle prvních devět milionů dávek vakcíny. Spojené státy zase ve středu poslaly do dvou nejlidnatějších afrických zemí Nigérie a Jihoafrické republiky téměř deset milionů dávek vakcín.