Článek
Stát začal přesouvat evakuované Afghánce po Česku. Jedna ze skupin byla do tohoto týdne ve vojenské nemocnici v Těchoníně v Pardubickém kraji. Na přechodný pobyt Afghánců v tomto armádním objektu upozornily Seznam Zprávy už dříve.
Tento týden ale skupina odjela z Těchonína do Přijímacího a pobytového střediska v obci Zastávka nedaleko Brna. Seznam Zprávám to potvrdila předsedkyně spolku Vlčí máky Miroslava Pašková.
„Podstupují tento týden lékařská vyšetření a minimálně ti z Těchonína se přesunuli do Zastávky u Brna,“ řekla Pašková.
Fotografie pořízená v zařízení evakuovaným Afgháncem.
Na webových stránkách Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra se píše, že přijímací středisko není možné volně opustit. Je tady poskytováno ubytování, strava, základní hygienické potřeby a lékařská péče a žadatelé mají k dispozici sociální a psychologické služby a mohou se účastnit volnočasových aktivit.
Evakuovaní Afghánci jsou tedy stále v zařízeních ministerstev vnitra nebo obrany, a to už několik týdnů. Poslední vládní speciál přistál na letišti v pražských Kbelích 18. srpna.
Na fotografiích níže se můžete podívat, jak to vypadá uvnitř areálu pro cizince.
Fotogalerie: Přijímací středisko Zastávka
„Přijímací středisko slouží k ubytování nově příchozích žadatelů o mezinárodní ochranu, a to až do doby ukončení základních vstupních procedur: identifikace totožnosti, zahájení řízení o udělení mezinárodní ochrany, vstupní pohovor a sociální šetření, předepsaná vstupní zdravotní prohlídka,“ popisuje se na webu Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra, k čemu slouží objekt v Zastávce u Brna.
Předsedkyně spolku Vlčí máky v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedla, že se už ozvaly první firmy, které se zajímaly o dovednosti Afghánců kvůli jejich možnému uplatnění. To je podle Paškové nyní pro Afghánce jedna z hlavních starostí.
„Určitě se těší, že se pokusí získat zaměstnání. Pro ně je to dost zásadní, že to je teď na jejich bedrech, aby zabezpečili rodiny,“ dodává.
Někteří navíc podle ní připouští, že azylové řízení je zdlouhavé a v uzamčeném zařízení se nudí. Čas věnují studiu češtiny a samozřejmě dětem.
„Jedna z novinek byla, že se jim Češi věnují i po zdravotní stránce. Čekají je zdravotní vyšetření a mají třeba v zařízení k dispozici i psychology nebo psychiatry, již pracují s traumatem, které si odvezli jednak z té situace v Kábulu před evakuací, a i s tíhou, že museli opustit rodnou zemi a sžít se s úplně novým prostředím,“ popisuje Pašková, jak je o Afghánce z české strany postaráno.
Jedno z dětí, které si hrálo v areálu vojenské nemocnice v Těchoníně.
O mezinárodní ochranu, tedy azyl či doplňkovou ochranu požádalo v Česku 152 ze 169 Afghánců. Ostatní mají v Česku jinou formu pobytu.
„V rámci Státního integračního programu je klientům poskytována individuální asistence, která zahrnuje pomoc při zajištění bydlení, práce i školní docházky pro děti. Dále má každý, komu byla udělena mezinárodní ochrana, nárok na bezplatný kurz českého jazyka v rozsahu 400 výukových hodin,“ napsala ve vyjádření pro Seznam Zprávy Hana Malá z tiskového oddělení ministerstva vnitra, jak se stát o Afghánce stará.
Ministerstvo vnitra zatím stále tají, kde všude jsou Afghánci v Česku ubytováni. Podle resortu je to kvůli bezpečnosti.
U evakuovaných, kteří požádali o mezinárodní ochranu, v tuto chvíli probíhá tzv. přijímací procedura. Ta obsahuje např. administraci žádosti, lékařská vyšetření nebo sběr otisků prstů. Přijímací procedura běžně trvá několik dnů až týdnů a žadatelé jsou po tu dobu v uzavřených zařízení státu.
