Článek
Řecko opustilo poslední ze tří záchranných programů téměř před dvěma lety a poté se emisemi dluhopisů úspěšně vrátilo na finanční trhy. Od svých evropských partnerů a Mezinárodního měnového fondu (MMF) země od roku 2010 obdržela celkem přes 250 miliard eur.
Centrální banky eurozóny Řecku postupně uvolňují peníze plynoucí z řeckých dluhopisů, jejichž proplácení je podmíněno úspěšným pokračováním hospodářských reforem, k nimž se Atény zavázaly.
„Současná doba je těžká i pro Řecko, ale navzdory tomu se tamní vláda dokázala k situaci postavit s rozhodností,“ uvedl po jednání šéf euroskupiny Mário Centeno. Některé součásti zaváděných opatření, jež mají mimo jiné stabilizovat situaci řeckých bank či poskytnout jistotu investorům, mají podle něj s ohledem na koronavirovou krizi zpoždění, závažné nedostatky však ministři neshledali.
V rámci balíku pomoci, který navazuje na záchranný program, státy eurozóny slíbily poskytnout Řecku až 4,8 miliardy eur. Ty mají být vyplaceny do roku 2022, pokud budou Atény pokračovat v reformách. Loni již státy platící eurem vyplatily Řecku téměř miliardu.
Eurogroup statement on Greece of 11 June 2020 https://t.co/DolBfzDGmW pic.twitter.com/OZtldWJzTA
— Mário Centeno (@mariofcenteno) June 11, 2020
Odcházející šéf euroskupiny Centeno po dnešním zasedání rovněž informoval, že na příští schůzce začátkem července zvolí 19 ministrů financí eurozóny jeho nástupce. Zatím jsou známa jména tří kandidátů. Vedle místopředsedkyně španělské vlády Nadii Calviňové a irského ministra financí Paschala Donohoea je to i jeho lucemburský kolega Pierre Gramegna. Předseda euroskupiny se volí na dva a půl roku a Centeno se rozhodl, že svůj mandát končící v červenci obhajovat nebude. Odchází rovněž z funkce portugalského ministra financí.
