Eurovolby v zahraničí: Současná vládnoucí koalice propadla, získávali populisté a Zelení

Strana řeckého premiéra Alexise Tsiprase, Syriza, utrpěla ve své zemi porážku. Stala se druhou o 9 % za liberálně-konzervativní Novou demokracií. Tsipras kvůli tomu volá po nových volbách.

Brian Monteith, nový poslanec z Farageovy Strany pro brexit, žije ve Francii, ačkoliv jeho strana horlivě bojuje za odchod Spojeného království z Evropské unie. Deník The Guardian se Monteitha ptal, jestli nepovažuje využívání volného pohybu osob za pokrytecké ve vztahu ke svému mandátu v protiunijní partaji. Monteith odpověděl následovně: „Na tom žít v Evropě, ale nevěřit v Evropskou unii, není nic pokryteckého.” Prý se chce také stěhovat.

Eurovolby v Británii budou zřejmě prvními zdejšími volbami na celostátní úrovni, v nichž obě hlavní politické strany skončí mimo první dvě příčky. Po rozdělení 64 ze 73 britských europoslaneckých mandátů jasně vede Strana pro brexit s 28 křesly, za ní jsou prounijní Liberální demokraté s 15. Vládní konzervativci a opoziční labouristé zřejmě zaznamenají ještě horší výsledky, než jim předpovídaly průzkumy.

„Labouristé a konzervativci by si z téhle noci mohli vzít velké ponaučení, ale pochybuji, že to skutečně udělají,“ řekl médiím lídr Strany pro brexit a dlouholetý europoslanec Nigel Farage. „Pokud neopustíme Evropskou unii 31. října, pak se bude dnešní výsledek opakovat v parlamentních volbách,“ vzkázal dvěma hlavním politickým stranám.

Podle předběžných výsledků volilo Stranu pro brexit 31,6 procenta hlasujících a Farage tak překonal výsledek z minulých eurovoleb, v nichž dovedl k vítězství Stranu nezávislosti Spojeného království (UKIP) se ziskem 24 europoslaneckých křesel. Nové uskupení chce prosazovat odchod z EU bez dohody, jeho zástupci kritizují tradiční strany a instituce a hovoří o zradě spáchané na voličích, kteří před téměř třemi lety podpořili brexit.

Se zcela opačným postojem však ve volbách do EP uspěli Liberální demokraté, jejichž cílem je podle volebního sloganu „zastavit brexit“.

Šéf italské Ligy Matteo Salvini pro stanici LA7 uvedl, že bude usilovat o to, aby měl italský komisař v europarlamentu na starosti ekonomickou agendu, která bude zahrnovat obchod, průmysl, zemědělství a hospodářskou soutěž, informoval server Politico.

Evropské volby skončily, již 28. května však budou šéfové parlamentních frakcí jednat o tom, kdo by mohl být novým předsedou Evropské komise. Ten nahradí stávajícího šéfa Jeana-Claudea Junckera.

20.-21. června proběhne summit Evropské rady. Její stávající předseda Donald Tusk se nechal slyšet, že by na ní chtěl vyřešit otázku nového šéfa Evropské komise. O něm totiž ve výsledku rozhodují hlavy státu či premiéři členských zemí.

2.-4. července na ustavujícím plenárním shromáždění Evropského parlamentu europoslanci zvolí předsedu parlamentu, jenž nahradí stávajícího předsedu Antonia Tajaniho. Na následujícím zasedání 15. až 18. července pak možná dojde i k volbě nového předsedy Evropské komise.

Vlády členských zemí následně budou navrhovat své kandidáty na eurokomisaře, předseda komise z nich bude sestavovat svůj tým. Europarlament pak musí komisi jako celek také schválit. K tomu dojde 22. až 24. října. Pokud jej však do listopadu parlament neschválí, bude prozatímně pokračovat Junckerova komise.

31. října je dosavadní stanovené datum odchodu Velké Británie z Evropské unie. Poté se sníží počet křesel v europarlamentu ze 751 na 705 a některé mandáty budou přerozděleny mezi menší členské státy.

Krajně pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové vyhrálo volby do Evropského parlamentu ve Francii. V očekávaném souboji s proevropskou stranou prezidenta Emmanuela Macrona získalo podle prvních odhadů okolo 24 procent hlasů. Macronova koalice Obroda, jejímž základem je jeho strana Republika v pohybu (REM) je s více než 22 procenty druhá. Výrazně si polepšili Zelení, kteří skončili třetí s 13 procenty.

Le Penová, která v kampani tradičně sázela na protiunijní rétoriku, tak zřejmě potvrdila stoupající trend svých preferencí z posledních průzkumů. Macronova strana šla do voleb s ambicí vyhrát v době poznamenané protesty takzvaného hnutí žlutých vest.

Podle Elysejského paláce je prohra s protiunijní stranou zklamáním, nikoli však důvodem pro změnu politiky. S ohledem na současné politické poměry i na výsledky vládních stran v předcházejících evropských volbách je výsledek „čestný“, řekl agentuře Reuters činitel Macronova úřadu.

Le Penové strana vyhrála ve Francii i minulé volby do EP, před pěti lety získala téměř 25 procent a měla náskok pěti bodů před republikány.

„Je to vítězství Francouzů opovrhovaných, bitých a urážených Emmanuelem Macronem,“ komentoval dnešní výsledky mluvčí RN Sébastien Chenu. Sama Le Penová označila úspěch za „vítězství lidu, který si s hrdostí a důstojností vzal zpět moc“.

Největším překvapením je podle francouzských médií zřejmě vzestup environmentální strany Evropa Ekologie-Zelení (EELV), která výrazně překročila odhady předvolebních průzkumů. Její volební lídr Yannick Jadot označil výsledek za součást celoevropské vlny úspěchů zelených stran, které si výrazně polepšily například v Německu či Belgii.

„Francouzi také chtějí, aby se ekologie stala ústředním tématem jejich životů,“ řekl v reakci na úspěch své strany Jadot.

Do EP se dostanou ještě republikáni, kteří si výrazně pohoršili a získali přes osm procent hlasů, či socialisté, kteří překročili šest procent stejně jako levicová strana Nepodrobená Francie (LFI).

Volby do Evropského parlamentu ve Španělsku vyhráli podle očekávání vládní socialisté (PSOE) se ziskem téměř 33 procent odevzdaných hlasů a 20 europoslaneckých křesel. Po sečtení více než 98 procent hlasů o tom informovala agentura Reuters. Podle agentury AFP je Španělsko jedinou velkou zemí Evropské unie, kde socialisté ovládnou výsledky eurovoleb.

Strana premiéra Pedra Sáncheze si ziskem 20 mandátů oproti roku 2014 polepšila o šest křesel. Tehdy vítězní lidovci naopak o čtyři posty v EP přichází a se 12 mandáty skončili druzí. Za nimi skončila středopravicová strana Ciudadanos, která obsadí v europarlamentu sedm křesel, o jedno méně pak koalice levice a katalánských stran.

Toto uskupení bude v EP zastupovat i bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont, který na podzim 2017 uprchl do Belgie. Doma mu hrozí zatčení kvůli obvinění ze vzpoury, jíž se podle prokuratury dopustil s dalšími katalánskými politiky uspořádáním ilegálního referenda o nezávislosti Katalánska. Kandidaturu mu původně volební komise zamítla, soud ale verdikt komise zvrátil.

Své první europoslance bude mít od července také krajně pravicová strana Vox. Hlasovalo pro ni šest procent voličů, což znamená zisk tří mandátů.

AFP napsala, že Sánchezovi socialisté se po úspěchu v dubnových parlamentních volbách pokusí z nového vítězství vytěžit dosazení španělského představitele na některou z klíčových pozic v Evropské komisi. Madrid usiluje zejména o jmenování lídra kandidátky PSOE a španělského ministra zahraničí Josepa Borrella na post šéfa unijní diplomacie.

Po vyhlášení výsledků v šesti ze 12 velkých obvodů pro evropské volby v Británii může být spokojena Strana pro brexit a prounijní Liberální demokraté. Z 35 již rozdělených europoslaneckých mandátů bere nový subjekt europoslance Nigela Farage 15, Liberální demokraté sedm. Velmi znepokojivé jsou průběžné výsledky pro tradiční strany, tedy vládní konzervativce a opoziční labouristy, které by mohly poprvé v dějinách v celostátních volbách obě skončit mimo první dvě příčky.

Strana pro brexit, kterou favorizovaly předvolební průzkumy, zvítězila v regionu severozápadní Anglie, ve východní Anglii či ve Walesu. Podle televize Sky News je to teprve podruhé, co celostátní hlasování ve Walesu nevyhrála Labouristická strana. Skončila zde až třetí a odnáší si odsud jen jedno ze čtyř křesel do EP.

Labouristé ztratili také v Londýně, kde je zase porazili Liberální demokraté, jejichž cílem je podle volebního sloganu „zastavit brexit“. Strana, která má aktuálně v EP pouze jednoho zástupce, bere z Londýna hned tři mandáty a celkově už jich má na kontě sedm. Labouristé jich zatím získali šest a souboj o druhé místo bude zřejmě velmi těsný.

Pakliže bude hlavní opoziční strana až třetí, bude to poprvé v dějinách Británie, co by obě přední politické strany v celostátním hlasování skončily mimo první dvě pozice. Takovýto výsledek předpověděla zpravodajská společnost BBC.

Vládní Konzervativní strana odcházející premiérky Theresy Mayové se po neúspěchu v nedávných místních volbách připravuje na další velmi špatný výsledek. V eurovolbách obhajuje 19 mandátů, po vyhlášení výsledků v polovině regionů měla pouze dva.

Svůj zájem o spolupráci v evropské politice v příštích pěti letech dali jen krátce po oznámení předběžných výsledků letošních eurovoleb najevo představitelé všech tří nejsilnějších evropských politických rodin. Vedoucí kandidát vítězných lidovců z EPP Manfred Weber v Bruselu před novináři upozornil, že bez jeho uskupení nebude v novém europarlamentu stabilní většina možná. Ke kooperaci vyzval druhé socialisty z S&D i liberální ALDE, která se umístila jako třetí.

Lidovci sice s předpokládanými 180 europoslanci budou v novém europarlamentu nejsilnější frakcí, oni i socialisté (nově asi 152 mandátů) ale zaznamenali ztráty, a tak k většině potřebují právě také liberály z ALDE s jejich očekávanými 105 europoslanci. EPP přitom podle nočních Weberových slov trvá na tom, že právě on má jako hlavní kandidát v eurovolbách vítězného uskupení nárok na křeslo příštího předsedy Evropské komise.

Dosavadní lídr europoslanecké frakce v EPP se dnes ale vyhnul přímé otázce, zda si přeje, aby v EPP zůstal i maďarský Fidesz premiéra Viktora Orbána.

Vítěznou stranou eurovoleb v Dánsku je liberální strana Venstre s 23,6 procenta. Druzí se umístili sociální demokraté s 21,5 procenta hlasů. Třetí je pak socialistická lidová strana se 13,2 procenta.

Řecká opoziční konzervativní Nová demokracie podle odhadů ve volbách do Evropského parlamentu porazila vládní levicovou formaci SYRIZA, jejíž lídr a premiér Alexis Tsipras v reakci na porážku oznámil vypsání předčasných parlamentních voleb.

SYRIZA je v Řecku u moci od roku 2015 a eurovolby byly vnímány jako její test před podzimními parlamentními volbami.

Tsipras však v reakci na dnešní výsledek prohlásil, že porážku nelze ignorovat a že příští týden vypíše předčasné parlamentní volby na nejbližší možný termín.

Maďarský občanský svaz (Fidesz) premiéra Viktora Orbána jasně vyhrál volby do Evropského parlamentu, kde bude i nadále dominantní silou své země. Konzervativně nacionalistické uskupení získalo přes 52 procent hlasů a opoziční strany nechalo daleko za sebou. Nejúspěšnější z nich je levicová Demokratická koalice, která má po sečtení takřka všech okrsků 16 procent hlasů.

Rétorika namířená proti imigraci i samotné Evropské unii vynesla Orbánovi podobný zisk jako před pěti lety. Podle agentury Reuters si však Fidesz polepší o jeden mandát a bude mu patřit 13 z 21 maďarských křesel. Otázkou je, zda bude Fidesz nadále náležet do řad evropských lidovců, jejichž frakce podle odhadů oslabí, či zda se přidá k jiné europarlamentní skupině.

Třetí místo v Maďarsku patří nové straně Momentum, která získala téměř deset procent hlasů. Výrazně oslabili socialisté i nacionalistický Jobbik, kteří jen mírně překročili šest procent.

Zájem voličů o evropské volby v Maďarsku podobně jako v dalších středoevropských zemích vzrostl. K urnám se jich dostavilo téměř 42 procent, což je nejvíce od vstupu země do EU.

Současná vládnoucí koalice EPP a S&D podle dosavadních výsledků a odhadů nedá dohromady nadpoloviční většinu. Pokud bude chtít vládnout, bude muset přibrat třetího partnera.

V Lucembursku zvítězila liberální Demokratická strana s 21,4 procenta, lidovci skončili těsně druzí s 21,1 procenta, a přijdou tak o jedno křeslo, obě strany budou mít po dvou europoslancích. Po jednom poslanci pak získají sociální demokraté (10 %) a zelení (18,9).

Do europarlamentu zřejmě nepostoupí nizozemská Strana pro svobodu krajně pravicového politika Geerta Wilderse. Při více než 85 procentech sečtených hlasů připadají Wildersově straně pouhá 3,5 procenta. To na postup do EP nestačí.

Bývalý předseda Zelených Daniel Cohn-Bendit a poslanec Gilbert Collard z pravicového Národní sdružení se střetli v televizním duelu ve francouzské televizi, který se nečekaně zvrhl v hádku. Collard obvinil Cohn-Bendita, že je tajným představitelem strany En Marche prezidenta Emmanuela Macrona. Cohn-Bendit, který již z politiky odešel, ale opakovaně Macrona podporoval, na oplátku Collarda nazval „kreténem“. Oba muži na sebe posléze začali hlasitě křičet, zatímco se je zoufalý moderátor snažil uklidnit a pokračovat v rozhovoru.