Článek
Bývalý ministr vnitra a zahraničí Alexandr Vondra se chce do politiky vrátit po sedmi letech. To, že ho někteří spojují s kauzou Promopro z doby českého předsednictví, mu prý neuškodí. Do europarlamentu kandiduje s heslem „Těžkej kalibr do Evropy“.
„Mám obavy, co se s Evropou děje. Na jedné straně jsou ti, co to chtějí všechno směstnat do svěrací kazajky, říkají, co mám jíst, pít, čím jezdit, chtějí zakazovat maso a cukr. Proto chci méně regulací, aby se zachránily základní svobody,“ říká v Duelu Vondra.
Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský nesouhlasí, že by regulací přibylo. „Objevila se ale řada nesmyslných návrhů a mnoho mých poslaneckých kolegů se bálo proti těm nesmyslům vystoupit, a ty pak procházejí. Unie by se měla soustředit na zahraniční politiku nebo obrannou spolupráci. Kanalizaci v mé rodné obci by neměl řešit někdo v Bruselu,“ míní Zdechovský.
Anketa
Oba se shodují, že jedním z témat pro reformu Unie by mělo být snížení počtu eurokomisařů. V současné době ho má každý členský stát, je jich tedy 28. „Dokážu si i představit, že by Česko přišlo o svého eurokomisaře. Stejně má povinnost kopat za celek, a ne za svou rodnou zemi. Ale ne tak, že bychom o něj přišli jen my,“ říká Vondra.
Funkční Evropská komise (EK) by podle něj mohla být patnáctičlenná. Zástupci jednotlivých států by se pak na postech eurokomisařů střídali, třeba po dvou letech.
Se zeštíhlením EK souhlasí i Zdechovský. „Komisařů by mohlo být osmnáct nebo dvacet a osm by jich mohlo rotovat. Jsou ale další orgány a agentury, které by se daly zrušit. Řada institucí přestala mít smysl. Třeba agentura Eurofound v Dublinu,“ vysvětluje Zdechovský možnosti reformy.
Kritika migrační politiky
Oba v Duelu také komentují unijní migrační politiku. Shodují se na lepší ochraně vnějších hranic. Podle Zdechovského také například pomohlo to, že se podařilo prosadit povinnost, aby žadatelé o azyl odevzdávali otisky prstů.
„S migrační vlnou si Unie příliš neporadila. V době jejího vrcholu v roce 2015 si nevedla moc dobře, ale následně udělala dohodu s Tureckem (o vracení migrantů), pomohla stabilizovat alespoň část Libye, přišla spolupráce s Marokem, pak se řada věcí výrazně posunula,“ vypočítává Zdechovský.
Kritizuje ale některé kroky německé kancléřky a s tím souhlasí i Vondra. „Pochvalu si zaslouží ti, kteří zabránili, aby ta invaze pokračovala. Třeba rakouský kancléř Sebastian Kurz, maďarský premiér Viktor Orbán nebo Matteo Salvini (italský ministr vnitra), i když s ním v řadě jiných věcí nesouhlasím,“ říká Vondra.
Oba kandidáti do Evropského parlamentu se pak shodují, že Česko a EU by měly migraci řešit v zemích, kde běženci jsou.
