Článek
Poslanci Evropského parlamentu schválili v úterý ve Štrasburku kontroverzní reformu autorských práv na internetu. Autorské právo v digitální éře by se tak mělo přiblížit pojetí evropského autorského práva z roku 2001 a posílit postavení tvůrců. Členské státy EU teď mají dva roky na převedení směrnice do svého práva.
Pro reformu hlasovalo 348 poslanců, proti 274. Europoslanci se odmítli zabývat pozměňovacími návrhy, které počítaly s vypuštěním sporných článků.
V rámci diskuse o nových pravidlech ochrany autorských práv na internetu byly zásadní a nejvíce sporné především dvě části návrhu směrnice – články 11 a 13. První z nich má majitelům práv – včetně médií a umělců – zajistit spravedlivý podíl za použití jimi vlastněného obsahu na internetu. Článek 13 ukládá internetovým platformám povinnost zabývat se tím, zda uživateli nahrávaný obsah neporušuje autorská práva.
Podle firmy Google je směrnice v konečné podobě o něco lepší, než byl původní návrh, ale „detaily jsou důležité“. Google dodal, že se těší na spolupráci s tvůrci příslušných pravidel, vydavateli, umělci a majiteli práv při očekávaném převádění směrnice do národní legislativy členských států Evropské unie. Globální internetový gigant v minulých měsících v Bruselu lobboval právě za změny či zrušení článků 11 a 13. Nyní bude muset společnost častěji platit kompenzace vydavatelům, autorům a majitelům práv.
Proti reformě v evropských městech protestovaly desítky tisíc převážně mladých lidí. Přes pět milionů lidí podepsalo online petici za „záchranu internetu”.
Konec střídání času se blíží
Evropští poslanci v úterý také podpořili plán na zrušení povinného střídání standardního a letního času v roce 2021. Chtějí ale, aby členské státy Evropské unie svůj postup koordinovaly, aby se předešlo případnému narušení fungování jednotného trhu. S ukončením seřizování hodinek každého půl roku musí nakonec souhlasit i členské země.
Návrh příslušné směrnice počítá s tím, že jednotlivé státy si samy určí, zda zachovají nastálo standardní, či letní čas.
Směrnici loni představila Evropská komise po veřejné konzultaci. Té se zúčastnilo 4,6 milionu hlasujících z více než půlmiliardové Evropské unie. Pro zrušení střídání času bylo 84 procent z nich. Komise původně navrhovala ukončit střídání již letos, nenašla ale podporu u členských zemí.
Iniciativu, jejímž cílem bylo právě zrušení střídání času, na podzim roku 2017 spustila skupina europoslanců v čele s českým zástupcem v Evropském parlamentu Pavlem Svobodou.
Na začátku tohoto měsíce pak normu podpořil výbor Evropského parlamentu pro dopravu a cestovní ruch. Svoboda tehdy zdůraznil, že europarlament chce zamezit chaosu, který by mohla vyvolat volnost členských států ve výběru času. Podle europoslanců mají členské státy do dubna 2020 informovat Evropskou komisi, v jakém časovém pásmu si přejí zůstat.
