Článek
Aby EP - vůbec poprvé - přijal doporučení podniknout kroky proti Budapešti, potřeboval hlasy alespoň dvou třetin přítomných poslanců, které dohromady musí představovat absolutní většinu, tedy nejméně 376 hlasů.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó podle agentury Reuters doporučení označil jako „malichernou pomstu“ politiků podporujících imigraci vůči Maďarsku. Šéf maďarské diplomacie rovněž řekl, že Budapešť bude hledat právní cestu, jak se proti rozhodnutí EP postavit.
Premiér Viktor Orbán v úterý v Evropském parlamentu všechny výtky o porušování demokracie, právního státu a základních práv odmítl. Europoslanci podle něj chtějí potrestat Maďary za to, že nevolili opoziční socialisty a že nejsou svolní svou vlast přeměnit v „zemi přistěhovalců“. V rozpravě ale Orbán čelil výtkám z omezování nezávislosti soudů, svobody médií, občanské společnosti i z údajného zneužívání peněz z unijních fondů ve prospěch svých přátel a z korupce.
Teoreticky by sankční řízení proti Budapešti mohlo skončit až odebráním hlasovacích práv, ale pozorovatelé předpokládají, že tak daleko věci nezajdou, protože se vyžaduje jednomyslnost členských států - a Budapešť se může spolehnout na Polsko, které samo čelí kritice za porušování pravidel právního státu.
Nicméně o hloubce nevole nad Orbánovým počínáním svědčí, že ke kritikům se přidal i další tvrdý odpůrce migrace, rakouský kancléř Sebastian Kurz. „Nelze dělat kompromisy s právním státem a demokracií,“ řekl Kurz rakouské televizi ohledně postoje pěti zástupců Kurzovy strany v EP.
Evropští lidovci, nejsilnější poslanecký klub v EP, jejichž členem je i Orbánova strana Fidesz, dali svým členům volnou ruku při hlasování, nicméně šéf Manfred Weber ohlásil, že bude hlasovat, aby EU prověřila stav demokracie v Maďarsku.
Český poslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL) se nakonec rozhodl hlasovat proti, i když původně předpokládal, že se zdrží. Ale neprošel žádný z návrhů zmírňující zprávu o situaci v Maďarsku, která je podle Svobody ve skutečnosti méně černobílá - a proto by se nemělo sahat po „atomové bombě“, jakou by v EU představovalo spuštění procedury podle článku sedm lisabonské smlouvy.
Proti hlasovali i Svobodovi kolegové u lidovců Michaela Šojdrová a Tomáš Zdechovský, dále zástupci ODS Evžen Tošenovský a Jan Zahradil, Jiří Payne (Strana svobodných občanů), Jan Keller (za ČSSD), komunisté Jaromír Kohlíček, Kateřina Konečná a Jiří Maštálka.
Pro doporučení hlasovali naopak členové klubu evropských liberálů, zvolení za ANO: Dita Charanzová, Martina Dlabajová, Petr Ježek a Pavel Telička, jakož i Stanislav Polčák (Starostové a nezávislí), poslanci za TOP 09 Luděk Niedermayer, Jiří Pospíšil a Jaromír Štětina a z řad socialistů Miroslav Poche.
Pavel Poc (ČSSD) se zdržel. Olga Sehnalová (ČSSD) nefiguruje na výpisu z hlasování; hlasování se tedy patrně nezúčastnila.
