Europarlament bouřlivě diskutoval kvůli zemím Visegrádu

Na Slovensku se tento týden řeší především vražda investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Ve čtvrtek ráno však slovenská média zaplavila další kauza. Kvůli zneužívání pravomocí veřejného činitele zadržela slovenská Národní kriminalistická agentura (NAKA) bývalého generálního prokurátora Dobroslava Trnku. Policie ho začala stíhat kvůli spolupráci s podnikatelem Marianem Kočnerem, tedy jedním z klíčových obviněných v kauze Kuciak.

Slovenský Denník N přišel s informacemi, že důvodem aktuálního zadržení Dobroslava Trnky je rozhovor s bývalým ministrem financí Jánem Počiatkem. Podle zjištění z prosince minulého roku Trnka skrýval nahrávky odposlechů v kauze Gorila. Ta se na veřejnost dostala v roce 2011 a způsobila velké demonstrace i pád vlády.

K věci se odpoledne po setkání premiérů V4 s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem vyjádřil i slovenský ministerský předseda Peter Pellegrini. Řekl, že je to pro občany signál, že ani premiér, ani ministryně vnitra nad nikým nedrží ochranou ruku a na Slovensku platí padni komu padni.

V Evropském parlamentu se ve středu debatovalo o střední Evropě. Poslanci mluvili o situaci českého premiéra Andreje Babiše kvůli kauze Čapí hnízdo, ale i o vládě práva v Maďarsku a Polsku. O Varšavě a Budapešti pak ve čtvrtek poslanci hlasovali – v rezoluci vyjádřili znepokojení nad stavem právního státu v obou zemích.

Bouřlivá byla zejména debata o kontroverzních reformách justice polské vlády. Polští poslanci se mezi sebou pohádali. Zástupci konzervativců pak ostře kritizovali českou místopředsedkyni Evropské komise Věru Jourovou, která má na starost dodržování unijních hodnot.

Jourová totiž polské reformy kritizuje, vládu ve Varšavě dokonce v prosinci vyzvala k zastavení přijímání nového disciplinárního zákona přezdívaného „náhubkový”. Ten má umožnit efektivně trestat nebo odvolávat soudce. Jde o reakci polské vlády na nepříznivé rozsudky Soudního dvora Evropské unie a tuzemského nejvyššího soudu.

Velmi negativně hodnotí novelu čtvrteční stanovisko expertů z Benátské komise Rady Evropy. Doporučuje zákon nepřijímat, protože prý může být chápán jako další oslabení nezávislosti spravedlnosti v Polsku.

České Národní muzeum v Praze se ve čtvrtek stalo centrem středoevropského dění. Do Prahy přijeli na summit Visegrádské skupiny premiéři Polska, Slovenska a Maďarska. Později dorazil i nový rakouský kancléř Sebastian Kurz. Premiéři řešili mimo jiné klimatickou politiku, energetiku, migraci a brexit.

Kurz označil jednání za příjemné. Řekl, že Rakousko chce spolupracovat se všemi státy Evropy, včetně těch východních. Připomněl, že státy V4 jsou pro Rakousko po Německu nejdůležitější, co se týká ekonomické spolupráce. V tématu migrace se podle Kurze všichni shodli. „Je nutné chránit vnější hranice proti převaděčům a zastavit nelegální migraci do Evropy,“ řekl. Kurz souzněl i se slovy Babiše o potřebě redukce nákladů Unie na administrativu.

V tématu energetiky premiéři shodu nenalezli. Kurz totiž zdůraznil, že je třeba, aby jednotlivé státy přecházely od uhlí k ekologičtějším formám výroby energie, „ale pro Rakousko je důležité, aby státy nepodporovaly jadernou energii“. Schůzka tak potvrdila, že přístup V4 a Rakouska k energetice je v přímém rozporu. Česko, Slovensko a Maďarsko chtějí posilovat význam jádra ve svém energetickém mixu, Rakousko usiluje o celoevropský odklon od jaderné energetiky.

Kurz k tomu řekl, že respektuje „jiný přístup“. „Myslím, že je zcela normální, že i mezi sousedy a přáteli máme v jistých oblastech jiné názory,“ odpověděl na otázku, jak překlenout rozpor ohledně využívání jaderné energie.

S Kurzem český premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš jedná ještě odpoledne v Kramářově vile.

Před oficiální schůzkou premiéři položili květiny k pietnímu místu, na kterém se přesně před 51 lety zapálil Jan Palach. O jeho sebeoběti, ale i oběti Jana Zajíce nebo Poláka Ryszarda Siwiece mluvil v krátkém vyjádření pro novináře i polský premiér Mateusz Morawiecki. Zároveň se ohradil proti falšování historie ruskými představiteli. V tom Polsko ve středu podpořila česká místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová i europoslanci.

Německo přestane vyrábět elektřinu z hnědého uhlí, a to do roku 2038. Vláda poskytne těm firmám, kterých se to dotkne, kompenzace celkem za 40 miliard eur. Oznámil to ve čtvrtek mluvčí německé vlády Steffen Seibert. Zasaženými spolkovými zeměmi by podle něj měly být Braniborsko, Severní Porýní-Vesfálsko, Sasko a Sasko-Anhaltsko.

Kompenzace by se měly dotknout i českého podnikatele Daniela Křetínského, který vlastní společnost Energetický a průmyslový holding, do níž patří těžební průmysl Mibrag. Vyřadit uhelné elektrárny má být zásadním krokem k uhlíkové neutralitě, tedy ideálu pařížské klimatické dohody, pod kterou je Německo podepsané.

Před několika dny rozhodl soud v maďarském Debrecínu, že romské rodiny z města Gyöngyöspata dostanou odškodnění za segregaci, kterou musely podstoupit jejich děti. Na tamní základní škole děti rozdělovali do romských a neromských tříd. Postižené rodiny by měly dostat až 11 tisíc eur. Reakce premiéra Viktora Orbána byla rozpačitá. Nejprve s rozsudkem nesouhlasil, poté svoji reakci zmírnil.

Reportér maďarského listu 24.hu Péter Cseri se do města na východ od Budapešti vydal. Shromáždil příběhy místních obyvatel. Během segregace dětí, ke které docházelo až do roku 2017, nešlo jen o školní učebny. Děti z romských rodin se nesměly účastnit různých akcí a výletů. „Ať si každý maďarský rodič přemýšlí, co by řekl svému osmiletému synovi, že odpoledne nemůže jít s ostatními do bazénu, protože je Rom,” říká jedna z matek, Géza Csemerová pro maďarský deník.

Ani po aféře se ale situace mezi Maďary a maďarskými Romy v Gyöngyöspatě nezlepšila. Rozsudek naopak ještě prohloubil propast mezi obyvateli. Starosta města se novinářům nechtěl vůbec vyjádřit a bývalý ředitel školy tvrdil, že o segregaci vůbec nevěděl. Ačkoliv učitelé tvrdí, že právě on byl za rozdělování romských a maďarských dětí zodpovědný.