Článek
Europoslanci si v úterý připomněli významné unijní výročí. Je to 20 let, co Evropská unie zavedla jednotnou měnu – euro. V bezhotovostní podobě ho 1. ledna 1999 přijalo Německo a dalších 10 členských států. Tři roky nato euro vstoupilo do oběhu ve formě hotových peněz.
Ceremonie konané ve Štrasburku v prostorách Evropského parlamentu se účastnili čelní představitelé EU – předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi i jeho předchůdce, francouzský bankéř Jean-Claude Trichet a mnozí další.
Všechny proslovy, které v rámci výročních oslav zazněly, se nesly v pochvalném duchu. „Zavedení eura bylo logickým a nezbytným výsledkem sjednoceného trhu. Jednotná měna zjednodušila cestování, obchod i veškeré transakce uvnitř i vně eurozóny. A po 20 letech její existence tu máme generaci, která jinou měnu než euro nezná,“ řekl šéf ECB Draghi.
Podle průzkumu Eurobarometr z listopadu 2018 se tři ze čtyř obyvatel eurozóny shodují na tom, že zavedení eura bylo dobrým krokem. „Jde o stejně vysoké číslo jako to, které z průzkumu vyšlo v roce 2017, což potvrzuje, že veřejná podpora eura je na nejvyšším bodu od roku 2002, kdy jsme průzkum spustili,“ stojí v doprovodné zprávě Evropské komise spolu s dodáním, že jde o druhou nejdůležitější mezinárodně uznávanou měnu na světě.
Euro ku příležitosti jeho výročí vychválil i Donald Tusk, který předsedá Evropské radě. Vytvoření eura, spolu s osvobozením zemí střední a východní Evropy, označil za klíčový moment moderní evropské historie. V Polsku, odkud Tusk pochází, přitom euro stále neplatí. Tak jako v dalších devíti členských zemí EU.
Dva ze tří Čechů euro nechtějí
Vstupu do eurozóny se vytrvale brání i Česko. V prosinci roku 2018 vláda vydala prohlášení, že na doporučení Ministerstva financí a České národní banky (ČNB) termín pro přijetí eura nestanoví. Argumentovala přitom mimo jiné tím, že rozdíl cen a mezd v Česku a eurozóně je stále značný.
Přijetí eura není nakloněná ani česká veřejnost. Podle květnového vydání už zmiňovaného průzkumu Eurobarometr se pro zavedení eura vyslovilo jen 33 % Čechů, zatímco 66 % je silně nebo spíše proti. Bezmála dvě třetiny Čechů si navíc myslí, že zavedení eura by mělo zcela negativní následky. Negativní reference nad těmi pozitivními v této otázce kontinuálně převažují už od roku 2009.
60 % dotázaných na jaře také uvedlo, že by přijetí eura mělo negativní dopad pro ně osobně. Největším strašákem je přitom zdražení zboží a služeb. Jak ale tvrdí Oldřich Dědek, člen bankovní rady ČNB a bývalý národní koordinátor pro zavedení eura v Česku, tato představa je přežitá.
„Je pravda, že když se euro zavádělo poprvé a nikdo s tím neměl zkušenosti, zvýšila se takzvaná vnímaná inflace. Lidé zkrátka viděli, že u běžných potřeb, jako je taxík nebo kadeřnictví, obchody zneužily situaci a zvedly ceny. A lidé si to zobecňují. Přitom oficiální údaje o inflaci nějaké výrazné zvýšení inflace nepřinesly. Nicméně ten problém tady byl a od té doby se ve všech zemích klade velký důraz na přijetí opatření, které tomu pocitu zdražení zabraňují,“ řekl Dědek Seznamu. „Zdražení by se naši občané skutečně bát neměli a koneckonců i zavedení eura na Slovensku ukazuje, že tam k žádnému zdražování nedošlo,“ dodal.
Na příklad Slovenska, kde se lidé přijetí eura báli a nyní jsou podle průzkumů většinově spokojeni, opakovaně odkazuje i prezident Miloš Zeman. Přijetí eura, byť nijak výrazně, doporučuje. Zato Zemanův předchůdce, exprezident Václav Klaus, patří k nejhlasitějším euroskeptikům. Euro označuje za umělý a nefunkční projekt, který má na svědomí rozpolcení Evropy.
Nijak valně se k přijetí eura nevyjadřuje ani český premiér Andrej Babiš. V listopadu, v rámci přednášky na pařížské univerzitě přezdívané Sciences Po, publiku sdělil, že euro pro něj není prioritou. „Jsem spokojený s českou korunou. Nechci euro, není pro mě teď důležité,“ citoval Babiše server Novinky.cz.
Proč čeští politici euro neřeší?
„Já si myslím, že určitou roli v tom hraje fakt, že podpora eura u veřejnosti není vysoká. Politická reprezentace tomu přihlíží, nechce jít proti názoru veřejnosti. Takže to je asi jeden důvod. A druhý důvod je, že Evropská unie a eurozóna jsou hodně v pohybu. Během krize tu vznikla celá řada nových věcí – většinou na podporu stability eurozóny. Nicméně nové věci stále přibývají a argumentace `wait and see – počkejme si, až se ty věci usadí` má širokou politickou podporu,“ tvrdí Oldřich Dědek.
Je ale dobře, že euro dosud nemáme? „Na to jsou různé názory, ten můj je v tomto směru jednoznačný – česká ekonomika je exportně orientovaná, vysoce závislá na tom, jak se daří jejímu exportu, a exportéři by samozřejmě euro rádi přijali, protože právě ona existence národní měny vytváří konkurenční nevýhodu. Tu jiné země, které jsou v eurozóně, řešit nemusí. S eurem se dá obchodovat i daleko za hranicemi eurozóny. Pro Českou republiku by tedy bylo přínosem, kdyby se euro zavedlo,“ myslí si Dědek, který řadu let zastával pozici viceguvernéra ČNB a sepsal řadu analytických knih z oblasti monetární ekonomie.
Pro současnou politickou reprezentaci však euro stále není na pořadu dne. K přijetí eura jsme se sice vstupem do EU zavázali, nikde se však neříká, kdy Česko tento slib mělo naplnit. Na unijní měnu si tak, podle všeho, ještě dlouho počkáme.
