EU zvažuje sankce proti Izraeli. K zabírání území jsou kritičtí i Češi

Moje vláda anektuje údolí Jordánu a část Západního břehu, sliboval před izraelskými volbami premiér Benjamin Netanjahu. Pro zabrání části nyní okupovaných palestinských území se vyslovil i jeho hlavní soupeř Benny Ganc, který po názorovém veletoči zasedá s Netanjahuem ve vládě. A oba politici dostali ke svému plánu zelenou po zveřejnění mírového plánu Bílého domu.

Izraelská vláda proto počítá s tím, že by s anexí mohla začít během několika týdnů, zřejmě počátkem července. Její plán má ale kromě arabských států i dalšího odpůrce, který by mohl jednostranný krok židovskému státu řádně zkomplikovat: Evropskou unii.

Už tento pátek se na videokonferenci sejdou unijní ministři zahraničí, aby projednali případnou reakci na izraelskou anexi. Česko bude zastupovat ministr Tomáš Petříček. Pozice jeho úřadu je neměnná: Česko i nadále podporuje dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu, staví se naopak proti „jednostranným krokům, ať z jedné, či druhé strany, které oddalují řešení konfliktu“.

„S Izraelem nás pojí pevné přátelství a máme zájem na dalším rozvoji strategického partnerství. Důraz ovšem klademe také na dodržování mezinárodního práva a jeho základních hodnot, které vnímáme jako životně důležité a ze kterých nemůžeme slevovat. K plánované izraelské anexi části palestinských území se proto stavíme kriticky,“ řekla Seznam Zprávám Zuzana Štíchová, mluvčí české diplomacie.

Zatímco šéf unijní diplomacie Josep Borrell by spíše vyčkal na konkrétní kroky Netanjahuovy vlády, část EU razí podle agentury Reuters vůči Izraeli tvrdou linii s tím, že mu chce pohrozit sankcemi už před samotným začátkem anexe.

Odradit Izraelce před jednostranným zabíráním území chtějí především Francouzi, Španělé, Irové, Švédové, Belgičané a Lucemburčané. Nemusí jít přitom vyloženě o sankce, ale například i o to, že by Izrael nemohl s EU uzavřít některé obchodní dohody, nedostal by se k unijním grantům nebo spolupráci v konkrétních oblastech.

„Švédský ministr zahraničí 12. května tweetoval, že anexe odporuje mezinárodnímu právu a ohrozí dvoustátní řešení (konfliktu),“ sdělila švédská velvyslankyně v Praze Viktoria Li. Zároveň ale dodala, že její země není ani pro bojkot Izraele.

Jak napsal deník Haarec, EU by se tak mohla vyhnout případnému vetu izraelských tradičních spojenců, jako je Česká republika nebo Maďarsko. Uzavírání obchodních dohod totiž nevyžaduje jednomyslnost všech 27 členských států. Ty se navíc samy mohou rozhodnout, jak proti jednání Izraele protestovat. Jak ale Seznamu Zprávám řekl nejmenovaný západoevropský diplomat, jednou z cest bude prosadit nějaká opatření v rámci EU.

Mluvčí Evropské služby pro vnější činnost (oficiální označení pro unijní diplomacii) Peter Stano na pondělním setkání s novináři odmítl komentovat, zda EU uvalí na Izrael sankce, řekl ale, že o situaci na Blízkém východě budou ministři v pátek diskutovat. V této fázi je podle něj případné uvalení sankcí na členských státech. „Opakovaně jsme už ale řekli, že anexe nezůstane bez povšimnutí,“ dodal nicméně.

„Je potřeba se podívat na to, co znamená anexe v kontextu mezinárodního práva,“ citovala agentura Reuters nejmenovaného unijního diplomata. Na mezinárodní právo se v pondělí odvolal i James Cleverly z britského ministerstva zahraničí, když poslancům vysvětloval, proč vláda nepodpoří izraelskou anexi. Britové se v této otázce rozcházejí se svými jinak blízkými spojenci z USA.

Kromě výše zmíněných sankcí či obchodních dohod jednají členské země i o dalších možnostech potrestání Izraele. Jednou z možností je povolání velvyslanců v Izraeli na konzultace, podpora rezoluce OSN odsuzující anexi, podpora probíhajících žalob proti Izraeli u haagského soudního tribunálu nebo bojkot výrobků z izraelských osad - ty musejí být nyní jen označeny.

Odveta se dá očekávat i od arabských států, i když v reálu asi nepůjde o nic dramatického: „Očekávám reakce z Ligy arabských států formou mimořádného jednání a následně nějaké protestní komuniké, ale nic víc. Bohužel,“ napsal pod podmínkou anonymity Seznam Zprávám jeden z arabských diplomatů.

Pravděpodobné je, že by anexe mohla ohrozit mírovou smlouvu mezi Izraelem a Jordánským královstvím. Jordánci mají kromě podpory palestinských bratranců také obavy, že by anexe mohla vyvolat další palestinský exodus, o který režim krále Abdalláha nestojí.

Jak poznamenal ve svém komentáři pro server Ynetnews bývalý jordánský ministr zahraničí Maván Muašír, byly by důsledky dramatické. Jordánci by například mohli přestat kupovat izraelský zemní plyn nebo ukončit veškerou ekonomickou i bezpečnostní spolupráci.

Paradoxem je, že jednostranné zabírání palestinských území neschvalují ani samotní Izraelci - podle nedávného průzkumu jich podporu pro takový krok vyjádřilo jen pouhých 26 procent. Trvalé dvoustátní řešení by si naopak přálo 40 procent Izraelců.