Článek
Píše se rok 2007, začíná spor mezi Evropskou unií a společností Microsoft. V tomto případě vystřelil první náboj tvůrce internetového prohlížeče Opera, který si stěžoval na nerovné podmínky. Americký softwarový gigant totiž propojil prohlížeč Internet Explorer s operačním systémem Windows a uživatelé se pak nepídili po tom, jestli neexistuje k Exploreru alternativa. Soud EU dal Evropské komisi za pravdu a Microsoft musel platit a dát uživatelům na výběr.
Opera se ale dlouho neradovala, jejího vydřeného vítězství mezitím využil Google se svým prohlížečem Chrome a na Operu, stejně jako na Explorer, zbyly jen skalní fanoušci.
Ale pozornost Evropské komise se pak obrátila právě ke Googlu. V roce 2010 rozběhl Brusel spor s americkou společností kvůli ochranným známkám, v dalších letech kvůli zneužívání dominantního postavení. A do třetice udělila pokuty za nespravedlivé propojení aplikací se softwarem Android a za maření konkurenční reklamy.
Slyšení v Lucembursku
Deset let trvající spor mezi EU a společností Google se tento týden dostane do otáček, ve středu se v Lucemburku u Soudního dvora EU rozběhne dlouho očekávané třídenní slyšení. Alphabet, mateřská společnost Googlu, se pokusí odvrátit pokutu ve výši 2,6 miliardy dolarů, kterou jí Evropská komise udělila v roce 2017 za to, že při vyhledávání upřednostnila a lépe „vystavila“ vlastní produkty před konkurenční nabídkou.
První den slyšení otevřou argumenty ze strany Googlu a komise. Američany bude podporovat Asociace počítačového a komunikačního průmyslu, naopak komise za svou žalobou sešikovala celkem devět skupin včetně hlavního evropského hlídače práv spotřebitelů, německé vlády a srovnávacích stránek jako jsou Foundem, Kelkoo a Twenga.
Podle právníků jde pouze o začátek války mezi eurokomisařkou Margrethe Vestagerovou, která v minulé komisi zodpovídala za hospodářskou soutěž a v nové dostala na starost přípravu EU na digitální věk a s tím na ni přešla i agenda sporů s americkými technologickými giganty.
Případná porážka Evropské unie by byla „ranou pro její pokus o nový přístup k prosazování v high-tech sektoru“, uvedl pro agenturu Bloomberg Ioannis Kokkoris, profesor práva a ekonomie na Queen Mary University v Londýně.
Vytvoření precedentu
Analytik Aitor Ortiz pro agenturu Bloomberg zdůraznil, že případ Brusel sleduje s nevídanou obezřetností, protože se hraje o precedenty do budoucna. V Lucemburku se totiž nastíní interpretace antimonopolních pravidel EU a konečné rozhodnutí může mít dopad nejen na vyhledávání v mapách a restauracích, ale také na jiné platformy.
Společnost Google se proti bruselským argumentům ohrazuje tím, že drobné srovnávací nákupní služby se ve vyhledávání neukazovaly vysoko, protože poskytovaly špatnou kvalitu. Rozhodnutí EU je podle společnosti nesprávné, „ať už z hlediska zákona, faktů nebo ekonomiky“. Ukáže se, že „jsme vylepšili kvalitu a zvýšili výběr pro zákazníky pomocí reklam na nákupy, jejichž cílem je pomoci lidem najít produkty, které chtějí, a propojit maloobchodníky s potenciálními zákazníky “, uvádí společnost v emailovém prohlášení.
Původně se regulátoři snažili problém vyřešit nápravou bez udělení pokut, ale po tlaku otočili a přikročili k akci. Rozhodnutí soudců v boji mezi Googlem a Evropskou unií může podle Kokkorise přijít během příštího roku, ale nelze vyloučit ani dlouhou zákopovou válku. Příkladem je společnost Intel, která čeká na konečné rozhodnutí přes deset let.
Google není jediná americká společnost, která bojuje s Evropskou unií. Do bruselského hledáčku se dostal Apple kvůli daním a Amazon čelí šetření, protože údajně mohl zvýhodňovat své vlastní produkty před konkurencí třetích stran. Válka proti technologickým velikánům tak probíhá na třech frontách zároveň.
