Článek
Brusel plánuje zásadní opatření proti členským státům, ve kterých platí příliš nízká sazba daně z příjmu právnických osob. Je to způsob, jak chce Evropská unie zamezit přístupu k daňovým dohodám.
Podle informací serveru Financial Times, jenž se zprávou přišel, se hodlá zaměřit zejména na výhodné přelévání peněz ze zahraničí, které podnikům často přináší daňové úlevy. Cílem zpřísnění a hromadného zvýšení základu daně z příjmu právnických osob je jednoduše znemožnit nadnárodním společnostem kličkovat před platbou daně a harmonizovat daňové režimy v rámci celého evropského bloku.
Nadnárodní firmy dokážou využít různých skulin v daňových pravidlech jednotlivých zemí a účinně stlačit vlastní daňovou povinnost k zanedbatelným procentům, argumentuje EU.
Na rozdíl od běžné daňové legislativy EU by tato iniciativa vyžadovala podporu pouze kvalifikované většiny 27 členských států. Zároveň by spolu s jednomyslnou podporou všech zemí přestala platit možnost uplatnit právo veta. Toto opatření by následně muselo být rovněž schváleno Evropským parlamentem.
Firmy šetří státní podporu
Daňové úniky nadnárodních společností se výrazně rozšířily v posledních měsících v důsledku koronavirové pandemie. V reakci na ni začaly vlády po celém světě vyplácet miliardové podpory na oživení ekonomik, které si podnikatelé chtěli udržet v co největší výši.
Jak serveru Financial Times sdělili evropští úředníci, plány jsou v současné době v rané fázi. V případě, že by ke schválení základní sazby daně z příjmu právnických osob opravdu došlo, byly by zároveň výrazně narušeny současné daňové postupy. Podle vyjádření úředníků by tato jednání mohla vyvolat intenzivní spory mezi členskými státy, které budou své daňové pravomoci ostře chránit.
Právě tento týden je pro jednání o nadnárodních daňových únicích zásadní. Už dnes například Evropský soudní tribunál rozhodne, zda Evropská komise měla právo nařídit technologickému gigantovi Apple zaplatit irské vládě pokutu 13 miliard eur za daňové odpočty z roku 2016.
Apple mluví za všechny
Právě příběh Applu a jeho daňové kličky je charakteristický pro všechny nadnárodní společnosti s podobnou motivací. Důvodem pokuty jsou údajné nedostatečné odvody daní. Podle Evropské komise došlo k pochybení dokonce ve dvou službách najednou, v oblíbené službě Apple Pay a v App Store.
A jednotlivé země, v tomto případě Irsko, plánům firmy na daňovou optimalizaci často vycházely více než vstříc. Efektivní daňová sazba se podle Evropské komise pohybovala do jednoho procenta – jinými slovy, Apple daň prakticky neplatil.
Proti obvinění z krácení daní se firma loni ohradila s nezvyklým argumentem, že Apple nemá žádnou povinnost tučné odškodnění zaplatit, protože irské pobočky se nijak nepodílely na chodu společnosti. Což úplně nejde dohromady s tím, že právě dvojice irských poboček zodpovídala za maloobchodní prodej na starém kontinentu.
Irský premiér Leo Varadkar je přesvědčený, že proti rozhodnutí týkajícího se technologického giganta bude pravděpodobně možné další odvolání, takže proces se opět protáhne. Pokud by ovšem soudci rozhodnutí zrušili, mělo by to vážné důsledky pro schopnost komise stíhat další nadnárodní společnosti.
Další pokus v řadě
Brusel se v minulosti o podobnou iniciativu už pokoušel. Veškerá jednání však ztroskotala na vetování zemí s příznivými daňovými pravidly. „Mohl by to být klíč k prolomení patové situace,“ uvedl diplomat z jižní Evropy.
Očekává se, že opatření se zaměří na programy v zemích jako je Nizozemsko, Lucembursko, Belgie a Irsko. Diplomaté očekávají, že některé členské státy budou proti projektu rázně oponovat a otevírá se tak perspektiva letitých diskuzí a dohadování.
