Znepokojuje nás cizí vměšování, řekl k Bělorusku mluvčí Kremlu

Běloruský novinář označuje opakované protesty jako zažitou tradici.

V pátek chystají demonstranti automobilový protest a také vytvoření lidského řetězu z Kurapat do Akresciny. V sobotu vyjdou do ulic znovu ženy v bílém a v neděli proběhne Pochod za Nové Bělorusko, který začne na náměstí Nezávislosti v Minsku.

V hlavním městě se protestuje jedenáctý den v řadě.

V některých volebních okrscích se skutečné počty hlasů pro Cichanouskou lišily o těch oficiálních až osminásobně. Data pochází z aplikace Golos.

„Sdělil jsem mu, že ČR je připravena pomoct a na základě doporučení běloruských lékařů žijících u nás nabídnout zraněným Bělorusům lékařskou péči v českých nemocnicích,“ uvedl český premiér na Twitteru. Babiš také podle svých slov předal velvyslanci seznam zatčených běloruských občanů a požádal ho o prošetření jednotlivých případů a propuštění nevinných osob.

Snímky z Vitebsku, kde se lidé schází na manifestaci na podporu Lukašenkova režimu.

„Nebudu ty síly, ty státy jmenovat. Tvrdíme, že dochází k nepřímému, a dokonce i přímému vměšování. V tomto ohledu jsme znepokojeni,“ cituje ruská agentura TASS mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova.

Prezidenti Ruska a Běloruska jsou podle něj ve stálém spojení. Peskov také uvedl, že pokud by Rusko nebo jiná země zprostředkovala dialog mezi Lukašenkem a opozicí, byl by to zásah do vnitřní záležitostí Běloruska.

Ve středu Peskov uvedl, že Rusko v současnosti nevidí potřebu vojensky pomáhat Lukašenkovi. Popřel také tvrzení o přesunech neoznačené ruské vojenské techniky k Bělorusku. Putin v neděli po telefonátu s Lukašenkem potvrdil, že Rusko je připraveno pomoci se zajištěním bezpečnosti.

Historická běloruská vlajka s rudým pruhem uprostřed dvou bílých vodorovných pásů od dnešního dne vlaje před radnicí Prahy 12. Vyvěsili ji tam radní. Od středy 19. srpna je i na budově úřadu Prahy 6. V předchozích dnech vlajku vyvěsil i Senát na Valdštejnský palác v Praze či radní na pražském magistrátu a v Praze 7 a 10.

Prokuratura začala stíhat Koordinační radu, kterou vytvořila běloruská opozice v zájmu hladkého předání moci. Jejími členy jsou zástupci občanské společnosti, osobnosti z kultury, lékaři, politici, právníci, ekonomové a učitelé. Ve vedení rady je mimo jiné spisovatelka Světlana Alexijevičová, jež jako první Běloruska byla oceněna před pěti lety Nobelovou cenou. Vznik iniciovala Svjatlana Cichanouská, která je po volbách v exilu v Litvě.

Podle režimního prokurátora orgán vyzývá k aktivitám ohrožujícím bezpečnost Běloruska. Paragraf 361 trestního zákoníku počítá za vyzývání k převzetí moci s trestem až 3 roky vězení.

Nad Minskem létá vrtulník se zavěšenou oficiální vlajkou, kterou zavedl Lukašenkův režim. S červeno-zeleno-bílou vlajkou jezdí dnes po městě na Lukašenkovu podporu v kolonách i automobily.

Litevské ministerstvo zahraničních věcí zařadilo běloruského diktátora na seznam nežádoucích osob, spolu s ním tam jsou i lidé z běloruské KGB, pořádkových jednotek OMON nebo volební komise.

Koordinační rada, kterou vytvořila běloruská opozice v zájmu hladkého předání moci, bude usilovat o uskutečnění nových prezidentských voleb v nejbližší době a při úplné obměně členů ústřední volební komise. Stávající prezident Alexandr Lukašenko přitom má právo znovu kandidovat, uvedla podle agentury Interfax Maryja Kalesnikavová z vedení koordinační rady.

„Vidíme, že (Lukašenko) i přes nátlak úřadů a nejhrubější falšování výsledků prohrál,“ řekla Kalesnikavová novinářům. „Vycházíme z toho, že každý běloruský občan musí mít právo zúčastnit se voleb bez jakýchkoli překážek. Ale nevěříme, že na to Lukašenko přistoupí,“ dodala. Lukašenkův mandát vyprší letos 5. listopadu.

Národnostní menšiny na území České republiky se spojily, aby společně předložily běloruskému velvyslanci výzvu o ukončení snahy o násilné řešení situace v Bělorusku. Součástí dokumentu je seznam šesti požadavků, na které signatáři požadují konkrétní odpovědi a jejichž seznam přinášíme níže.

Svým podpisem se zapojili zástupci z běloruské, polské, ruské, bulharské, vietnamské, slovenské, romské, ukrajinské, řecké, srbské, maďarské, německé, a chorvatské menšiny. Dále se připojili i členové židovské, kurdské, arménské a olašské komunity. Jednotliví signatáři jsou aktivními příslušníky daných minorit, jde o členy Rady vlády pro národnostní menšiny nebo další výrazné osobnosti.

„Naše národy si prošly bolestivou cestou pod vládnutím diktátorských či autoritářských režimů a nyní má rovněž Bělorusko konečně příležitost se osvobodit,“ stojí ve výzvě. Do jejího obsahu můžete nahlédnout zde.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) na pondělním jednání vlády představí program konkrétní pomoci běloruským občanům postiženým represemi, k nimž se tamní bezpečnostní složky uchýlily po prezidentských volbách z 9. srpna. Podpora by měla formu peněz na právní zastupování nebo fyzickou i psychologickou pomoc zbitým lidem, uvedl ministr na Twitteru.

Litevský premiér Saulius Skvernelis se sešel se Svjatlanou Cichanouskou, která v Litvě přebývá už druhý týden. Premiér o setkání informoval na Facebooku. Lukašenkovu rivalku nazval „běloruským národním lídrem“. Společně hovořili o těžkostech kampaně před zfalšovanými běloruskými prezidentskými volbami i jejím pobytu v Litvě. „Cesta ke svobodné společnosti nebude jednoduchá a bude vyžadovat velkou vytrvalost,“ uvedl premiér.

Už více než 250 sportovců a trenérů podepsalo otevřený dopis adresovaný běloruským úřadům. Žádají v něm uspořádání nových prezidentských voleb v souladu s mezinárodními standardy, propuštění a rehabilitaci všech politických vězňů a potrestání lidí podílejících se na represích.

Obavy stávkujících dělníků popisuje server Tut.by. Protestujících zaměstnanců automobilového závodu MAZ ubývá, bojí se totiž vyhazovu kvůli nedovolené absenci nebo krácení mzdy a také pozdějších represí režimu. Solidární finanční fond, který má při současných protestech stávkujícím pomáhat, podle dělníků MAZ zatím nefunguje.

Běloruský deník Komsomolskaja pravda už druhý den po sobě nevyšel. Podle úřadů je důvodem porucha rotačky. Populární deník informoval o protestech proti Lukašenkovi. Prorežimní tisk vychází normálně.

Neznámí útočníci polili barvou dům Pavla Latušky – bývalý běloruský velvyslanec ve Francii a v Polsku a exministr kultury byl donedávna ředitelem minského divadla Janka Kupaly. Kvůli odporu proti současným represím dostal výpověď, následně herci a zaměstnanci divadla vstoupili do stávky. Latuškova rodina je už z bezpečnostních důvodů mimo Bělorusko, sám dostává výhrůžky.