EU v pasti. AstraZeneca dostala unijní peníze, vakcíny však Britové

Střet mezi Evropskou komisí a výrobcem vakcín AstraZeneca ve středu dospěl do situace, kdy několik hodin nebylo ani jasné, zda se jejich domluvená schůze konat bude později, na druhý den, nebo vůbec. Zatímco totiž zástupkyně hlavního mluvčího Komise Dana Spinantová novinářům potvrdila, že se britsko-švédský výrobce léčiv ze schůzky stáhl, mluvčí společnosti AstraZeneca oponoval, že se setkání s řídícím výborem EU zúčastní „později ve středu“.

Nicméně je tu čtvrteční odpoledne a konkrétní posun v tomto klíčovém jednání o kritizovaném výpadku výroby oznámeném farmaceutickou firmou zůstává veskrze žádný. Ozval se však britský tisk – a to s pozitivní zprávou, že britská vláda naplní, ba překoná své vakcinační plány, pokud farmaceutické firmy dostojí svým závazkům. Vakcín prý bude víc, než kolik Spojené království bude pro celou svou populaci potřebovat. Informace zapůsobila jako sůl do rány členským zemím.

Britská vláda opírá svou argumentaci o to, že má smlouvu na dodávku 100 milionů dávek očkovací látky od společnosti AstraZeneca. Kontrakt prý obsahuje klíčovou pasáž, že produkce britských závodů musí napřed splnit závazek vůči Spojenému království, a až případná další výroba nebo nadprodukce může směřovat do dalších zemí. AstraZeneca tvrdí, že vakcíny pro britský systém zdravotní péče NHS pocházejí z jiného „dodavatelského řetězce“ než očkovací látky pro Evropskou unii. Evropská komise popírá, že by smlouva takové prioritizace umožňovala.

Jenže smlouvu četl jen málokdo. Necenzurované verze se nedostaly ani k europoslancům, ani k zástupcům vlád unijních zemí. Podle europoslankyně Kateřiny Konečné (KSČM) je ale problematický také příslib, který měla AstraZeneca od britské vlády dostat. „První problém je v tom, že my stále neznáme znění smluv a nevíme, k čemu se AstraZeneca zavázala. Teď se to snažíme rozklíčovat a za posledních 48 hodin se objevuje dost jednotlivých informací. Údajně AstraZeneca dostala pokyn od britské vlády zadržet co nejvíc vakcín ve Velké Británii. Vláda údajně měla slíbit, že jakékoli soudní náklady potom za AstraZenecu zaplatí,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy Konečná.

„Dostáváme se tak do neskutečných sporů. Kdybych to měla říct na velmi radikálním příkladu – ok, my máme fabriku Pfizeru v Belgii, pošleme tam armádu a všechno, co z ní odjede, bude pro evropské občany. A chovali bychom se stejně jako teď Britové. AstraZeneca, přestože na vývoj dostala peníze od Evropské unie, má dvě fabriky ve Velké Británii a je tlačena britskou vládou k tomu, aby ty dodávky dodávala jenom jim. Podle mého názoru to není smluvně dobře ošetřeno tak, jak bychom si přáli. Protože kdyby bylo, a připomínám, že my ty smlouvy neznáme, tak by už dávno muselo existovat minimálně nějaké vyhrožování sankcemi a pokutami. A nic takového se zatím neděje.“

Farmaceutická společnost AstraZeneca přitom dostala na vývoj vakcíny nemalé finanční prostředky z Evropské unie. „Každopádně celý pes je od začátku zakopaný ve dvou věcech. V tom, že jsme neuměli udržet výrobu v rámci EU, poslali jsme ji všude kolem nás a dneska nemáme potřebné kapacity. Ty vakcíny byly vyvinuty z velké části z finančních prostředků na výzkum a vývoj EU, a 600 milionů eur fakt není málo, které jsme do toho dali hned na začátku, a to se vůbec nebavím o všech dárcovských konferencích a o tom, co do toho dali ostatní,“ říká Konečná a dodává, že je tu problém druhý.

„Druhá věc je patentové právo. Pak by samozřejmě mělo nastat to, že sejmeme patentovou ochranu, jako to kdysi udělal Nelson Mandela, a prostě se k tomu budeme chovat tak, aby to mohl vyrábět téměř kdokoli. To je podle mě jediná cesta, která by dneska mohla urychlit to, aby se ty vakcíny na trh dostaly,“ vysvětluje možnosti dalšího posunu, který je však zatím jen hlasem vzdálené budoucnosti.

„Já od začátku říkám, že taháme za kratší konec páky. Ale tohle už se dostává do kompetenčních sporů, a jestliže se Velká Británie chová tak, jak se podle zpráv jeví, tak mě to trochu začíná děsit. Protože potom to bude znamenat jediné, že si budeme ty věci navzájem předhazovat a budeme si dělat víc naschválů, a nevím, jestli to k něčemu povede.“

Podle mluvčí Dany Spinantové Komise stále požaduje informace od AstraZenecy o „dalších krocích“, které by společnost podnikla k řešení svého oznámeného nedostatku ve výrobě vakcín. Eskalace sporu kvůli výpadku výroby následuje po výbušném rozhovoru s generálním ředitelem společnosti AstraZeneca Pascalem Soriotem pro server La Repubblica, který v úterý večer důrazně uvedl, že nejde ani tak o smluvní závazky, ale jednoduše o „nejlepší snahu“ dodávat svou vakcínu do EU.

Pascal Soriot mimo jiné odpovídal na otázku, zda Evropa podepsala smlouvu příliš pozdě. „To nemůžu soudit. Mohu vám však jen říct fakta a fakta jsou ta, že jsme v podstatě podepsali dohodu se Spojeným královstvím tři měsíce předtím, než jsme ji měli s Evropskou unií. Dokázali jsme docela rychle převzít britský dodavatelský řetězec a vylepšit ho. Ve skutečnosti na tom není nic záhadného. Když se na to podíváte, sítě s nižší produktivitou jsou ty, které zásobují Evropu. Upřímně řečeno, neděláme to záměrně. Jsem Evropan, mám v srdci Evropu. Náš předseda je Švéd, je Evropan. Náš finanční ředitel je evropský. Mnoho lidí ve vedení je Evropanů. Chceme tedy s Evropou zacházet co nejlépe. Vlastně věřím, že jsme s Evropou zacházeli spravedlivě,“ snažil se vysvětlit Soriot pro La Repubblica.

Stella Kyriakidisová, evropská komisařka pro zdravotnictví, však bruselským novinářům řekla, že logiku „kdo dřív přijde, ten dřív mele“ odmítá. „To by mohlo fungovat u řezníků v sousedství, ale ne na naše smlouvy a ne na naše pokročilé kupní smlouvy,“ řekla. Podle ní smlouva EU mezi čtyřmi výrobními závody obsaženými v dohodě, mezi něž patří dva závody v EU a dva ve Spojeném království, „žádné prioritní klauzule“ neobsahuje. „V naší smlouvě není uvedeno, že by nějaká země nebo Spojené království mělo mít prioritu. Tohle musí zůstat naprosto jasné.“ Hlavní mluvčí Evropské komise k tomu dodává: „Pokud budou britské závody fungovat lépe, očekáváme, že britské závody dodají dávky do EU? Ano, to očekáváme.“

Soriot dodal, že AstraZeneca čeká na souhlas Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA). EMA by mohla oxfordskou vakcínu doporučit k podmínečnému užívání v pátek, a po schválení Evropskou komisí by se tak vakcíny mohly stát třetí očkovací látkou v unii. Ani to však zatím není úplně jasné. „AstraZeneca je teď pro mě hodně nečitelná. I šéfka EMA nám přiznala v úterý na jednání, že si vůbec není jistá, jestli AstraZeneca bude povolená pro všechny věkové kategorie. Je možné, že jim EMA dá možnost očkovat lidi, ale s nějakými podmínkami. Protože samozřejmě ty spekulace v německém trhu nejsou jen tak a to, že pocit klinických studií v hranici nad 65 let je malý, to víme od začátku. Mohli by klidně dostat povolení očkovat jen lidi mladší 65 let, na což má EMA pravomoci,“ pochybuje Kateřina Konečná.

Aktuální informace Financial Times dávají komunistické europoslankyni za pravdu. Podle nich se německé úřady vyslovily proti používání vakcíny AstraZenecy u osob starších 65 let.

AstraZeneca hraje o svou reputaci. V Bruselu se mluví o rodící se obchodní válce s vakcínami. Kyriakidisová farmaceutickým společnostem připomněla, jaká zodpovědnost jim leží na bedrech. „Farmaceutické společnosti, vývojáři vakcín, mají morální společenskou a smluvní odpovědnost, kterou musí dodržovat.“

Zklamání netají ani europoslankyně Konečná. „AstraZeneca byla dlouho velkým favoritem všech, dalo se jí nejvíc peněz ze všech firem, a teď je, až bych řekla, zklamáním. Nevíme, co s tím, nikdo z nás neví, všichni jsme jí věřili,“ dodává.