Článek
Země Evropské unie ani ve čtvrtek nenašly jednotný pohled na rozdělení 10 milionů dávek vakcín společností Pfizer a BioNTech ze zásilky, která má ve druhém čtvrtletí kompenzovat některým státům včetně Česka jejich dosavadní nižší příděly.
24 států unie se i tak dohodlo, že mezi sebou uspořádají dárcovskou akci na pomoc zemím, kterým se výrazně nedostává vakcín. Devatenáct členů EU se tak vzdá 2,8 milionu dávek, aby pomohli zaplnit mezery v dodávkách v Estonsku, Lotyšsku, na Slovensku, v Chorvatsku a v Bulharsku.
Podle diplomatických zdrojů The Financial Times kompromisní návrh odmítly Rakousko, Česko a Slovinsko. ČR přitom mohla ze „solidární“ dávky získat až 140 tisíc dávek navíc. Nakonec ale zřejmě nedostane nic, respektive původní slíbenou část vakcín, která se rozděluje všem členským zemím podle počtu obyvatel. Celkem by se tedy mělo jednat přibližně o 240 tisíc vakcín.
„To, že většina zemí EU ukazuje solidaritu se zeměmi mimořádně dotčenými nedostatkem vakcín, je důležitý signál,“ řekl nejmenovaný diplomat. „Je politováníhodné, že Rakousko, Slovinsko a Česko mají jiný názor a toto solidární gesto odmítají,“ dodal.
Diplomaté členských zemí o systému rozdělení vakcín jednali už ve středu. A to poté, co se na distribučním klíči nemohli dohodnout lídři států EU na summitu minulý čtvrtek. Vyjednávání převzali velvyslanci a diplomaté. Ani ti však po schůzce nepřišli s jasným plánem.
Podle zdrojů serveru POLITICO chtěla velká část přítomných velvyslanců 30 procent z desetimilionové zásilky vakcín rozdělit „solidárně“, tedy podle toho, které země dávky nejakutněji potřebují – mezi nimi byla i Česká republika, Chorvatsko, Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko a Slovensko.
Za návrhem stál tým portugalského předsednictví, který společně se zástupci Evropské komise vede jednání. Podle nich by tedy tři miliony dávek byly „solidární“ a zbylých sedm by se rozdělilo podle počtu obyvatel jednotlivých zemí. Pro Česko to tedy podle tohoto původního návrhu znamenalo díl více než 300 tisíc dávek vakcín.
Právě Češi ale, společně se Slovinci a Rakušany, s navrženými podmínkami nesouhlasili. „Ideální by bylo, kdyby se těch deset milionů rozdělilo těm státům, které mají méně. Ale stačilo by nám, kdyby se část z toho použila na dorovnání pro státy, které mají nyní v prognózách méně než 51 procent, a dorovnalo by to právě na minimálně 51 procent všem,“ cituje českého premiéra Deník N. Server POLITICO upozorňuje na to, že právě mimo jiné Češi by lepší podmínky nemohli dostat.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz v reakci na výsledek dvou dnů diplomatických jednání podle agentury APA uvedl, že „nedostatek solidarity s Českem je naprosto nepochopitelný“. Není mu jasné, jak je možné, že Česko, které má vysoké počty nakažených koronavirem i úmrtí, „nedostane dávky, které by potřebovalo, aby byla nerovnováha zahlazena“. Dodal také, že Rakousko se poradí s ostatními členskými zeměmi, jak by Česku „ve smyslu evropské solidarity“ mohly pomoci bilaterálně.
For those who think the EU has no sense of humour: the Czech Republic is rewarded for blocking the first proposal by having its additional vaccines share cut from around 140k to 70k. The missing 70k would be distributed to its allies in Austria and Slovenia.
— Mehreen (@MehreenKhn) April 1, 2021
Opozice Rakousko
Hlavní opozici ale tvořilo Rakousko. Kancléř Sebastian Kurz ostře kritizoval systém rozdělení vakcín, který je podle něj nespravedlivý, a chtěl, aby 10 milionů dávek, které má EU navíc oproti původním plánům, nabídla jako kompenzaci státům, které kvůli pomalejším dodávkám nebo nesprávně zvolené strategii nákupů měly menší a pomalejší dodávky vakcín.
Kurz kritizoval celý způsob, jakým se státy EU dohadují na rozdělení dávek vakcín proti koronaviru. Jednání označil za „bazar“. Dostal se tak do sporu zejména s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, která podle diplomatů byla nespokojená s Kurzovým postojem a vzkazovala mu, že jednací skupiny tvoří samy členské státy, nikoliv „bruselští byrokraté“. Agentura DPA ale cituje jednoho z diplomatů, který řekl, že ačkoliv Kurz nechtěl „bazar“, aktuálním vyjednáváním přesně takový „bazar“ vytvořil.
Rakousko dokonce již dříve pohrozilo, že v případě, že se státy nedohodnou, bude blokovat další unijní nákupy vakcín. Otázkou však je, zda to vůbec podle evropského práva je možné.
Podle analýzy Foreign Policy jde ze strany Kurze o politiku, která míří zejména na domácí půdu. Jeho vztahy s koaličním partnerem, tedy Stranou zelených, jsou napjaté, navíc Kurz čelí i korupčním skandálům. „Obvinění Bruselu“ tak Kurzovi může přinést politické body. A to přesto, že Rakousko vlastně benefituje z vakcínové politiky EU a patří i v očkování k rychlejším evropským zemím.
