Hlavní obsah

EU odhalila plán na nový azylový systém. Kvóty v něm nejsou, solidarita ano

Foto: Profimedia.cz

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

„Není otázkou, zda by se měly členské státy solidárně zapojit a přispívat, ale jak to udělají,“ prohlásila před zveřejněním návrhu azylové politiky předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Článek

Evropská komise dnes představila návrh nového azylového a migračního systému, do kterého by se podle ní měly solidárně zapojit všechny státy Evropské unie. Balíček, kterým komise hodlá nahradit stávající a v migrační krizi minulých let nepříliš funkční pravidla, má urychlit a zefektivnit návraty migrantů do místa jejich původu.

Zároveň počítá s tím, že solidarita s ostatními státy Unie může mít různou podobu. Členské státy bloku budou za běžných okolností moci běžence buď přebírat, nebo na vlastní náklady zařídit návrat neúspěšných žadatelů o azyl.

V krizových situacích má výjimečně dojít i k tomu, že Brusel členským zemím přijetí části uprchlíků nařídí.

„Navrhujeme mnohem přísnější pravidla na hranicích a členské státy mají větší flexibilitu při výběru formy solidarity, kterou chtějí nabídnout. Vytváříme silný tlak na efektivní návrat a měníme přístup, jak budeme jednat se třetími zeměmi při zpětném přebírání osob. Toto je nová migrační politika EU, poučili jsme se z minulosti, “ sdělila Seznam Zprávám eurokomisařka Věra Jourová.

„Evropa zpřísnila svá pravidla a my chceme znovu vybudovat důvěru v kontrolovanou a řízenou migrační politiku,“ doplnila Jourová.

Do 12 týdnů se rozhodne o právu na azyl

Na plánu povinného přerozdělování uprchlíků mezi další země v případě krize fakticky zkrachoval pokus o reformu unijního azylového systému z dílny předchozí komise vedené Jeanem-Claudem Junckerem.

Komise počítá s tím, že systém umožní v řádu několika měsíců vracet mnohem větší procento migrantů bez nároku na azyl než v současnosti, kdy je zpět z EU odeslána přibližně třetina. Návrh proto počítá se zavedením předběžných pětidenních prověrek a nejvýše dvanáctitýdenní procedury na hranicích, během níž by mělo být o dalším osudu žadatelů rozhodnuto.

Na rozdíl od neúspěšného systému povinných kvót, který spolu s Českem odmítlo také Polsko a Maďarsko, nabízí nyní EK zemím výběr. Pokud přijmou běžence z přetížených zemí či lidi zachráněné na moři, dostanou na každého člověka příspěvek 10 000 eur (270 tisíc korun). Pokud nebudou chtít takové uprchlíky přijímat, mohou na své náklady zařídit návrat těch, kteří nemají právo na azyl.

Pouze v případě výjimečného přetížení některé země, které ostatní státy nezvládnou vyřešit na základě dobrovolnosti, by přišla na řadu „povinná solidarita“. V jejím rámci by EK mohla připsat členské zemi část z počtu běženců určeného na základě výkonu ekonomiky a velikosti populace.

Tento bod patrně vzbudí odpor u některých států Unie, které jakékoli povinné přerozdělování dlouhodobě odmítají. Český ministr vnitra Jan Hamáček dnes povinné přijímání migrantů vyloučil, na návrhu naopak ocenil rychlejší navracení migrantů.

„Podle mého odhadu nebude žádný členský stát označovat tenhle návrh za perfektní,“ připustila eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová, že balíček čekají dlouhé diskuze. Podotkla však, že strach z povinného rozdělování běženců není namístě, neboť narozdíl od kritické vlny syrských uprchlíků z roku 2015 dnes míří do Evropy hlavně ekonomičtí migranti bez nároku na azyl, kteří budou vraceni.

„Evropská komise se jednoznačně snažila poučit ze starých chyb a navrhla systém, který neuspokojí ani jednu ze stran, čímž dává velký prostor k jednání. České republiky se žádné povinné kvóty týkat nemusí - na stole je celá řada nástrojů, kde se budeme moci realizovat. Máme velké zkušenosti z koronakrize, kdy jsme museli zorganizovat množství repatriačních letů,“ říká Vít Havelka, analytik thinktanku Europeum.

Související témata:
Přerozdělování

Doporučované