Článek
Od ledna loňského roku některé země Evropské unie ve Středomoří a na Balkánu výrazně zpřísnily svou migrační politiku. Španělsko, Řecko, Chorvatsko a Itálie se dohodly s nečlenskými státy na tom, že budou zadržovat a navracet běžence na jejich území, aniž by jim umožnily podat žádost o azyl, píše britský list The Guardian.
Tato zpráva přichází v době, kdy Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) zahájil vyšetřování unijní pohraniční agentury Frontex kvůli obviněním z obtěžování, zneužití a nezákonných operací, jejichž cílem je zabránit žadatelům o azyl dosáhnout břehů Evropské unie. Právě Frontex podle britských médií čelí podezření z účasti na zahánění utečenců. Její vedení ale odmítá, že by se funkcionáři a zaměstnanci podíleli na nelegálních praktikách.
„Poslední zprávy ukazují na růst počtu úmrtí migrantů ve snaze se dopravit do Evropy a současně růst spolupráce mezi členskými a nečlenskými zeměmi, což vedlo k neúspěchu několika záchranných operací,“ uvedl italský profesor Fulvio Vassallo Paleologo, který na univerzitě v Palermu vyučuje azylové právo. „V této souvislosti jsou úmrtí na moři od počátku pandemie přímo nebo nepřímo spojena s přístupem EU zaměřeným na uzavření všech dveří do Evropy a na rostoucí externalizaci kontroly migrace,“ dodává odborník.
Například Řecko podle nevládních organizací od ledna roku 2020 nelegálně poslalo nazpět do Turecka přes 6000 migrantů. Zveřejněná zpráva BVMN také uvádí, že v 89 % případů organizace pozorují nepřiměřené a nadměrné použití síly. „Mezi příklady násilí zaznamenané v roce 2020 patřilo bití, ponoření do vody a týrání žen a dětí,“ citují britská média BVMN. Nevládní organizace také podotýkají, že podobné „vězení pod širým nebem“ svědčí o nedodržování demokratických hodnot a porušení lidských práv.
Kritice čelí také Itálie za spolupráci s libyjskou pobřežní stráží a zadržování záchranných lodí nevládních organizací. Podle statistik citovaných britskými médii bylo v této části Středozemního moře zahnáno zpět do Libye zhruba 15 500 lidí. Humanitární organizace spolupráci Italie s Libyí ostře kritizují.
Podle informací The Guardian se na zahánění utečenců dohodlo i Chorvatsko s Bosnou. Dánská rada pro uprchlíky (DRC) uvedla, že Chorvatsko od začátku pandemie předalo do Bosny až 18 tisíc lidí. Britský list již dříve upozorňoval na mučení a sexuální zneužívání migrantů v této balkánské zemi.
„Navzdory spolupráci Evropské komise s chorvatskými úřady v posledních měsících jsme nezaznamenali prakticky žádný pokrok ve vyšetřování (…),“ uvedla ředitelka DRC pro Bosnu Nicola Bayová. Dodala také, že podobné operace a chování vůči migrantům představují porušení mezinárodního práva, ať už jde o násilí, či nikoli.
Italské a libyjské námořní úřady čelily v dubnu kritice za to, že neodpovídají dostatečně pohotově na žádosti o pomoc plavidel v nesnázích. To podle společnosti Alarm Phone, která provozuje horkou linku pro lodě v nesnázích, vede k růstu úmrtí po ztroskotání lodí. „Zaznamenali jsme mnoho ztroskotání, která nebyla nikdy zanesena do oficiálních statistik,“ uvedla mluvčí společnosti. Z tohoto důvodu jsou podle ní počty úmrtí migrantů vyšší, než kolik uvádí vládní statistiky. Úmrtí migrantů má podle ní na svědomí Evropa, která za to má nést odpovědnost.
Podle Mezinárodní organizace pro migraci v roce 2020 do Evropy přes moře dorazilo téměř 100 tisíc přistěhovalců, což je oproti roku 2019 o 30 tisíc méně.
