Článek
Dvě smlouvy, dva různé právní systémy, ale stejný cíl – dostat potřebné množství dávek vakcíny k lidem co nejdřív. Server Politico rozebral, proč se tohoto cíle zhostila lépe Velká Británie než Evropská komise.
V první řadě je třeba říct, že důvodem, proč se Británii vyhnuly problémy s opožděnými dodávkami, zatímco Evropské unii nikoliv, není rychlejší podpis britského kontraktu. Tím sice šéf britsko-švédské firmy AstraZeneca Pascal Soriot původně lepší pozici Londýna zdůvodňoval. Podle něj Británie podepsala smlouvu s firmou o tři měsíce dřív než EK. Jak ale napsala minulý týden CNN, neměl pravdu. Kontrakt Evropské komise byl stvrzen 27. srpna 2020, tedy o den dříve než britská smlouva. Podle Politica bylo rozhodujících hned několik jiných faktorů.
Srovnání vychází z částečně upravené verze britské smlouvy, kterou podle CNN tamní vláda zveřejnila už loni v listopadu na svém webu. Dokument byl ale na stránkách těžko dohledatelný, a tak jeho zveřejnění uniklo pozornosti. Kromě dřívějšího data podpisu evropské smlouvy z něj na první pohled vyplývá i to, že smlouvy obsahují velmi podobné závazky. To ale podle Politica neznamená, že Británie neměla v zajištění včasných dodávek lepší pozici. I velmi podobné formulace totiž můžou znamenat něco jiného.
Lepší vymahatelnost na britské straně
Podle právníka specializujícího se na podobné kontrakty Sébastiena De Reye z Katolické univerzity v Lovani jsou obě smlouvy skutečně dosti podobné, ale „britský kontrakt je v určitých bodech detailnější“.
To je podle Politica dáno i podstatou rozdílů britského a belgického právního systému, kdy anglické právo víc lpí na tom, zda obě strany dodržely přesné znění, zatímco belgické se spíš soustředí na to, jestli „obě strany udělaly, co mohly, aby jich dosáhly, a činily tak v dobré víře“.
Ačkoliv Londýn i Brusel požadovaly „nejvyšší možné úsilí“ AstraZenecy k dostání svých závazků, Londýn byl podle Politica důslednější v přípravě na moment, kdy dojde k pochybení farmaceutické firmy. Nejzřetelnějším příkladem je podle právníků oslovených serverem fakt, že v britské smlouvě se výslovně píše, že vláda z ní může odstoupit nebo se právně dovolávat nápravy, pokud AstraZeneca či její dodavatelé udělají něco, co zdrží dodávky vakcín, píše Politico s poznámkou, že značná část této pasáže je ve veřejném dokumentu začerněná a chybí další detaily.
Evropská komise si na druhé straně jen pojistila, že v takovém případě může pozdržet smluvené platby. Navíc, jak server Politico napsal už minulý týden s odkazem na necenzurovanou verzi evropské smlouvy, EK se v podstatě vzdala možnosti, že bude firmu za zpoždění žalovat.
Silnější ostrovní dodavatelské řetězce
Podobně tomu podle Politica bylo i u závazků ohledně dodavatelských řetězců.
Londýnský kontrakt obsahuje závazek AstraZenecy, že „britský dodavatelský řetězec bude odpovídající a dostačující“ k zajištění zásob dávek, které vláda koupí. Tím podle Politica Londýn sledoval pojistku, že když řetězec dostatečný nebude, firma bude muset k dodržení závazku zajistit dodávky z jiných zemí. Serveru to sdělila nejmenovaná osoba, která je seznámená s okolnostmi vzniku dokumentu.
EU naproti tomu v této otázce zůstala u dle právníků o něco neurčitější fráze o vyvinutí „nejvyššího možného úsilí“.
Časnější spolupráce Londýna
Británie měla výhodu přeci jen i díky rychlejší akci. Bylo to ale jinak, než řekl šéf AstraZenecy, a data podpisu konečných smluv s tím nesouvisí.
Podle mluvčího firmy šlo ve skutečnosti o to, že první dohoda kabinetu Borise Johnsona a AstraZenecy se zrodila už v květnu, když byla stvrzena smlouva o vytvoření dodavatelského řetězce pro Spojené království.
Jeden z úředníků, kteří byli u zrodu finální smlouvy, řekl Politicu, že všechno začalo ještě dřív. Už v dubnu podle něj britská vláda e-mailem informovala Oxfordskou univerzitu, že chce přispět 65 milionů liber na realizaci výrobního plánu vakcín. Podle Politica se tak z britské vlády už v tomto okamžiku stal přední zainteresovaný subjekt ve vývoji vakcíny. Bylo to ještě před tím, než se na konci měsíce Oxfordská univerzita vyvíjející očkovací látku dala oficiálně dohromady s AstraZenecou.
Lepší dohled Britů nad dodávkami
Londýn byl podle Politica i důslednější v monitoringu dodávek. Ačkoliv byl konkrétní rozpis dodávek ve veřejné verzi cenzurován, lze z dokumentu vyčíst, že AstraZeneca podle něj musí informovat britskou vládu o jakýchkoliv změnách a vyvinout maximální úsilí, aby se plánu držela, přičemž na případné problémy má upozornit 30 dní předem.
Podle smlouvy s EU má AstraZeneca o případných problémech informovat „okamžitě“ po vyskytnutí rizik. Politico připomíná, že v reálu to vypadalo tak, že firma EK informovala o snížení dodávek o desítky milionů dávek de facto na poslední chvíli a dosud unii neinformovala, co přesně jí dodá v druhém čtvrtletí roku 2021.
