Prodej aut na benzin a naftu skončí. Brusel už stanovil rok

V Evropské unii se chystají změny ve všech oblastech ekonomiky – od způsobu vytápění domů až po automobily. Unie by se na základě ambiciózního plánu Evropské komise stala světovým lídrem v oblasti ochrany klimatu.

Ve středu Evropská komise zveřejnila legislativní balíček s názvem Fit for 55, který upravuje již existující legislativu, nebo přináší zcela novou a má zajistit dosažení evropských cílů v oblasti změny klimatu do roku 2030. Jeho finální podobu budou ale schvalovat členské státy i Evropský parlament. Do věci mohou výrazně promluvit Češi. Jednání o výsledné podobě budou zřejmě finišovat v době českého předsednictví Evropské unii na podzim příštího roku.

O obsahu balíčku informovala agentura Bloomberg, Brusel ho oficiálně představil ve středu odpoledne. Úroveň znečištění by se do roku 2030 měla oproti roku 1990 snížit o 55 procent. Do poloviny století by pak EU chtěla odstranit emise skleníkových plynů. Aby se spotřeba energie snížila, každé průmyslové odvětví bude muset urychlit svůj odklon od fosilních paliv.

Nový klimaticko-energetický balíček říká, že by světový trh s emisemi měl zahrnovat také lodní společnosti, nové automobily by neměly mít spalovací motory a také chce uvalit poplatky na dovoz oceli, cementu, hliníku a automobilů se spalovacími motory.

Jedná se o nejambicióznější mnohostrannou strategii v oblasti klimatu, o jakou se kdy EU pokusila. Předběhla by tak ostatní velké ekonomiky, které mají také plány na nulové emise, včetně USA a Číny.

Nový plán EU se dotkne hlavně dopravy, především automobilek. Od roku 2035 se prý mají vyrábět pouze automobily s nulovými emisemi, což zdraží výrobu. Unijní exekutiva také chce výrazně podpořit prodej elektromobilů, pro něž by měly členské země budovat podstatně více dobíjecích stanic.

S podobným plánem zákazu přišla v listopadu Británie, která zakáže prodej nových aut s naftovým a benzinovým pohonem už od roku 2030, což je o pět let dříve než nový plán Evropské komise. Ještě tvrdší bude Norsko, které počítá se zákazem od roku 2025. USA prozatím počítají s koncem benzinových a naftových aut až od roku 2040.

Evropská komise dále navrhuje, že letecké společnosti budou muset platit za každou vypuštěnou tunu oxidu uhličitého.

„Součástí je i zdanění dosud od daně zcela osvobozeného leteckého paliva - kerosinu, což mj. odráží požadavek Evropské občanské iniciativy z r. 2019. Tím bude aspoň částečně narovnáno dlouhodobé pokřivení trhu s negativními dopady na životní prostředí. Opatření podpoří rozvoj šetrných způsobů dopravy, jako jsou například elektrifikované železnice,“ uvedl Tomáš Jungwirth, vedoucí klimatického týmu Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Je ale nepravděpodobné, že bude realizace balíčku vypadat přesně podle představ. Návrhy, které ve středu padnou, mohou odstartovat další politické spory s členskými státy o to, jak se z opatření může stát zákon. Už nyní se totiž objevují známky nespokojenosti.

„V příštích dvou až třech letech budeme svědky mnoha třenic a napětí. Evropa se má stát globální laboratoří hluboké dekarbonizace a svět bude mít příležitost naučit se, jak dosáhnout klimatických cílů,“ říká Simone Tagliapietra, výzkumný pracovník bruselské společnosti Bruegel.

Podle něj budeme svědky experimentu, jehož cílem je realizovat klimatické ambice. „Aby Evropa snížila emise, tak se zatím zaměřila na několik odvětví a nyní skutečně mění rychlost. Bude to mít obrovský dopad na život rodin a podniků v Evropě bez výjimky,“ dodal Tagliapietra.

Všem sedmadvaceti členským státům EU se v letech 1990 až 2019 podařilo snížit emise dohromady o 24 procent, a to především díky limitům nastaveným obchodováním s emisemi.

Tempo snižování bude muset zrychlit, aby se zabránilo katastrofálnímu globálnímu oteplování. Cíl EU, tedy snížení emisí o 55 procent, je podle nezávislé vědecké analýzy Carbon Action Tracker nedostatečný. Podle jejích odhadů je do roku 2030 třeba snížit emise o 65 procent, aby EU splnila požadavky Pařížské klimatické dohody.

Přesto jsou cíle obsažené v balíčku Fit for 55 dál, než si stanovil jakýkoli jiný stát, alespoň pokud jde o detailní rozpracování toho, co země musí udělat, aby se odklonily od fosilních paliv. Tato strategie by pak mohla sloužit i jako plán pro ostatní země.

„Nacházíme se ve fázi, kdy je přibližně 75 procent celosvětového hrubého domácího produktu pokryto klimatickými změnami,“ uvedla Manon Dufourová, která vede bruselskou kancelář společnosti Climate think E3G. „Neexistuje však absolutně žádný plán, jak toho dosáhnout, jak transformovat ekonomiku, aby tyto cíle splnila – to je to, co nyní Komise dělá.“

Podle výkonné ředitelky Evropské nadace pro klima Laurence Tubianové, který byl důležitou osobností v jednáních o Pařížské dohodě, bude pro ostatní politiky poučné, jak se EU s návrhy vypořádá. „Bude to první pokus o to učinit plány skutečností a říct, že to nejsou jen čísla,“ řekla.

Jedním z nejvíce sporných bodů je rozšíření obchodování s emisemi uhlíku i na vytápění budov a silniční dopravu. Cena pro výrobce a veřejné podniky za znečišťování v rámci stávajícího programu „cap and trade“, jenž má snížit emise, se vyšplhala na rekordní hodnoty, což vede k obavám, že náklady budou muset nést spotřebitelé.

EU tvrdí, že klimatická krize vyžaduje „drastická opatření“ a že obyvatelé nakonec pocítí pozitivní výsledky. „Máme jedno desetiletí na to, abychom zásadně změnili způsob výroby energie, pohybu a výroby věcí, které potřebujeme,“ uvedl evropský komisař pro energetiku Kadri Simson. „Bude to mít přímý dopad na každého z nás od většího počtu elektromobilů na silnicích, ekologičtějších budov, čistšího vzduchu a zdravějšího životního prostředí.“

Balíček Fit for 55 zahrnuje také opatření, která mají chránit nejzranitelnější domácnosti před vyššími náklady. Poskytne tak finanční prostředky na podporu lidí, kteří mají problém s přístupem k energii nebo dopravě. Podle odhadů EU by takových mohlo být až 34 milionů.

Dohoda se také stane tématem, které může rozdělovat státy podle jejich bohatství, protože jsou závislé na různých zdrojích energie. Rychlé zvyšování cen v současném systému EU pro obchodování s emisemi už vedlo ke stížnostem převážně z východoevropských zemí.

Jedním ze způsobů, jak tyto země ochránit, je stanovit cenu uhlíku na některé dovážené zboží zavedením první uhlíkové daně na hranicích na světě. Zpočátku by se poplatek vztahoval na cement, hliník, ocel, hnojiva a energii. Systém by měl fungovat už za dva roky a postupně se rozšiřovat a plně funkční má být v roce 2026.

Tento nástroj by rovněž mohl vytvořit podmínky pro evropské výrobce, díky kterým by je jejich konkurenti ze zemí s volnějšími ekologickými pravidly nemohli podkopat.

Výrobci oceli si myslí, že by poplatek měl být doplněn bezplatnými povolenkami na emise CO2, zatímco Komise tvrdí, že by mělo být buď jedno, nebo druhé. Daň také vyvolává diplomatické rozpaky u zemí jako je Čína a Rusko, které varují, že by mohla porušovat pravidla Světové obchodní organizace.

„Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích neboli CBAM má chránit průmyslovou výrobu v EU zavedením poplatku za uhlík u produktů vstupujících na evropský trh ze třetích zemí. Stejně jako Modernizační a Inovační fond, do kterého putují finance získané z povolenek, je CBAM příležitostí, jak přispět k zajištění konkurenceschopnosti české a evropské ekonomiky na světových trzích,“ vysvětlil Jan Svoboda, analytik AMO.