EU jednala s Čínou. Lepší podmínky dostane i české pivo

Měla to být jedna z hlavních diplomatických událostí podzimu. V německém Lipsku se měli sejít lídři EU a Číny pod dohledem Německa, které aktuálně předsedá Evropské radě, na společná třídenní jednání. Poprvé se měl čínský prezident setkat i se zástupci celé sedmadvacítky.

Kvůli pandemii se však celý summit odehrál pouze online a jednalo se místo tří dnů asi dvě hodiny. Telekonference se účastnil šéf Evropské rady Charles Michel, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, německá kancléřka Angela Merkelová a čínský prezident Si Ťin-pching.

Hovořilo se hlavně o ekonomické spolupráci, ale také o lidských právech. Bylo to tedy pokračování červnového summitu, který se nesl ve znamení Hongkongu a koronaviru. Zářijový nebyl o tolik jiný. Přesto byl podle Michela „velkým krokem kupředu“. Podařilo se totiž podepsat dohodu o ochraně určitých potravinářských a zemědělských produktů.

„Mimochodem i pro bavorské pivo,“ komentovala potravinářskou dohodu Merkelová. Mezi produkty je ale i pivo české, a také holandský sýr gouda nebo italská parmská šunka. Tyto značky by se měly do Číny exportovat jednodušší cestou.

Již před summitem se obě strany shodly na tom, že chtějí více „rozvinout obchod a investice“. Vzájemná investiční dohoda je však už šest let ve formě vyjednávání. Čína ji chce mít do konce roku hotovou, dosud však není v dohledu jasný závěr takového dokumentu. Po pondělním jednání dali lídři EU najevo, že podpis přidají jen tehdy, pokud Čína změní přístup například ve státní podpoře firem.

„Máme velmi nevyvážené obchodní a investiční vztahy,“ komentovala červnový summit Ursula von der Leyenová. Co chce EU od Číny? Aby otevřela trh zahraničním investorům, transparentnost a dobré podmínky pro evropské podnikatele. „Chceme vyrovnaný, reciproční vztah,“ opakoval i v září Charles Michel po summitu.

„Máme jiné společnosti, jiné politické systémy, ale co se týče ochrany klimatu, shoduje se Čína s EU na Pařížské dohodě,“ připomněla novinářům německá kancléřka Angela Merkelová. „Čína je dnes ekonomicky silná,“ zdůvodnila Merkelová opakovanou „nutnost reciprocity“. Dodala také, že jednali o tom, že by Čína přesunula vrchol uhlíkových emisí z plánovaného roku 2030 na dřívější cíl.

„Bylo to upřímné, intenzivní a důležité jednání,“ přidala svůj komentář k summitu i šéfka Evropské komise von der Leyenová. Evropské firmy podle ní ale „čelí příliš mnoha překážkám“ ze strany Číny.

„Demokratické hlasy v Hongkongu by měly být vyslyšeny a chráněny,“ otevřel Michel i lidskoprávní téma, kolem něhož se posledních pár týdnů napínají diplomatické vztahy mezi Čínou a EU.

Unie chce do oblastí, kde čínská vláda nedodržuje lidská práva menšin, poslat mezinárodní pozorovatele. Hovořil o Tibetu nebo provincii Sin-ťiang, kde žijí Ujgurové. Ti již po staletí čelí utlačení ze strany Číny.

Do vztahů mezi unií a Čínou značně zasáhla nedávná cesta českého předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan. A to i skrze Německo, kde se tamní ministr zahraničí Heiko Maas ostře vymezil proti výrokům čínského protějšku Wanga I, který řekl, že Vystrčilova návštěva byla „překročením červené čáry“ a že za cestu Vystrčil „zaplatí vysokou cenu“.

Ke kritice čínských výhrůžek směrem k české diplomatické misi se přidala i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová: „Vztahy mezi Čínou a EU jsou založené na dialogu a vzájemném respektu. Výhrůžky členské zemi EU a jejím představitelům jsou protichůdné k základům našeho partnerství a jsou nepřijatelné,“ tweetla slovenská hlava státu.

Nejen kvůli Miloši Vystrčilovi však návštěvu čínského ministra zahraničí v Německu považovali zahraniční analytici za „diplomatickou katastrofu“. Maas totiž také apeloval na stažení bezpečnostního zákona v Hongkongu, kritizoval zacházení s Ujgury a také čínskou propagandu ohledně šíření koronaviru. Wang I se v rámci své cesty ani nesetkal s kancléřkou Merkelovou. Na zářijovém summitu se však k výhrůžkám žádný ze zástupců EU nevracel.