Článek
Evropská justice má nový nástroj pro efektivnější vyšetřování a souzení případů spojených s terorismem. Organizace justiční spolupráce Eurojust dnes oficiálně zahájila provoz protiteroristického registru, který propojuje informace prokuratur a soudů všech členských zemí.
„Protiteroristický registr je v boji proti terorismu velkým krokem vpřed. V současné době, kdy teroristé stále více operují v přeshraničních skupinách, musí EU reagovat stejným způsobem,“ pronesl na úvod konference předseda Eurojustu Ladislav Hamran. Hlavním důvodem pro zřízení registru byly teroristické útoky v Paříži v listopadu 2015, po kterých byly ihned odhaleny přeshraniční vazby mezi podezřelými. Zároveň ale bylo obtížné jednotlivé činy pospojovat a dojít tak k odpovídajícímu trestu.
Právě v tom má protiteroristický registr pomoci. Díky němu budou mít orgány jednotlivých států přístup do sdílené databáze. V ní budou vedeni jednotlivci nebo skupiny, kteří jsou vyšetřováni v případech s hraničním přesahem. „Útoky v Paříži ukázaly potřebu mít úplný přehled o všech probíhajících justičních řízeních v členských státech. Registr představuje nástroj, který zajistí koordinaci vyšetřování případů terorismu na operační úrovni.“ vysvětlil celý systém jeho iniciátor Frédéric Baab.
„Bylo to jako kdybyste házeli flašku se vzkazem do moře a netušili, jestli ji někdo najde," popsal dřívější přeshraniční výměnu informací protiteroristický koordinátor EU Gilles de Kerdove. „Nyní je to úplně jiné, komunikace a spolupráce mezi prokurátory se zásadně zlepšila," podotkl.
Eurojust není Europol
Hamran na závěr zdůraznil, že hlavní doménou Eurojustu nadále zůstává oblast justice a činnost agentury se tak nebude překrývat s tou prováděnou Europolem. Registrem chtějí navíc napomáhat lepší komunikaci mezi členskými státy a poskytovat jednotlivým soudům zpětnou vazbu.
Registr je přístupný všem členským státům EU od 1. září tohoto roku. Aby se na databázi mohl podílet stát, který není členem unie, musí se „sedmadvacítkou“ podepsat dohodu o spolupráci. To může v případě odchodu bez dohody čekat i Velkou Británii, která patří k pilířům Evropské unie v boji proti terorismu.
Příkladem úspěšné spolupráce, na niž by fungování registru chtělo navázat, může být podle Hamrana třeba kauza syrského občana, který byl koncem loňského roku zadržen v Maďarsku kvůli falešnému pasu. Na základě informací tajných služeb získaly později maďarské úřady podezření, že se muž podílel na činnosti džihádistické skupiny. Poté nabraly věci rychlý spád.
„Prostřednictvím Eurojustu byly kontaktovány další země a za 24 hodin získaly maďarské úřady potřebné důkazy," popsal Hamran případ, v němž je Syřan v Maďarsku souzen v souvislosti se smrtí 25 lidí, kterým teroristé na Blízkém východě usekali hlavy.
S některými problémy při sdílení informací o teroristických případech se ale EU potýká a bude potýkat nadále. I když o povinnosti členských států předávat Eurojustu informace rozhodly vrcholné unijní orgány už v roce 2005, některé země stále tento požadavek zcela nesplňují.
