Článek
Nejvíce třaskavou událostí bylo na evropské scéně z českého pohledu páteční hlasování Evropského parlamentu, kde se rozhodovalo o rezoluci kritizující střet zájmů premiéra Andreje Babiše. Rezoluce o zhruba 50 bodech vyzývá premiéra k tomu, aby se buď definitivně vzdal Agrofertu, nečerpal na něj žádné dotace z Bruselu, nebo rezignoval. Europoslanci rezoluci schválili výraznou většinou. 510 pro rezoluci, 53 proti. Přibližně stovka se zdržela.
Na jejím ostrém vyznění se shodly všechny hlavní frakce, a to včetně liberálního Renew, kde zasedají i zástupci ANO.
Peníze na koronavirus
Pátečním tématem číslo jedna v Bruselu byly peníze na obnovu hospodářství po pandemii.
Šéfové vlád a států sedmadvacítky se v pátek vůbec poprvé pobavili o tom, jak rozdělit 750 miliard eur, které na obnovu po pandemii koronaviru navrhla Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové.
„Je to bezprecedentní krize, která má obrovský dopad - ekonomický, sociální a také na životaschopnost Evropské unie,“ řekl agentuře Reuters nejmenovaný vysoký diplomat před páteční videokonferencí, na níž se špičky EU vůbec poprvé dohadovaly o rozdělení 750 miliard eur z fondu na obnovu. „Abychom ukázali, že Evropa chrání, nesmíme mít žádné zpoždění, to by vše jen ztížilo a zdražilo,“ tvrdí diplomat.
Hlavní střet se rýsoval mezi nově vzniklou koalicí šetrných - Rakousko, Nizozemsko, Švédsko a Dánsko - na straně jedné a jižním křídlem EU, na nějž pandemie koronaviru dopadla nejhůře, tedy hlavně Itálií a Španělskem. Odhodlání rozdělit navrženou sumu a především za ni společně ručit, vůbec poprvé vyjádřilo Německo, které až dosud společné evropské dluhy odmítalo. Pandemie, která si jen v Evropě vyžádala na 100 tisíc obětí, ale smýšlení Berlína změnila. Odpor se ale očekával i z východního křídla Unie, které se obává, že příliš velká část peněz zamíří na jih a na výrazně chudší postkomunistické státy zbude méně. Proti plánu Komise se už vyjádřil český premiér Andrej Babiš, Polsko nebo Slovensko naopak s plánem souhlasí.
Evropská komise i některé členské státy chtějí prosadit, aby získala Unie více vlastních zdrojů: peníze na obnovu by mohly plynout zejména z nové evropské daně na technologické giganty nebo z uhlíkové daně. To ale část států odmítá.