Článek
Článek si také můžete pustit v audioverzi.
Evropská unie navrhla uvalení daně na „dovoz znečištění“, zejména při přepravě zboží od oceli po hliník. První uhlíková daň na světě by však nemusela být tak drahá. Tvrdí to studie ekologických skupin Sandag Climate Campaign a E3G.
Zatímco politika spojená s poplatky za znečišťující průmysl je pro některé země nevítaná, náklady s tím spojené jsou pro ně relativně malé. Jedním z největších kritiků daně je podle agentury Bloomberg Čína, pro kterou by do roku 2023 zavedení cel znamenalo čisté náklady ve výši přibližně dvou procent z vývozu železa a oceli do EU – ten se však svou hodnotou pohybuje kolem pěti miliard eur.
Náklady ponesou především spotřebitelé v EU, zatímco dovozci většinu z nich získají zpět díky zvýšení cen na trzích v EU.
„Dopad pravděpodobného scénáře mechanismu uhlíkového vyrovnání na dovoz z Číny do EU bude velmi malý,“ uvedli autoři studie včetně ředitele Sandag Climate Campaign Adriena Assouse.
„Náklady ponesou především spotřebitelé v EU, zatímco dovozci většinu z nich získají zpět díky zvýšení cen na trzích v EU.“
Cílem „uhlíkové opony“ je zabránit podnikům v jednoduchém přesouvání emisí z EU do zemí s volnější regulací emisí. Clo však musí ještě schválit členské státy a Evropský parlament.
Nejpřísnějším poplatkům z uhlíku na hranicích by čelilo Rusko. Do roku 2035 by z dovozu železa a oceli platilo 600 milionů eur. Navrhované opatření by se nejméně dotklo Spojených států, které by v roce 2026 čelily nákladům ve výši přibližně 10 milionů eur a do roku 2035 by se zvýšily na 25 milionů eur.
EU chce za pomoci uhlíkových cel dosáhnout omezení úniku CO2, aniž by tím porušila pravidla stanovená Světovou obchodní organizací.
V červenci EU představila Zelenou dohodu, která pro kontinent představuje plán na snížení emisí uhlíku do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990 o 55 procent, do roku 2050 by pak měla být Evropa klimaticky neutrální.
Návrh mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích je součástí tohoto balíčku. K omezením emisí skleníkových plynů však příliš nepřispěje. Podle odhadů německé společnosti Bertelsmann Stiftung by vedl pouze k dodatečnému snížení množství CO2 vypouštěného do atmosféry, a to v celosvětovém měřítku o 0,2 procentního bodu.
Přesto někteří považují plán EU spíše za hrozbu, kterou se snaží donutit ostatní země, aby se vyrovnaly evropským klimatickým ambicím.
