Hlavní obsah

EU a USA zvažují sankce vůči barmským armádním činitelům kvůli rohingským čistkám

Barmským armádním špičkám hrozí sankce například ve formě zákazu cestování do EvropyVideo: Reuters, Ruptly, AP

I když má Rada ministrů zahraničí Evropské unie jednat o sankcích vůči barmským armádním špičkám až příští pondělí, už teď se objevují informace, že na ně chtějí EU a Spojené státy vytvořit tlak.

Článek

Evropská unie a Spojené státy v reakci na exodus příslušníků etnika Rohingů zvažují sankce na špičky barmského vojska. Uvedla to v pondělí agentura Reuters. Odvolává se na rozhovory s více než desítkou západních diplomatů a na návrh, který budou příští týden projednávat ministři zahraničí členských států EU. Rohingové prchají ze země po ofenzivě barmské armády.

Většina kritiky mezinárodní komunity dosud padala zejména na hlavu barmské vůdkyně, nositelky Nobelovy ceny za mír, Do Aun Schan Su Ťij. Ta však nemá pod kontrolou armádu, která tažení proti Rohingům v barmském Arakanském státě vede.

Nynější barmskou vládu Národní ligy pro demokracii omezuje ústava z dob junty, která brání Su Ťij stát se prezidentkou a zajišťuje armádě čtvrtinu parlamentních křesel, což stačí na zablokování jakýchkoli změn. Armáda si také udržuje kontrolu nad klíčovými bezpečnostními ministerstvy.

Rada ministrů zahraničí EU bude o situaci v Barmě jednat příští pondělí. Jakékoli prvotní restrikce budou spíše symbolické, uvedla agentura Reuters. Ministři budou nejspíš jednat o rozvázání styků s vrchním velitelem ozbrojených sil a dalších vyšších důstojníků barmské armády, kteří už nebudou moci cestovat do Evropy.

Dva zdroje blízké administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa potvrdily, že Washington zvažuje cílené sankce proti vrchnímu veliteli Min Aun Hlainovi, několika dalším vyšším důstojníkům a vůdcům buddhistických milicí, které cizí pozorovatelé viní z vypalování rohingských vesnic.

Evropský diplomat působící v Rangúnu agentuře Reuters řekl, že EU a USA postupují koordinovaně a shodují se na tom, že cílem jakéhokoli postihu musí být vojsko, zejména jeho vrchní velitel.

Západní diplomaté si zároveň uvědomují, že na rozdíl od Číny, jež od nástupu Su Ťij obnovila s Neipyijtem úzké vztahy, nemají v Barmě takřka žádnou páku. Obávají se také, že by mohli destabilizovat už tak křehké vztahy mezi barmskou vůdkyní a armádou.

Od 25. srpna, kdy se v barmském Arakanském státě rozhořelo násilí, přišlo do Bangladéše zhruba 515 000 rohingských uprchlíků. Minulý týden to uvedl Joel Millman z Mezinárodní organizace pro migraci.

Související témata:

Doporučované