Článek
Lídři 20 hlavních světových ekonomik dnes schválili globální dohodu týkající se amerických cel na ocel a hliník. Podařilo se tak zabránit růstu odvetných unijních cel na americké výrobky. Spor zahájil v roce 2018 tehdejší americký prezident Donald Trump, který zavedl cla na dovoz oceli a hliníku z Evropské unie a z řady dalších států.
Americká ministryně obchodu Gina Raimondová uvedla, že dohoda zachovává americká cla na ocel a hliník zavedená Trumpem podle odstavce 232 zákona o obchodní expanzi z roku 1962. Zároveň ale umožní vstup omezeného množství výrobků z EU do Spojených států a pomůže oběma ekonomikám čelit společnému problému, kterým je globální nadměrná kapacita dodávek převážně z Číny.
Agentura Reuters s odvoláním na zdroje uvedla, že dohoda umožní zemím EU vyvážet do Spojených států ročně 3,3 milionu tun oceli bez cla, a to v rámci systému celních kvót. Vyšší objemy dovozu budou podléhat clu, ale určité ocelářské produkty, které v minulém roce získaly výjimky z amerických cel, by se mohly dovážet bezcelně nad rámec kvót. Včetně výjimek by tak v příštím roce byl od cla osvobozen dovoz 4,3 milionu tun oceli. Technicky tak dohoda nechává v platnosti americká cla na ocel 25 procent a na hliník deset procent zavedená z důvodu národní bezpečnosti. V praxi ale osvobozuje od cel podstatnou část evropského dovozu.
Trump zavedl cla na dovoz oceli a hliníku z EU a z řady dalších států. Široce kritizované opatření zdůvodnil tím, že dovoz těchto produktů ohrožuje americkou ekonomiku a tím i národní bezpečnost. EU reagovala zavedením odvetných cel na vybrané zboží z USA, například na motocykly Harley-Davidson anebo džíny Levi Strauss.
V Římě se nyní koná summit největších světových ekonomik G20, kde se státníci osobně setkávají poprvé po téměř dvouleté pauze vyvolané pandemií. Jedním z důležitých témat prvního dne jednání se stala zdravotní a ekonomická krize způsobená šířením nemoci covid-19. Podle očekávání by však měla být hlavním bodem debata o klimatu. Mnozí z vedoucích představitelů skupiny odletí ze zasedání v Římě do Glasgow, kde v pondělí začne klimatický summit Organizace spojených národů COP26, který je považován za důležitý pro řešení hrozby oteplování.
Sdílejte vakcíny, vyzvali lídři
„Nyní musíme udělat vše pro to, abychom do poloviny roku 2022 dosáhli sedmdesátiprocentní proočkovanosti,“ uvedl v úvodním projevu italský premiér Mario Draghi. Vyzval také, aby bohaté státy věnovaly větší úsilí tomu, aby do rozvojových zemí putovalo více vakcín, protože propastné rozdíly v podílu očkovaných obyvatel jsou podle něj morálně nepřijatelné.
Zatímco většina bohatších zemí už se hranici 70 procent očkovaných obyvatel blíží nebo ji překročila, některé chudé země byly zatím schopny naočkovat jen pár procent lidí. To je podle Draghiho morálně nepřijatelné a podkopává to celosvětový boj proti pandemii.
Francouzský prezident Emmanuel Macron mezitím na Twitteru napsal, že Francie už poslala chudším zemím 67 milionů dávek vakcín a že do poloviny příštího roku to bude 120 milionů. „Pojďme se jako partneři v G20 více snažit. Solidarita, transparentnost a spolupráce při výrobě: jen tak virus porazíme,“ uvedl.
O vakcínách prostřednictvím videokonference hovořil i ruský prezident Vladimir Putin, který do Itálie osobně nedorazil. Podle něj je potřeba, aby země G20 vzájemně uznávaly své proticovidové vakcíny.
Biden se radil s Merkelovou
Americký prezident Joe Biden se na okraj summitu setkal s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Bavili se o tom, jak zabránit Rusku, aby používalo dodávky zemního plynu k politickým manipulacím. Po jejich schůzce o tom informoval Bílý dům.
Biden podle tiskového sdělení na internetových stránkách Bílého domu zdůraznil, že je důležité „zajistit, aby Rusko nemohlo manipulovat dodávkami zemního plynu kvůli nekalým politickým účelům“.
Dodávky plynu z Ruska se dostaly do centra pozornosti v situaci, kdy ceny této suroviny v Evropě strmě vzrostly. Na vině je více faktorů, zejména ale vyšší poptávka po pandemii a nízké zásoby. Někteří kritici tvrdí, že ruské plynárenské společnosti Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml, tato situace vyhovuje a že se tak snaží tlačit na rychlé schválení plynovodu Nord Stream 2. Gazprom taková obvinění odmítá. Nord Stream 2 už je hotový a bude přivádět plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa.
