Článek
Mluvčí OSN Stephane Dujarric v úterý uvedl, že nejméně 16 zaměstnanců OSN a jejich rodinných příslušníků bylo zadrženo v Addis Abebě. Podle interního e-mailu bylo navíc zadrženo přes 70 řidičů zaměstnaných OSN.
„Potvrzujeme, že 72 externě najatých řidičů, kteří pracovali pro Světový potravinový program (WFP), bylo zadrženo v Semeře,“ sdělil Reuters mluvčí OSN. Semera je správní středisko severovýchodního etiopského státu Afarsko. Proč byli řidiči zadrženi, se OSN podle mluvčího snaží od vlády zjistit. Zda se jedná o Tigrajce nebo příslušníky jiného etnika, zatím není jasné. Etiopská vláda ani ministerstvo zahraničí se k situaci zatím nevyjádřily.
Od loňského listopadu s etiopskou armádou bojují tigrajští rebelové. Etiopie minulé úterý vyhlásila půlroční celostátní nouzový stav. Důvodem jsou značné územní zisky tigrajských povstalců. Vláda se obává, že potáhnou na hlavní město.
Etiopské tažení proti OSN
Mezi etiopskou vládou a OSN panuje neustálé napětí ohledně řešení válečného konfliktu. Podle Organizace spojených národů válka nepřinesla jenom tisíce obětí, ale na svědomí má také stovky tisíc lidí, kteří se kvůli vládní humanitární blokádě Tigraje pohybují na hraně hladomoru.
Situace se začala vyostřovat v posledních měsících. Etiopský ministr zahraničí v září oznámil vyloučení sedmi vysokých představitelů OSN za „vměšování se“ do záležitostí země.
A tento týden následovalo zmíněné zatýkání. Humanitární zdroje uvedly, že někteří zaměstnanci OSN byli odvedeni ze svých domovů krátce poté, co zástupce generálního tajemníka pro humanitární otázky Martin Griffiths navštívil Tigraj, aby se pokusil zajistit pomoc milionům lidí v nouzi.
Celkem 16 z nich, všichni etiopští státní příslušníci, zůstalo ve vazbě, zatímco dalších 6 propustili, uvedl mluvčí OSN Dujarric. „Samozřejmě, že aktivně spolupracujeme s etiopskou vládou, abychom zajistili jejich okamžité propuštění,“ řekl Dujarric.
OSN zatím nemá informace, proč úřady zaměstnance zatkly. Podle humanitární pracovnice, která mluvila s agenturou AP, ale z bezpečnostních důvodů si přeje zůstat v anonymitě, jsou všichni zadržení Tigrajci.
Mluvčí etiopské vlády Legesse Tulu řekl, že spolupracovníci OSN byli zadrženi za „svá provinění a účast na teroru“ během nouzového stavu, aniž by konkrétně zmínil, jakých činů se měli dopustit. Zdůraznil však, že to nemá žádnou souvislost s jejich zaměstnáním.
Zatýkají jen na základě etnika
Etiopská vláda dříve oznámila, že zadržuje lidi podezřelé z podpory konkurenčních tigrajských sil, které poslední rok bojují proti vládě. Státem jmenovaná Etiopská komise pro lidská práva tento týden ale se znepokojením poznamenala, že nová vlna zatýkání, která neminula ani starší lidi nebo matky s dětmi, se „zdá být založena na etnickém původu“. Podle Tigrajců žijících v hlavním městě policie zatýká jejich rodinné příslušníky a sousedy, aniž by vysvětlila, čeho se dopustili.
Právníci podle France24 uvedli, že svévolné zadržování etnických Tigrajců, které je během války běžnou praxí, za poslední týden znatelně posílilo. Na základě nových opatření, které úřadům umožňují zadržet kohokoliv podezřelého z podpory „teroristických skupin“ bez zatykače, byly zadrženy tisíce Tigrajců.
Mluvčí ministerstva zahraničí Spojených států Ned Price podle deníku The Guardian uvedl, že „jsou-li zprávy pravdivé“, zadržování lidí na základě etnického původu je „naprosto nepřijatelné“. Etiopská policie odmítá, že by cíleně zatýkala příslušníky určitého etnika, a tvrdí, že cílí na stoupence Tigrajské lidově osvobozenecké fronty (TPLF).
Povstalci směřují k hlavnímu městu
Rebelové, kteří v pátek ve spojení se dvěma skupinami zahrnujícími etnika Oromů a Agawů oznámili vznik protivládní aliance, nyní vedou tažení na metropoli Addis Abebu. Jejich mluvčí v úterý řekl, že ofenziva bude pokračovat, pokud vláda nezruší blokádu Tigraje. Pomocí té se snaží vláda zabránit tomu, aby se tigrajské síly dostaly k jídlu, lékům a další humanitární pomoci.
Afričtí i američtí diplomaté se snaží zasadit o okamžité příměří mezi etiopskou vládou a tigrajskými silami. Vyslanec Africké unie Olesegun Obasanjo v pondělí řekl, že teď vidí „malé okno příležitosti“, protože obě strany konfliktu se shodují na nutnosti politického řešení.
Etiopský velvyslanec při OSN ale varuje, že to nebude snadné, protože na jedné straně stojí vláda a na druhé „kriminální skupina.“ Tigrajská lidově osvobozenecká fronta, která teď vede povstání, byla před nástupem stávajícího etiopského premiéra Abiyho Ahmeda, desítky let součástí vlády. Současný kabinet ale tigrajské jednotky označil za teroristickou skupinu.
I svět zůstává skeptický vůči možnosti najít politické řešení krize. K urychlenému opuštění Etiopie nabádají své občany například Spojené státy nebo Velká Británie. Spíše než k dohodě může totiž podle britských představitelů dojít k další rychlé eskalaci konfliktu a to bez jakéhokoliv varování, píše britský server BBC.
Tigrajští rebelové bojují s etiopskou armádou od loňského listopadu. Konflikt se v zemi rozhořel potom, co etiopský premiér Abiy Ahmed nařídil vojenskou ofenzívu proti silám v severní oblasti Tigraje. Řekl, že tak reagoval na útok na vojenskou základnu, kde sídlí vládní jednotky. K eskalaci došlo po měsících sporů mezi vládou premiéra Abiye Ahmeda a vůdci tigrajské dominantní politické strany.
Konflikt se od té doby rozšířil i do sousedních etiopských států. Boje nepřežily tisíce lidí, dva miliony Etiopanů kvůli nim opustily domovy a v Tigraji hrozí hlad 400 000 lidem.
