Článek
Tigrajského pouličního obchodníka Nigusu Mahariho policie loni zatkla, když se procházel po dopravou ucpaných ulicích etiopského hlavního města Addis Abeba. Podle svých slov telefonoval v jazyce své vlasti, vzdálené oblasti na severu země. Žádného jiného „přečinu“ se nedopustil, informoval web BBC.
Policisté tohoto prodavače košťat obvinili z plánování bombového útoku, snahy zvrátit ústavu a ze spolupráce s tigrajskými povstaleckými bojovníky. Nigusu prohlásil, že je nevinný. Jak vyplývá ze soudních záznamů, až o šest týdnů později ho soudce propustil na kauci.
Nigusu patří k tisícům Tigrajců, kteří doplácejí na celostátní zátah, jenž začal loni v listopadu. Tehdy v Tigraji vypukly boje mezi federálními silami a Tigrajskou lidovou osvobozeneckou frontou (TPLF), což je strana, která ještě před třemi lety takřka ovládala vládu. Samotní Tigrajci jsou v etiopské národnostní mozaice, která se skládá z více než 90 etnických skupin a národností, malou menšinou.
„Zatkli mě na ulici, protože jsem mluvil tigrajsky,“ řekl agentuře Reuters 25letý Nigusu. Dodal, že je jedním ze tří desítek lidí z jeho domovského regionu, kteří se nacházeli ve stejném vězení. „Viděl jsem 35 Tigrajců a řekl jsem si, že tady nejde o TPLF. Jde o tigrajský lid,“ uvedl Nigusu.
Humanitární krize v Tigraji se podle šéfa humanitárních operací světové organizace OSN Marka Lowcocka v uplynulém měsíci zhoršila. Je obtížné doručit tam pomoc, lidé podle něj umírají hlady. Dodal, že vojáci ze sousední Eritreje, kteří jsou podezíráni z masakrů v Tigraji, se podle důkazů OSN z regionu nestáhli. „Aby bylo jasno: konflikt neskončil a situace se nelepší,“ řekl podle Reuters Lowcock na soukromém brífinku, který se uskutečnil na žádost Spojených států.
Úřady na otázky týkající se Nigusuova případu neodpověděly. Mluvčí federální policie Jeylan Abdi agentuře Reuters řekl, že pokud jsou zadrženi nevinní lidé, jsou obvykle rychle propuštěni. Policie chytila mnoho příznivců TPLF „při činu se střelnými zbraněmi a municí“, napsal v textové zprávě pro Reuters.
V některých částech Tigraje od začátku konfliktu nefunguje telefonní spojení. Několikatýdenní výpadky telefonního spojení ale zažívají také větší města jako Šire, kam se uchýlily desetitisíce vysídlených rodin. Zablokovány podle Reuters na několik týdnů bývají i příjezdové cesty.
Snaha místní vlády o potlačení povstání TPLF rozpoutala etnický hon na čarodějnice, píše agentura Reuters. Podle bankovních záznamů, dopisů od zaměstnavatelů a rozhovorů s vládními úředníky, skupinami na ochranu práv a právníky jsou Tigrajci po celé zemi zatýkáni, obtěžováni či propouštěni ze zaměstnání. V některých případech jim byly i dočasně zmrazeny bankovní účty.
Agentura Reuters hovořila s více než dvěma desítkami Tigrajců. Ti uvedli, že jejich etnický původ narušuje jejich kariéry a osobní životy. Mezi dotazovanými byly rodiny tigrajských vojáků, kteří byli shromážděni a umístěni do zadržovacích táborů, nebo tigrajští diplomaté, kteří byli propuštěni ze svých funkcí.
Některým akademikům univerzity zakázaly přednášet. Většina z příslušníků tigrajského etnika s Reuters hovořila pod podmínkou zachování anonymity s odvoláním na obavy o svou bezpečnost.
Tato obvinění přicházejí v návaznosti na zprávy o závažném porušování práv v Tigraji. V oblasti totiž podle minulých zpráv dochází k masovému zabíjení civilistů a hromadnému znásilňování tigrajských žen. V dubnu agentura Reuters podrobně popsala případy mučení a znásilňování žen v podmínkách, které jeden z regionálních představitelů označil za „sexuální otroctví“.
Premiér Abiy Ahmed, jehož rodiče pocházejí ze dvou největších etiopských etnických komunit, vyzval své krajany, aby Tigrajce jako skupinu nediskriminovali.
Jeho mluvčí Billene Seyoumová agentuře Reuters řekla, že premiér „stojí v čele sjednocené Etiopie s nulovou tolerancí k diskriminaci na základě etnické identity“. „Naznačovat, že podezřelí jsou zatýkáni kvůli své etnické příslušnosti, je zasahováním do právního státu a záměrným podněcováním konfliktů mezi skupinami,“ dodala Seyoumová.
Boje začaly 4. listopadu, kdy síly věrné TPLF, tehdejší vládní straně v Tigraji, zaútočily na armádní základny v regionu. Násilnosti se objevily po měsících zhoršujících se vztahů mezi TPLF a federální vládou.
V Etiopii se nachází sídlo Africké unie. Její bezpečnostní služby úzce spolupracují se západními zpravodajskými službami v boji proti islamistickým extremistům. Její mírové jednotky slouží v Somálsku, Súdánu a Jižním Súdánu. Více než 60 tisíc tigrajských uprchlíků odešlo do sousedního Súdánu, kde se rozhořel dlouholetý spor o hranice.
Konflikt v hornatém regionu s pěti miliony obyvatel si vyžádal tisíce obětí na životech a statisíce lidí přinutil opustit své domovy. Etiopským vojákům pomáhá Eritrea, opakovaně však odmítla, že by do Tigraje vyslala vojáky. Etiopský premiér Abiy Ahmed ale přítomnost eritrejských sil v regionu přiznal a OSN a Spojené státy eritrejskou armádu vyzvaly, aby se z Tigraje okamžitě stáhla.
