Článek
Pro jednoho know-how, jak zlepšit bezpečnost svých voleb, pro druhého odstrašující gesto směrem k sousední Ruské federaci. S tím šly letos na podzim obě země podle amerického deníku The New York Times do vzájemné spolupráce. Spojeným státům má také spolupráce pomoci v pátrání po zahraničních strůjcích hackerských útoků na svém území.
Estonsko, které patří mezi nejlepší země v kybernetické bezpečnosti, mělo podle zástupců obou zemí poskytnout americké armádě své největší odborníky. Ti mají letité zkušenosti s odhalováním a obranou před ruskými hackerskými útoky. Poprvé začali američtí operativci aktivně bojovat proti hackerům během takzvaných „midterms“, tedy voleb do Kongresu v polovině prezidentského mandátu v roce 2018.
Spolupráce umožnila podle slov velitele oddělení pro kybernetickou bezpečnost americké armády Williama J. Hartmana pozorovat ruské hackerské útoky na estonské instituce a porovnat je s těmi používanými ve Spojených státech. „Sdílení těchto informací s našimi partnery je klíčovou součástí obrany férovosti našich voleb,“ citují Hartmana The New York Times. Podle estonských představitelů pak během pobytu Američanů v pobaltské zemi nedošlo k jedinému ruskému útoku na vojenské sítě.
Podle Hartmanova oddělení žádná cizí mocnost nijak nenarušila chod letošních amerických voleb, a to ani hackováním volebních systémů, ani šířením většího množství dezinformací. Pomoci tomu měla jak federální spolupráce v ochraně internetových sítí, tak tvrdší a agresivnější postup právě kybernetické jednotky proti hackerům. Podle armády byla ochrana regulérnosti voleb klíčovou misí a spolupráce se zámořskými spojenci má pro Spojené státy zásadní význam.
Estonsko dlouho sloužilo jako „testovací“ země pro ruské hackery, velmi časté byly útoky na sítě místních institucí a na zemi se zaměřovaly i dezinformační kampaně. Vše se ale změnilo před několika lety, když se estonské úřady a bezpečnostní složky staly v informačním boji mnohem agresivnější a začaly informace o ruské taktice sdílet se svými spojenci. „Pokud objevíme nějakou záškodnickou činnost a sdílíme ji s našimi partnery, útok je pak vyjde mnohem dráž,“ řekl NYT zástupce velitele kybernetického oddělení estonských ozbrojených sil Mihkel Tikk. „Protivník se pak musí začít rozhodovat a přemýšlet, na koho zaútočí,“ dodává Tikk.
Estonské úřady si spolupráci se Spojenými státy pochvalují a vyslovily přání, aby Američané v budoucnu nasadili v Pobaltí více svých operativců a zvážili i trvalou účast v regionu. „Podobné operace jsou důležité, protože pomáhají zabraňovat eskalaci napětí mezi námi a našimi protivníky,“ uvedl náměstek ministra obrany pro kybernetickou bezpečnost Thomas C. Wingfield.
Původ estonského úspěchu leží v roce 2007, kdy se v zemi vedly spory o přemístění bronzového pomníku vojáka z dob Sovětského svazu. V té době čelila pobaltská země rozsáhlé dezinformační kampani i kybernetickým útokům, v jeden okamžik dokonce nebylo funkčních 58 velkých webových stránek včetně webů vládních úřadů, bank a většiny médií.
„Současná kybernetická bezpečnost v Estonsku je podpořena vysoce fungující infrastrukturou e-governmentu, povinnou základní úrovní zabezpečení pro všechny vládní orgány a centrálním systémem pro monitorování, hlášení a řešení kybernetických incidentů,“ cituje web e-estonia.com Klaida Mägiho z organizace CERT-EE zabývající se kybernetickou bezpečností. Země také v roce 2019 představila už třetí kybernetickou obrannou strategii, která vytyčuje cíle až do roku 2022. Mezi hlavními cíli je například zvýšení podílu zabezpečených systémů nebo větší podíl obyvatel s mediální a počítačovou gramotností.
